Infrastruktura

Plánované snížení rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury na příští rok o 17 miliard Kč a letošní výpadek příjmů fondu téměř o čtyři miliardy směřují k okamžitému zastavení většiny dopravních staveb. Na konci července to uvedl mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka. Výstavba se podle něj zřejmě začne ukončovat už od srpna.

První vozidla na jihozápadní část pražského okruhu, která propojí plzeňskou dálnici D5 a brněnskou dálnici D1, vyjedou 20. září. Vyplývá to z harmonogramu stavby, který na konci června schválilo Ředitelství silnic a dálnic. Spojka o délce 23 kilometrů má výrazně ulevit dopravě v hlavním městě.

Ministerstvo financí navrhlo, aby se příspěvek pro Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) ze státního rozpočtu příští rok snížil o pět miliard na 30,7 miliardy Kč. Na tiskové konferenci v Praze to minulý týden uvedl ministr dopravy Gustav Slamečka. To by podle něj ohrozilo výstavbu silnic a dálnic. Fond by dokonce neměl ani na proplacení letošních faktur.

Ministerstvo dopravy vyhlásí výběrové řízení na zpracování střednědobého plánu rozvoje dopravní infrastruktury v České republice do roku 2030. Jeho zpracování je jednou z podmínek pro další financování českých dopravních staveb z prostředků Evropské unie po roce 2012. „Výběrové řízení vyhlásíme v nejbližší době,“ uvedl v polovině května v Praze na semináři pracovní skupiny pro dopravu a logistiku Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK) vedoucí oddělení dopravní politiky Ministerstva dopravy ČR Ing. Vít Sedmidubský.

Z rekordních 43 nominovaných projektů vybírala odborná porota sedmého ročníku soutěže Česká dopravní stavba a technologie roku 2009. Ceny minulý týden vítězové převzali na slavnostním ceremoniálu v pražské Betlémské kapli za účasti ministra dopravy Gustava Slamečky, ministryně životního prostředí Rut Bízkové, prezidenta Svazu dopravy Jaroslava Hanáka, zastupujícího ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury Jaroslava Krautera a dalších osobností.

Ministerstvo dopravy v polovině května opět posunulo plánovaný termín dokončení páteřní sítě dálnic a rychlostních silnic do roku 2025, ale ani na naplnění tohoto scénáře zatím nejsou zajištěny odpovídající finanční zdroje. Zatímco v České republice se od roku 1989 ročně postavilo v průměru jen 28,5 kilometru dálnic, sousední Polsko jen v letech 2010 až 2015 otevře tisíc kilometrů nových dálnic a 1500 kilometrů rychlostních silnic. Také na Slovensku je díky projektům PPP v hodnotě miliard € tempo výstavby nových komunikací podstatně vyšší.

„Realistický plán“ ministerstva dopravy, který minulý týden představil ministr Gustav Slamečka, počítá s tím, že základní síť dálnic a rychlostních komunikací na území České republiky bude dokončena v roce 2025. Tedy o pět let později, než se plánovalo dosud. Ovšem pouze za předpokladu, že se sežene dostatečný objem finančních prostředků. V opačném případě se dokončení základní sítě podle ministra „posune až hluboko za rok 2200“.

Zastupitelé Ústeckého kraje vyzvali na počátku května vládu, aby se zasadila o co nejrychlejší dostavbu posledního úseku dálnice D8 přes České středohoří. Důvodem jsou komplikace, které nedostavěný úsek způsobuje, a neustálé prodlužování termínu jeho dokončení. Hejtmanka Jana Vaňhová uvedla, že výzvu dostane předseda vlády a že od něj očekává rychlou odpověď.

Počet proměnných informačních tabulí na českých dálnicích a rychlostních silnicích se do konce roku zdvojnásobí: Celkem by jich pak mělo být devadesát. Přibudou zejména na dálnicích D2 a D5, s jejich rozšířením se počítá také na nejfrekventovanější D1 z Prahy do Ostravy. O vybudování nových zařízení požádala mimo jiné i policie, protože díky nim v některých místech klesl počet dopravních nehod. Na počátku května to uvedli zástupci Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).

Česká republika dostane z Bruselu peníze jen na páteř české silniční dopravy, kterou má být v roce 2015 spojení z Německa do Polska přes Plzeň, Prahu, Brno a Ostravu. Řada dalších plánovaných silnic nebude dostavěna. Vyplývá to z informací, které se minulý týden objevily na internetu a odkazovaly na materiál s názvem Dopravní sektorová strategie.