13. listopadu 2003
Členem Sdružení pro dopravní telematiku ČR (SDT), které bylo založeno před třemi lety, je již 49 firem, které nedávno rozhodly o změně názvu sdružení na ITS&S Czech Republic. O činnosti sdružení, perspektivách zavedení elektronického mýta v České republice a také o několika současných světových akcích týkajících se inteligentních dopravních systémů jsme hovořili s prezidentem SDT prof. ing. Pavlem Přibylem, CSc.
„Vaše společnost Eltodo pro potřeby ministerstva dopravy zpracovává projekt na zavedení systému elektronického výběru mýta. V jaké je fázi?“
„Ministerstvo dopravy vyhlásilo před třemi lety veřejnou soutěž na projekt elektronické platby mýtného. Soutěž vyhrálo konsorcium členů SDT – CDV Brno, Babtie, Cross Zlín, AŽD Praha, Fakulta dopravní ČVUT a Eltodo, které projekt vede. Projekt již tři roky zpracováváme a v lednu příštího roku zpracujeme definitivní závěrečnou zprávu. Bude obsahovat dostatek informací, aby na jejím základě mohlo být přijato rozhodnutí.“
„Budou se vaše doporučení lišit od doporučení studie, kterou pro Státní fond dopravní infrastruktury vypracoval docent Peltrám?“
„Nijak zvlášť, docent Peltrám vypracoval velmi fundovanou studii. Evropská komise prosazuje, aby byl v Evropě jen jeden systém, a to systém založený na satelitní navigaci. Je to logické – systém Galileo bude stát stovky miliónů € a měl by zaměstnávat na sto tisíc lidí, takže pro něj Evropská komise musí najít i odpovídající uplatnění. Přesto zkoumáme i systém mikrovlnný, který je nově zaváděn v Rakousku a používá ho řada zemí. Oba systémy analyzujeme, ale příznivěji nám, hlavně z hlediska budoucnosti, vycházejí parametry systému satelitního. Nakonec však bude samozřejmě záležet na rozhodnutí politiků…“
„Takže jste pro zavedení tzv. německého systému…“
„Zásadně odmítám, aby se hovořilo o německém systému. Německo je shodou okolností první zemí, která jej zavádí, ale již dávno předtím se na jeho standardech pracovalo na mezinárodním poli. Němci byli první, protože jsou ekonomicky silní a protože se na zavedení systému velmi soustředili. To však ještě neznamená, že je to systém německý.
Zdůrazňuji to proto, že existují snahy, aby německý operátor Toll Collect systém v podstatě převedl i do ČR. Proti tomu jsme, neboť takto rozsáhlý systém musí poskytovat zásadní možnosti pro rozvoj národních firem a společností a musí být základem pro budoucí rozvoj oblasti telematiky. Je velmi pravděpodobné, že ‚převedení‘ německého systému by odporovalo českým zákonům. Navíc máme jiné představy i o přidané hodnotě systému. Domníváme se, že tak relativně nákladný systém by měl umět víc – například sledovat odcizená vozidla nebo zahrnovat varovné systémy pro přepravy nebezpečných věcí.
Podporujeme proto vyhlášení veřejné obchodní soutěže, které by se samozřejmě Toll Collect mohl rovněž zúčastnit. Projekt by podle našeho názoru také neměla financovat vláda, nýbrž stejně jako v Německu vítězné konsorcium, na jehož vrub by šla i případná rizika.“
„Domníváte se, že se v SRN napotřetí podaří systém výběru mýtného skutečně spustit? A očekáváte nějaké problémy při zavádění systému elektronického výběru mýta na začátku příštího roku v Rakousku?“
„V Německu nejde o žádný závažný technický problém. Toll Collect to dělá dobře, jen poněkud podcenil rozsah celého systému, koneckonců jde o 12 tisíc kilometrů dálnic. Chce to zkrátka čas, ale věřím, že tentokrát se mu to už podaří. Chápu také, že je pod velkým tlakem, protože vše se děje na jeho náklady.
