14. října 2004
Zavedení jednotného systému elektronického mýtného v Evropské unii v roce 2009 nebude pro bruselskou administrativu představovat významnější problém. Podstatné však bude dosažení dohod mezi různými operátory a implementace palubních jednotek OBU. Na začátku září to Dopravním novinám v Brně při příležitosti konference EFC in CEECs (viz DN 39/04) řekl Philippe Hamet z Ředitelství pro energetiku a dopravu při Evropské komisi.
Cílem Evropské komise je, aby platby po celé EU bylo možné provádět prostřednictvím jednoho palubního zařízení, na základě jedné smlouvy s provozovatelem systému a jedné faktury. Evropská komise proto podle Philippa Hameta připravuje expertní skupinu, která by byla ve spojení s bankami a spolupracovala s nimi při zavádění potřebného bankovního systému.
Hlavní potíže, s nimiž se musí v současné době vypořádat Německo, podle něj pramení z toho, že tato země zvolila pro výběr mýta prototyp nové technologie. „My však nehodláme zavádět nějaké prototypy,“ řekl Philippe Hamet s tím, že na výběr jsou dvě základní technologie – mikrovlnná a satelitní.
Vzhledem k tomu, že projekt elektronického výběru mýta v EU má být připraven do 1. července roku 2006 a v polovině roku 2009 odstartován pro nákladní vozidla a dálkové autobusy, bude se Evropská komise podle něj již moci poučit ze zkušeností zemí, které tento systém zavedly, a vyhnout se tak jejich omylům. „A jsem přesvědčen, že pokud se Česká republika rozhodne pro satelitní systém, nebude muset absolvovat stejné chyby jako Německo,“ dodal.
Na dotaz, zda bude zaručeno, že vybrané prostředky budou investovány zpět do silniční infrastruktury, Philippe Hamet odmítl odpovědět s tím, že tato oblast nespadá do jeho kompetence, neboť on má na starosti oblast ITS. „Mohu pouze říci, že komise připravuje návrhy pro parlament, který o nich diskutuje. Výsledkem tedy nemusí být to, co by chtěla komise, ale to, na čem se jednotlivé země dohodnou,“ řekl.
Přejímání zkušeností
Skupina Philippa Hameta se kromě elektronického mýtného zabývá rovněž problémem transevropských sítí s vazbou na projekt Connect, který umožní novým členským zemím EU přejímat zkušenosti západní části Evropy s implementací ITS do silniční dopravy. „S tím, jak se úroveň dopravy v nových členských zemích zvyšuje, narůstají také kongesce. Operátoři tedy budou vyžadovat základní dopravní management a řidiči lepší dopravní informace,“ řekl Philippe Hamet. Jako příklad, jak se s touto situací lze vypořádat, uvedl informační systém v Paříži či spolupráci mezi Katalánskem a jižní Francií během uplynulé zimy – dopravu v jižní Francii komplikovaly četné sněhové bouře a španělští operátoři mohli na základě včasných informací vozidla odklánět dříve, než uvízla v závějích.
Milan Frydryšek
