25. listopadu 2004
Mimořádný zájem vzbudila letošní Silniční konference, kterou pod záštitou ministra dopravy České republiky každoročně pořádá Česká silniční společnost. Dvanáctý ročník konference v druhé polovině října v Hradci Králové přivítal přes 850 delegátů a zhruba sedmdesát firem. Ředitel produkční agentury Viaco Jindřich Volf hovoří o absolutním rekordu. „Letošní účast překonala i úspěšné roky 2000 a 2003,“ řekl. Na konferenci zaznělo několik desítek příspěvků, které se týkaly hlavních záměrů rozvoje silničního hospodářství, stavu silniční sítě v letošním roce a jejího dalšího rozvoje. O vlivu rozšíření Evropské unie na rozvoj dopravní infrastruktury hovořil například ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Pavel Švagr. Ve svém vystoupení upozornil zejména na nutnost reagovat na prudce rostoucí intenzitu především nákladní dopravy. „Během prvních měsíců našeho členství vzrostl například provoz silničních nákladních vozidel podle některých odhadů minimálně o 15 až 20 procent. Částečně je to zřejmě způsobeno i snahou řidičů vyhnout se území Rakouska, na jehož silničních komunikacích je zavedeno mýtné pro nákladní vozidla, ale hlavní část jde na vrub rozšíření Evropské unie,“ uvedl Pavel Švagr. Dodal, že v současné době jsou mnohé úseky silniční sítě přetěžovány a další zvyšování provozu by v extrémních případech mohlo vyústit v celkový kolaps na exponovaných místech. Je zřejmé, že nefunkční dopravní sítě mohou způsobit závažné problémy pro celé národní hospodářství a zhoršit konkurenční pozici ČR vůči okolním zemím. V období po vstupu do Evropské unie je tedy nutné se zaměřit na vybudování spojení s okolními zeměmi a na dobudování chybějících úseků dopravní sítě, řekl Pavel Švagr.
Silnice a dálnice a možnosti jejich rozvoje Vladimír Vorel z Ředitelství silnic a dálnic podal souhrnnou zprávu o aktuálních základních údajích české sítě silnic a dálnic. Na území České republiky bylo k 1. lednu letošního roku v provozu 535 kilometrů dálnic a 54 929 kilometrů silnic, z toho 6121 kilometrů silnic I. třídy. Ve vlastnictví státu jsou dálnice a silnice I. třídy s úhrnnou délkou 6656 kilometrů, tedy 12 procent celkové délky sítě dálnic a silnic. S ohledem na jejich podstatně vyšší dopravní zatížení je šířka těchto komunikací podstatně větší, než je tomu u silnic II. a III. třídy. V porovnání s vyspělými zeměmi EU Česká republika zaostává zejména v rozsahu provozované sítě dálnic. Zatímco hustota dálnic se ve vyspělých zemích EU pohybuje v rozmezí 14,1 až 15,1 km dálnic/1000 km2 území (nejméně Velká Británie, nejvíce Belgie), hustota v ČR provozovaných dálnic je jen 6,8 km/1000 km2 území.
Mosty jsou v kritickém stavu Vladimír Vorel se ve své přednášce zabýval také stavebním stavem mostů na silnicích I. třídy a dálnicích. Označil jej za velmi kritický. Z celkového počtu 3822 mostů je 240 mostů (tedy 6,3 procenta) v délce 6542 metrů ve stavebním stavu špatný, velmi špatný a chatrný, ve stavebním stavu uspokojivý (v této kategorii jsou u mostů zjištěny poruchy – například zatékání do konstrukce, u nichž v případě oddalování opravy hrozí, že most přejde do kategorie špatný) 736 mostů (tedy 19,3 procenta) o délce 21 727 metrů. Při hlavních prohlídkách mostů bylo v letošním roce zjištěno zhoršení stavu na špatný a velmi špatný i u několika mostů na dálnicích, což je z hlediska bezpečnosti provozu obzvláště alarmující. (jv)
