Infrastruktura

Chybějící úsek dálnice D8, která vede z Prahy přes Ústí nad Labem k česko-německé hranici, bude dostavěn nejpozději do roku 2015. V polovině září to prohlásil ministr dopravy Pavel Dobeš. Peníze na stavbu trasy přes České středohoří hodlá získat z evropských zdrojů.

Vláda minulý týden přerušila jednání o rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury pro příští rok. Ministr dopravy Pavel Dobeš na něm vystoupil s požadavkem na zvýšení státního příspěvku pro fond. Jednání by měla pokračovat tento týden, uvedl Martin Novák z ministerstva dopravy. Pokud by vláda schválila návrh předložený ministerstvem financí, bude dopravní infrastruktura postrádat až 10 miliard Kč. Škrty by se významně projevily nejen v radikálním zpomalení výstavby silničních a železničních komunikací nebo jejich údržby, ale současně by se nezanedbatelně dotkly i ekonomiky země.

Dopravu a logistiku v České republice sužuje řada problémů, které souvisejí nejen s nestabilní ekonomickou situací ve světě, ale také s neurovnanými politickými poměry v zemi. O aktuální situaci jsme hovořili s prezidentem Svazu průmyslu a dopravy a Svazu dopravy Ing. Jaroslavem Hanákem, který jako vrcholný zástupce českého průmyslu jednal v polovině srpna o nejpalčivějších otázkách v rámci tzv. tripartity.

Ministerstvo dopravy minulý týden podrobilo kritice schválený rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury. Varovalo, že s vyčleněnými 37 miliardami Kč státních prostředků fond v příštím roce nepokryje ani dokončení důležitých staveb, natožpak výstavbu nových. Obává se, že se „drastické snížení rozpočtu“ negativně projeví dokonce i na běžné údržbě silnic a železničních tratí. Podle ministra Pavla Dobeše by navrhovaný rozpočet také dramaticky omezil čerpání dotací z Evropské unie.

Státní fond dopravní infrastruktury dostane v příštím roce ze státního rozpočtu 37 miliard Kč, tedy o čtyři miliardy Kč více než letos. Je tak splněna podmínka koaliční smlouvy, aby tento objem neklesl, řekl minulý týden po jednání vlády premiér Petr Nečas. SFDI získává vedle peněz z národních zdrojů také prostředky z výběrů mýtného a z unijních dotačních programů.

Slovenská vláda plánuje, že do roku 2014 se v zemi uvede do provozu více než 130 kilometrů nových úseků dálnic a rychlostních komunikací. Výstavba dalších téměř 290 kilometrů by měla být ve stejném období zahájena. Prioritou pro Slovensko zůstává dokončení dálnice D1 z Bratislavy do východosloven­ských Košic.

Podle žebříčku mezinárodního srovnání Světového obchodního fóra zatím česká dopravní infrastruktura patří mezi evropský podprůměr. Jako nejhorší je hodnocena silniční infrastruktura – ve srovnání všech zemí evropské sedmadvacítky se umístila až na 22. místě. Dopravní infrastruktura je přitom pro zemi s tak výhodnou geografickou polohou, jakou má Česká republika, naprosto klíčová. Proto je nutné nejen udržet, nýbrž dále zvyšovat její kvalitu a dobudovat ji do rozsahu odpovídajícímu standardu rozvinutých ekonomik.

Stát by se neměl bránit zadlužování kvůli kofinancování významných dopravních staveb a musí využít možnosti čerpat evropské dotace, které u dopravních staveb činí až 85 procent z jejich rozpočtu a které Evropská unie České republice do patnácti let přestane poskytovat. Na konferenci ČR – dopravní uzel Evropy to minulý týden v Praze řekl náměstek ministra dopravy Petr Sedláček. Stát by si podle něj mohl pomoci financováním prostřednictvím soukromého kapitálu.

Skupina EUROVIA CS loni při obratu 27,6 miliardy Kč vytvořila podle mezinárodních standardů zisk po zdanění ve výši 1,3 miliardy Kč. Jedna ze tří největších stavebních společností v České republice s celkem 3806 zaměstnanci přitom profitovala zejména z projektu výstavby slovenské rychlostní komunikace R1 v úseku Nitra – Banská Bystrica. Přímo v České republice tržby odborníka na výstavbu dopravní infrastruktury meziročně klesly zhruba o patnáct procent.

S vlastní strategií na řešení problémů s výstavbou potřebné dopravní infrastruktury vystoupilo na začátku dubna Sdružení pro výstavbu silnic Praha. Varovalo před ukončením přípravy dopravních staveb a jako jedno z východisek z nedostatku finančních prostředků nabídlo spolupráci veřejného sektoru a soukromého kapitálu v rámci projektů PPP.