„Urychlení klíčových projektů při využití PPP je mnohem důležitější než mýtné“

Ing. Jaroslav Hanák (SD, SPD) pro DN

Rozhodnutí o změně elektronického mýtného systému z mikrovlnného na satelitní vítá prezident

Svazu dopravy České republiky a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Ing. Jaroslav Hanák. S představitelem dvou významných zaměstnavatelských organizací jsme před prázdninami hovořili nejen o výběru mýtného, ale i o současném stavu přípravy zákona o veřejné dopravě.

„Zákon o veřejné dopravě postoupil v červnu opět o krok kupředu…“

„Mohu jen upřímně konstatovat, že po více než třech letech jsme se konečně ocitli v cíli první etapy, kterým je formulování věcného záměru zákona o veřejné dopravě. Vznikl docela solidní materiál vytvořený společně se zástupci ministerstva dopravy, podnikatelů a reprezentací krajů – tedy v podstatě se všemi nejvíce zainteresovanými subjekty. Navíc nám přeje štěstí i v tom, že 9. a 10. května schválil Evropský parlament ve druhém čtení znění novelizovaného nařízení EP a Rady o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici. Raději v této souvislosti pominu fakt, že velké země jako Německo a Francie skoro žádnou liberalizaci nepovolily, ale alespoň začnou existovat jasná pravidla a snad budou platit konečně pro všechny, včetně českých úředníků.“

„Jaké jsou vaše hlavní připomínky k připravované podobě tohoto zákona, v čem jste spokojeni a v čem ne?“

„Vzhledem k tomu, že jsme se na věcném záměru velmi intenzivně podíleli vlastním týmem expertů, má podnikatelská sféra jako celek (Svaz dopravy ČR, ČESMAD Bohemia

a v podstatě i Hospodářská komora) některá společná zásadní stanoviska. Je třeba například vytvořit definice základních pojmů pro oblast veřejné dopravy, vymezit postup objednatele při výběru dopravce či zakotvit délky trvání smlouvy o závazku veřejné služby na dobu životnosti vozidel. Jde především o to, aby vznikl oboustranně vyvážený rámec práv a povinností smluvních stran. Mezi naše další připomínky patří zásadní stanovení ekonomických a finančních parametrů v souladu s již novelizovaným nařízením Evropského parlamentu a Rady o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici. (Pozn. red.: Podrobné informace o společném vyjádření Svazu dopravy, ČESMAD Bohemia a Hospodářské komory k věcnému záměru připravovaného zákona viz DN 25/07.)

V boji o satelitní systém uvidíme asi ještě hodně právních veletočů

Nyní proběhne vypořádání připomínek a poté se zástupci svazů i krajů k návrhu vrátí. Následně budou moci začít práce na paragrafovaném znění. Nic by pak nemělo stát v cestě zásadnímu urychlení prací tak, aby zákon o veřejné dopravě jako celek mohl platit od 1. ledna roku 2009.“

„Aktuální stále zůstává problematika silničního mýta. Jaký je váš názor na to, že se nejprve budoval mikrovlnný systém výběru mýta, ale nyní se hovoří o přechodu na systém satelitní?“

„Dnes je zcela jasné, že koncepce minulé vlády a ministra dopravy byla v této věci nezodpovědná, neboť malá a chudá země si vybrala drahý, technicky zastaralý a do budoucna nekompatibilní systém. Za podnikatelskou sféru mohu říci, že zavedení mýta bylo nutné jak z hlediska harmonizace jednotlivých druhů dopravy, tak především kvůli nutnosti získat prostředky pro příliš pomalu budovanou a málo opravovanou infrastrukturu. Vždyť zadluženost infrastruktury u nás činí přes bilion Kč a neustále narůstá.

Výhodou mikrovlnného systému měla být maximální přesnost, ale narušily ji stovky nezodpovědných a riskujících řidičů, kteří – aby se vyhnuli placení – se svými vozidly přes mýtné brány jezdí v neuvěřitelně těsném závěsu za sebou. Navíc se brány staly doslova ohyzdným doplňkem naší krásné krajiny. A co nám vadí nejvíce, zatím vůbec neslouží pro podporu bezpečnosti provozu, ke sledování proudů dopravy či rychlosti vozidel a zajišťování pořádku na dálnicích.

Rozhodnutí pana ministra Aleše Řebíčka změnit systém na satelitní je tak doslova bohulibé, i když k němu došlo za minutu dvanáct. Patří mu rovněž poděkování za to, že zrušil rozhodnutí předchozích byrokratů a zatím se na dálnicích vybírá pouze jedna sazba mýtného.

V boji o satelitní systém uvidíme asi ještě hodně právních veletočů a bude třeba se potýkat s řadou technických a technologických problémů. Bylo by ale velmi dobře, aby na rozdíl od první, nepovedené etapy byly nyní včas připraveny komplexní a objektivní ekonomické propočty a dopravci i přepravci měli alespoň několik měsíců na přípravu – ne jako v první etapě, kdy jim byly nezodpovědně a neprofesionálně dány pouze desítky hodin.“

„Jak hodnotíte plány na rozšíření zpoplatnění i na další hmotnostní kategorie vozidel?“

„To, že se hned nezačalo vybírat mýtné i za vozidla nad 3,5 tuny,

považuji za největší nezodpovědnost předchozí vlády a ministra

dopravy. Byla to obrovská facka

rovnému podnikatelskému prostředí v silniční dopravě. Škoda, že se dřívější byrokracie nejela podívat do zemí bývalé patnáctky či do současného Chorvatska, Slovinska a jiných zemí, kde za užívání dopravní infrastruktury vybírají poplatky i od osobních aut či motocyklů.“

„Mýtné by se mělo v budoucnu platit také na silnicích nižších tříd…“

„Chci věřit i tomu, že dnešní vláda a ministři dopravy a financí budou čestní v propočtech a vyjdou-li jim záporná čísla především pro výběr na silnicích 2. a 3. tříd, což se dá dnes již předpokládat, systém zaveden nebude, i když za něj extrémně lobbují páni hejtmani. Jejich představa, že by sazby na silnicích 2. a 3. tříd byly vyšší než na dálnicích, je nesmyslná, neboť naráží na pravidla Evropské unie založená na objektivních či vynaložených nákladech na jejich výstavbu a následných parametrických výpočtech možných sazeb.

Musím také důrazně upozornit na zásadní dopady do oblasti životních nákladů, a především na vznik dalších problémů v dopravní obslužnosti, k nimž dojde, nebudou-li autobusy veřejné dopravy na silnicích nižších tříd vyloučeny z povinnosti platit mýtné.

Ale na to máme skoro jeden a půl roku, raději ať všichni úředníci prvotně seženou peníze na zdecimovanou dopravní infrastrukturu pro léta 2007 až 2013 v rozsahu 100 až 120 miliard Kč ročně. Čerpejme bezchybně těch ročních 23 miliard z EU a konečně zrychleme přípravu klíčových projektů dopravní infrastruktury pomocí principů PPP – to je mnohem důležitější než celé mýtné, které přinese ročně jen pár miliard.

Vzhledem k tomu, že zdroje z privatizací definitivně do dvou, maximálně do tří let vyschnou, je nutné v rámci reformy veřejných financí okamžitě začít zodpovědně a strategicky zvyšovat podíl ze spotřebních daní do Státního fondu dopravní

infrastruktury až do výše padesáti procent. Jinak nevím, kde odpovědní politici naleznou základ nutných prostředků pro dopravní infrastrukturu – a kdy jindy než nyní budou mít možnost o této věci rozhodnout.“

Pavel Toman

spinner