Infrastruktura

Koncem srpna nebo začátkem září začne sloužit jižní část velkého pražského okruhu, která spojí plzeňskou dálnici D5 s brněnskou D1. Minulý týden o tom informovala mluvčí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Martina Vápeníková. Podle původních plánů ŘSD měl být úsek zprovozněn už koncem dubna.

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) minulý týden doporučila vládě, aby zavedla povinný sazebník projektových a stavebních prací. Zejména by tak podle ní měla vláda učinit u projektů, na nichž se společně podílejí veřejná správa a soukromý sektor, označovaných jako Public Private Partnership (PPP), a u zakázek vypisovaných státem. Sazebník by měl pomoci proti předražování staveb v České republice.

Vyjednávací tým pro dálnici D11 se v polovině dubna shodl s farmářkou Ludmilou Havránkovou na textech smluv pro získání jejích pozemků potřebných pro dostavbu D11 k Hradci Králové. Oznámil to vedoucí vyjednávacího týmu Michal Frankl z Úřadu vlády. Spor o pozemky se vleče už šestnáct let. Dálnice proto zatím končí tři kilometry před Hradcem Králové.

Projekty PPP (Public Private Partnership), na nichž se podílejí společně veřejná správa a soukromý kapitál, by se měly v budoucnu týkat nejen rekonstrukcí a staveb dálnic, ale i rychlostních komunikací a silnic I. třídy. Vyplývá to z vyjádření ředitele brněnské pobočky Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Pavla Doležala na Stavebním veletrhu v Brně.

Jedna ze tří největších stavebních společností v České republice – skupina EUROVIA CS – pokračuje v projektu výstavby slovenské rychlostní komunikace R1 v úseku Nitra Banská Bystrica. Někdejší Stavby silnic a železnic jsou prostřednictvím mateřské francouzské společnosti EUROVIA součástí koncernu Vinci, který v konsorciu s nizozemskou ABN Amro Highway v tendru na výstavbu a třicetileté provozování 52 kilometrů dlouhé komunikace za 1,5 miliardy € zvítězil.

Česká republika má v rámci Evropské unie podprůměrnou infrastrukturu a zaostává v této oblasti i ve srovnání s mnoha rozvinutými zeměmi světa. Nekvalitní dopravní, energetická a telekomunikační infrastruktura přitom může brzdit hospodářský rozvoj republiky. Vyplývá to z Analýzy konkurenceschop­nosti ČR, kterou vypracovalo ministerstvo průmyslu a obchodu. Materiál minulý týden tisku poskytl náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Tlapa.

Ministerstvo dopravy schválilo do konce listopadu celkem 119 projektů, na něž částkou 100 miliard Kč přispějí evropské fondy. To je zhruba 65 procent celkového objemu operačního programu Doprava (OPD). Vyplývá to z materiálu Vyhodnocení účinnosti dopravní politiky za rok 2009, který minulý týden na vládě prezentoval ministr dopravy Gustáv Slamečka.

Evropská komise schválila první dva velké české dopravní projekty. Česká republika tak může na stavby čerpat evropské peníze v rámci operačního programu Doprava (OPD). Celkem jde o čtyři miliardy Kč na modernizaci tratí Benešov – Strančice a Letohrad – Lichkov. Minulý týden to oznámil mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka.

Stavba šestého ze sedmi úseků železničního koridoru z Prahy do Chebu začne na podzim příštího roku. Čtrnáctikilometrová část Rokycany – Plzeň za necelých deset miliard Kč, kterou bude ze 70 až 80 procent financovat Evropská unie, by měla být dokončena v roce 2014. Hlavní částí bude nový tunel, s délkou 4,2 kilometru nejdelší v celé České republice. Celá západní větev III. koridoru z Prahy do Chebu, stavba za více než 55 miliard Kč, má být hotova v roce 2016 a zkrátí dobu jízdy z Prahy do Plzně na polovinu pod hodinu.

Ředitelství silnic a dálnic otevřelo na konci listopadu dva nové úseky severomoravské části dálnice D1. Zprovozněním posledních třiceti kilometrů dálnice mezi Bělotínem, Hladkými Životicemi a Bílovcem vybudovaných za 7,6 miliardy Kč bylo Ostravsko definitivně napojeno na celostátní síť dálnic a rychlostních komunikací. Dosavadní označení dálnice – D47 – bylo současně oficiálně změněno na D1.