24.12. – Na 300 kilometrů opravených kolejí, citlivě zrenovovaná nádraží, 40 milionů bezpečnějších kilometrů díky ETCS, pravidelná údržba, pokrok v přípravě velkých investic. Uplynulých dvanáct měsíců se neslo ve znamení rozvoje i udržení spolehlivosti provozu české železnice. V příštím roce se své výsledné podobě přiblíží mimo jiné projekt železnice Praha – Letiště – Kladno. V tiskové zprávě o tom informovala Správa železnic.
Infrastruktura
23.12. – Svaz podnikatelů ve stavebnictví České republiky (SPS) vítá rozhodnutí Vlády České republiky schválit novelu stavebního zákona. Podle SPS jde o nezbytný krok k tomu, aby se stavební právo v České republice vrátilo k základnímu účelu – tedy k funkčnímu, srozumitelnému a předvídatelnému povolování staveb.
22.12. – „Dokončení dálnice D1 v úseku Říkovice – Přerov znamená kompletní dokončení nejdelší a nejznámější české dálnice, která se stavěla od roku 1967. Nový úsek výrazně pomůže odlivu nákladní dopravy z Přerova a současně zklidní provoz na dálnici D46, protože většina aut se z Brna do Ostravy dostane právě po poslední části D1. Tento historický milník je sice mimořádně významný, zároveň však musíme rychle směřovat k dalšímu, kterým je dokončení celé páteřní sítě dálnic. Za zásadní v tomto ohledu považuji stabilní systém financování pro roky 2026 až 2029, aby se klíčové stavby mohly plánovat bez ad hoc odkladů a přepracovávání rozpočtů,“ říká ministr dopravy Ivan Bednárik.
20.12. – Dálnice D4 Via Salis, první PPP projekt v České republice, má za sebou jeden rok fungování, během něhož ji využilo více než pět milionů řidičů. Projekt přinesl plynulejší dopravu mezi středními a jižními Čechami, zkrátil cestovní dobu mezi Prahou a Pískem zhruba o 20 minut, zvýšil komfort jízdy a zároveň odlehčil zatíženým silnicím vedoucím přes centra obcí. Ty tak profitují z menší dopravní zátěže a zlepšení kvality dopravy. Společnost Via Salis to uvedla v tiskové zprávě.
19.12. – Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) proti rozhodnutí Krajského soudu v Brně. Ten před časem konstatoval, že předseda ÚOHS v rozkladovém řízení protiprávně legalizoval dvě zásadní výluky Správy železnic na vytížených úsecích Lipník nad Bečvou – Drahotuše a Tišnov – Křižanov. Dal tak za pravdu dopravcům CityRail a Arriva vlaky.
19.12. – Krajský úřad Středočeského kraje vydal územní rozhodnutí pro stavbu přivaděče Týnec nad Sázavou, který bude nedílnou součástí úseku středočeské části dálnice D3 mezi Hostěradicemi a Václavicemi. Zahájení výstavby předpokládá Ředitelství silnic a dálnic do tří let, stejně jako u všech úseků středočeské D3.
18.12. – Společenství evropských železničních a infrastrukturních společností (CER) vítá schválení částečného obecného přístupu k zařízení Connecting Europe (CEF) pro období 2028–2034 Radou pro energetiku. Současně CER opakuje potřebu vybavit tento klíčový finanční okruh dopravy dostatečnou silou pro pokrytí nejpalčivějších investičních potřeb železnic, přičemž požaduje nejméně 100 miliard EUR. Předvídání podpory pro nasazení Evropského systému řízení železniční dopravy (ERTMS) a projektů vysokorychlostních železnic patří mezi klíčové priority.
13.12. – DT – Výhybkárna a strojírna dokončila zakázky pro dvě klíčové stavební akce na české železniční infrastruktuře. V prosinci budou z Prostějova postupně expedovány dvě výhybky pro rychlost vyšší jak 200 km/h pro zkušební okruh Výzkumného ústavu železničního (VUZ) ve Velimi a osm výhybek pro modernizaci trati Brno – Kojetín – Přerov, kde se počítá s provozem vlaků rychlostí 200 km/h.
12.12. – V neděli začne platit jízdní řád Správy železnic pro rok 2026. Mezi novinky patří zavedení výhradního provozu ETCS na dalších bezmála třiceti kilometrech koridoru z Prahy do Kralup nad Vltavou, evropský zabezpečovač pak začne fungovat také mezi Brnem a Zastávkou u Brna. Otevře se nové nástupiště na nádraží Jihlava město, v Táboře se vlaky vrátí na zrekonstruovaný most přes Lužnici.
9.12. – Českému stavebnictví začíná nová éra. A podle odborníků, kteří se sešli na konferenci Dekarbonizace stavebnictví – vykazování emisí napříč dodavatelským řetězcem, budou v této éře kromě ceny hrát klíčovou roli emise skleníkových plynů. Ne jako abstraktní environmentální téma, ale jako měřitelný ekonomický parametr, který během několika let začne určovat cenu kapitálu, kritéria veřejných zakázek, požadavky investorů i standardy samotných staveb. Atmosféra v Nadaci ABF byla od prvních minut jasná. Dekarbonizace už není volba. Je to nový prvek ekonomiky stavebnictví.
