Dopravní politika

plk. Mgr. Lubomíra Doskočila z Generálního ředitelství cel, zástupce ředitelky odboru 21 – Celního a vedoucí oddělení 212 – Původu zboží, celní hodnoty a celní nomenklatury

V současné době se připravuje legislativní akt a v říjnu či listopadu by my měla být zveřejněná výzva, na jejímž základě budou české firmy moci získat miliony eur jako kompenzaci nákladů, jež jim přinesl brexit. Na dotaz Dopravních novin to uvedl náměstek ministra dopravy Jan Sechter.

Plný přechod na elektromobilitu, pokud nedojde k úplné relokaci výroby motorových vozidel z ČR, by neměl negativně ovlivnit českou ekonomiku. Vyplývá to ze studie společnosti Deloitte, na kterou odkázal hlavní ekonom Deloitte David Marek na tiskové konferenci v Praze (viz DN18–19/21) v souvislosti s dotazem, jaký dopad může mít rozvoj elektromobily na český automobilový průmysl a českou ekonomiku.

27.10. - Vzhledem k tomu, že Evropská komise i nadále nic nedělá proti tyrolským omezením tranzitní dopravy kamionů na Brennerské trase, chce italský dopravní průmysl žalovat instituci EU za nečinnost. Asociace autodopravců ANITA, FAI a FEDIT si podle vlastních vyjádření najaly advokátní kancelář, aby podala příslušnou žalobu. V únoru a září předložil innsbrucký právní expert Peter Hilpold jménem Jihotyrolské obchodní komory v Bozenu dvě zprávy, podle kterých ani „sektorový zákaz řízení“ ani současný zákaz řízení v noci v Tyrolsku nejsou slučitelné s právem EU. Ale i poté, co byly tyto analýzy předloženy, a přestože generální ředitelství Komise pro vnitřní trh, dopravu a životní prostředí měla podporu pro řízení o porušení povinnosti proti Rakousku, Komise nepodnikla žádné další kroky, čímž sdružení svůj krok odůvodnila. Generální ředitelství dopravy sice počítá s brzkým pohybem v dlouhých bezvýchodných jednáních mezi Rakouskem, Německem a Itálií o Brennerském tranzitu, italské asociace zjevně tuto naději nesdílejí.

21.10. - Nová federální vláda stojí před mamutím úkolem: Železniční nákladní doprava má dosáhnout podílu 25 % v modálním rozdělení do roku 2030, spolkové ministerstvo dopravy dokonce považuje 30 % za možné. K tomu jsou nutné obrovské investice mimo jiné do nových tratí a 740 metrů předjížděcích kolejí, lokomotiv, vagonů, elektrifikace a vleček do firemních lokalit a průmyslových areálů. Před volbami do Spolkového sněmu a po něm vystoupila sdružení, vědci a politici a odhadli investiční potřeby na 32 až 100 miliard eur, aby se železnice reformovaly. Odborníci se shodují, že financování železnic je složité a matoucí a že reforma je velmi potřebná. Ve federálním rozpočtu na rok 2021 je téměř 10 miliard EUR vyčleněno například na novou výstavbu a rozšíření, údržbu, opatření proti hluku, digitalizaci nebo dotace na jednovozovou dopravu. Pokud sečtete všechny kapitoly, existuje více než 30 titulů pro železniční nákladní a osobní dopravu. Budoucí federální vláda proto bude mít co dělat, aby rozluštila síť investic, grantů a dotací. Kolik peněz přesně je potřeba a zda je k dispozici tolik finančních prostředků s ohledem na vysoký dluh a důsledky koronakrize, není jasné.

Zelená dohoda pro Evropu (Green Deal) a vyhlášený přechod k nízkoemisním a bezemisním dopravním módům staví dopravce a automobilový průmysl před velké výzvy. O vyjádření k některým otázkám spojeným s touto problematikou jsme požádali Evropskou komisi. Odpověděl nám její mluvčí pro oblast dopravy Stefan De Keersmaecker.

21.10. - Správa železnic pokračuje v úspěšné spolupráci s francouzskými státními drahami na projektu vysokorychlostních tratí (VRT). Nová smlouva se SNCF Réseau zajistí konzultace v dalších stupních přípravy na příštích 8 let.

21.10. – Plný přechod na elektromobilitu, pokud nedojde k úplné relokaci výroby motorových vozidel z ČR, by neměl negativně ovlivnit českou ekonomiku. Vyplývá to ze studie společnosti Deloitte, na kterou odkázal hlavní ekonom Deloitte David Marek na tiskové konferenci v Praze (viz DN18–19/21) v souvislosti s dotazem, jaký dopad může mít rozvoj elektromobily na český automobilový průmysl a českou ekonomiku.

19.10. - O možném rozšíření sankcí proti běloruskému režimu zaměřeném zejména na leteckou společnost Belavia jednali včera ministři zahraničí zemí Evropské unie. Zvláště Polsko a pobaltské státy se snaží prosadit, aby společnosti z unijních zemí přestaly pronajímat běloruským aerolinkám letadla, v nichž do Běloruska putují migranti z asijských a blízkovýchodních zemí. Zejména Irsko, kde sídlí některé firmy mající s Belavií kontrakty, je však skeptičtější, pokud jde o rychlé řešení. Podle českého ministra zahraničí Jakuba Kulhánka Praha další sankce podporuje. Unijní země vedle toho zvažují, že by běloruskou opozici pozvaly na prosincový summit se zeměmi Východního partnerství.

8.10. – Zda obchodování s emisemi pro silniční provoz a budovy bude v EU zavedeno, není v žádném případě samozřejmostí. Mnoho ministrů životního prostředí v EU odpovědných za toto téma je k návrhu Evropské komise kritických. Mnoho z nich se obává, že občané, zejména ti s nižšími příjmy a z ekonomicky slabších členských států, budou příliš zatěžováni růstem cen pohonných hmot. Strach z prudkého růstu cen energií byl zmíněn také v první diskusi o balíčku EU pro ochranu klimatu „Fit for 55“ v Radě ministrů životního prostředí. Obzvláště velký odpor je v Polsku a Maďarsku.