2. srpna 2011
Slovenská vláda plánuje, že do roku 2014 se v zemi uvede do provozu více než 130 kilometrů nových úseků dálnic a rychlostních komunikací. Výstavba dalších téměř 290 kilometrů by měla být ve stejném období zahájena. Prioritou pro Slovensko zůstává dokončení dálnice D1 z Bratislavy do východoslovenských Košic.
Podle posledních plánů ministerstva dopravy, které na počátku července vláda schválila s připomínkami, by D1 měla být dokončena do šesti let.
Letos by se na Slovensku mělo začít stavět více než 60 kilometrů dálnic a rychlostních silnic v hodnotě 1,45 miliardy € (přes 35 miliard Kč). Půjde především o nové úseky D1, ale otevřít se mají i desítky kilometrů nových úseků rychlostní silnice R1, která spojí Trnavu se středoslovenskou Banskou Bystricí. „Výrazné zvýšení propustnosti celého tahu R1 velmi pravděpodobně přesměruje část tranzitní dopravní zátěže z Pováží na Pohroní. To alespoň zčásti odlehčí také přetížené silnici mezi Žilinou a Ružomberkem, kterou dálnice D1 nahradí částečně od roku 2014 a úplně v letech 2016 až 2017,“ uvedlo slovenské ministerstvo dopravy.
Příští rok přibude pouze necelých šest kilometrů nových komunikací, stát však plánuje spustit stavbu nejnáročnějších úseků dálnice D1 na severním Slovensku. Budou zahrnovat i vyražení 7,5kilometrového tunelu, který bude po dokončení nejdelší v zemi.
D3 ve směru do ČR v roce 2013
V roce 2013 by se pak na Slovensku mělo začít s výstavbou necelých 45 kilometrů dálnic a rychlostních silnic. Součástí plánů pro rok 2013 je také dálnice D3 na severním Slovensku, která má zrychlit dopravu do Polska a České republiky.
Ve volebním roce 2014 by se kabinet chtěl pustit do stavby více než 120 kilometrů silnic. Ministerstvo však připustilo, že plány na rok 2014 jsou ambiciózní, protože projekty ještě nejsou kompletní. Stavbu silnic v plánovaném objemu více než pět miliard € chce kabinet premiérky Ivety Radičové financovat zejména ze státního rozpočtu a fondů Evropské unie.
Vláda připustila také zapojení investorů v rámci projektů veřejně-soukromého partnerství (PPP projekty), na rozdíl od předchozí vlády však počítá spíše s jejich omezenou účastí. „Nebudou dominantní, ale doplňkovou formou zabezpečování výstavby, provozu a financování dálnic,“ uvedlo ministerstvo.
(čtk)
