6.5. – Česká technologická společnost AŽD nainstaluje v Polsku pro správce železniční infrastruktury PKP PLK unikátní inteligentní systém řízení provozu TrafficSWing GTN (Graficko-technologická nadstavba) s funkcí ANP RJ (Automatické stavění vlakových cest). Hodnota zakázky činí 10,5 mil. PLN (přibližně 60 mil. Kč).
Infrastruktura
6.5. – Díky investicím ve výši 1,6 miliardy eur do modernizace rakouské sítě dálnic a rychlostních silnic vykázala rakouská společnost ASFINAG za obchodní rok 2025 kladné výsledky. Společnost to uvedla v tiskové zprávě s tím, že v roce 2026 poprvé poplyne do infrastruktury více než dvě miliardy eur.
4.5. – Přestože česká technologická společnost AŽD uzavřela již v roce 2022 smlouvu s HŽ Infrastruktura (Chorvatská železnice) na dodávku zabezpečovacího zařízení pro projekt Hrvatski Leskovac – Karlovac (součást panevropského koridoru Záhřeb – Rijeka), realizaci nebylo možné zahájit kvůli průtahům při výběru dodavatele stavebních prací v rámci samostatné soutěže. Tyto komplikace se podařilo odstranit až 17. dubna 2026, kdy HŽ Infrastruktura po čtyřech letech konečně uzavřela smlouvu se stavební společností COMSA. Tím se otevřela cesta i pro zahájení prací ze strany AŽD. Původní hodnota zakázky ve výši 35 mil. eur bude navýšena o inflaci za poslední čtyři roky, realizace potrvá 36 měsíců.
28.4. – Investice do modernizace železniční infrastruktury mají zvýšit kapacitu, propustnost a konkurenceschopnost regionální železniční dopravy. Aby ale přinášely skutečný a dlouhodobý efekt, musí na ně navazovat odpovídající koncepce provozu a správně nastavené technické parametry vozidel objednávaných kraji. Pokud se na modernizované tratě pořídí soupravy, které nedokážou využít jejich parametry, část přínosu těchto investic se ztrácí. Na to upozorňuje studie Fakulty dopravní ČVUT v Praze. Studie se zaměřuje především na regionální železniční dopravu, zároveň ale upozorňuje na systémové dopady nevyužití modernizované infrastruktury pro fungování železnice jako celku.
27.4. – V březnu uhradili dopravci za jízdu po zpoplatněných úsecích tuzemských silnic a dálnic více než 1,81 mld. korun. Meziročně se v březnu zvýšil výběr mýta o 8,9 %. Dopravci ze zahraničí se na celkovém výběru podíleli 54 %. Za celé první čtvrtletí pak překonaly příjmy z mýtného 4,9 mld. korun (meziročně o 5,7 % více).
27.4. – Cestující v Lovosicích už můžou naplno využívat zrekonstruovanou nádražní budovu. Práce za 184 milionů korun trvaly dva roky. Zahrnovaly obnovu fasády a střechy, přinesly lepší využití veřejných prostor v odbavovací hale. Důležité je také podstatné snížení provozních nákladů. Proměnou prošly i přednádražní prostory.
24.4. – Česká republika má podle Plánu moderního zabezpečení české železnice (Implementace ETCS) – dříve Národní implementační plán – zavést do konce roku 2030 zabezpečovací systém ETCS na 5192 km tratí. Tento plán je však zcela nerealistický hned z několika důvodů – vedle vysokých investičních a provozních nákladů je to i nedostatečná kapacita železničního průmyslu a zejména nejednotný technologický standard v rámci Evropské unie. Uvedl to Spolek pro efektivní železnici.
24.4. – Rekonstrukce trati z Opavy do Kravař ve Slezsku má svého projektanta i zhotovitele stavebních prací. V tendru Správy železnic na obnovu úseku nejvíce poškozeného povodněmi uspěla společnost STRABAG Rail, která nabídla cenu 496 220 588 korun. Řeku Opavu překlene nová mostní estakáda, součástí stavby jsou i protipovodňová opatření. Hotovo bude na konci příštího roku.
22.4 – Budoucnost české železnice, rozvoj vysokorychlostních tratí (VRT), jejich financování a role domácího průmyslu byly hlavními tématy Diskusního fóra ACRI, které se konalo v pondělí 13. dubna 2026. Jako diskutující se ho zúčastnili zástupci vlády, státních institucí i klíčových firem ze sektoru železničního průmyslu.
18.4. – Stavební společnost Budimex dokončila ražbu dosud nejdelšího železničního tunelu v Polsku. Po necelých 300 dnech práce jej mezi obcemi Męcina a Mordarka v Malopolsku vybudoval razicí štít s pojmenováním „Jadwiga“. Tunel dlouhý 3 750 metrů je součástí úseku Limanowa–Klęczany, který náleží do programu „Podłęże–Piekiełko“ – aktuálně největšího železničního projektu v Polsku.