V případě Rakouska jde o systém víceméně vyzkoušený a navíc připravený již od léta letošního roku, proto žádné větší poruchy neočekávám.“
„Jaké náklady si vyžádá výstavba systému v České republice?“
„Zatím velmi hrubý odhad se pohybuje kolem dvou až tří miliard Kč v závislosti na počtu palubních jednotek. Jsme v těsném kontaktu se Sdružením ČESMAD Bohemia a vycházíme z jeho propočtů, že asi 35 tisíc vozidel by mělo být vybaveno německou OBU a pro dalších zhruba 20 tisíc by bylo nutné palubní jednotky zakoupit. Interoperabilita obou systémů bude samozřejmě nezbytná a bude muset být výslovně zakotvena v podmínkách výběrového řízení.“
„Považujete za reálný termín zavedení mýta v roce 2006?“
„Jsem spíše pesimista. Všichni bychom byli rádi, aby to bylo co nejdříve, ale je nutné si uvědomit, že to bude spojeno s obrovskými legislativními problémy. Studie docenta Peltráma je po právnické stránce velmi hezky provedená, vyjmenoval v ní nejméně dvacet zákonů (včetně zákona 361, o pozemních komunikacích), které bude nutné upravit. Zatím není v naší legislativě například zaveden ani pojem elektronického výběru mýta a samozřejmě ani žádný systém sankcí. Zvláště v ČR přitom bude muset být systém založen na velmi tvrdých restrikcích…
Aby byl tedy termín roku 2006 skutečně reálný, musela by být už dnes jasná politická vůle v podstatě všech stran a paralelně s tím by musely běžet změny zákonů. Už by se také muselo začít s výběrem renomované firmy, která připraví bezchybné výběrové řízení – to u nás nikdo neumí a například v Rakousku se detailní podmínky výběrového řízení málem nevešly do šanonu. Proto se domnívám, že pravděpodobnější termín je spíš rok 2007.“
„Jaký bude přínos pro státní pokladnu, respektive pro SFDI?“
„Nějaké miliardy to přinese, ale určitě to nebude podstatný příjem fondu dopravy. Jednak nebude možné dopravce příliš zatížit, jednak bude mít systém i jisté provozní náklady. Ale jsme také důležitá tranzitní země, takže přibližně okolo pěti miliard Kč ročně. Ovšem přesné a poměrně komplikované propočty, které závisí na mnoha faktorech, jsme předali ministerstvu dopravy v rámci výsledků řešení projektu v loňském roce.“
„V jakém časovém horizontu se podle vašeho názoru mýtné rozšíří i na osobní vozidla?“
„To by byl v případě satelitního systému zatím velký problém, protože palubní jednotka je poměrně drahá. Do budoucna sice většina výrobců uvažuje s integrací systému do vozidel v zájmu zvýšení bezpečnosti provozu a rostoucí produkce cenu jednotek výrazně sníží, nemyslím si však, že by to bylo kdekoli v Evropě reálné řekněme do pěti let. V případě mikrovlnného systému by to bylo možné prakticky již dnes, pochybuji však, že by k plošnému zpoplatnění někde existovala politická vůle. Výjimku snad tvoří jen centra velkých měst – například centrální Londýn. Londýnský systém představuje mimochodem tak geniálně jednoduché řešení, že již zkoumáme i možnost jeho uplatnění v Praze.“
„Vypadá to, jako byste na téma mýtné nehovořil příliš rád…“
„Máte pravdu. Bohužel se o zavedení mýtného pořád mluví, jako by to byl jediný telematický projekt. Rád bych, aby se hovořilo i o dalších projektech, třeba o inteligentních dálnicích a o tom, jak zabránit tomu, aby na dálnici mezi Prahou a Brnem nezahynulo dvacet lidí ročně.“
„Změňme tedy téma. Co je nového ve Sdružení pro dopravní telematiku, jehož jste prezidentem?“
„Na podzimním shromáždění delegátů Sdružení pro dopravní telematiku jsme (po dohodě s ERTICO) odsouhlasili změnu názvu sdružení a jeho nové logo. Současně jsme podali žádost o novou registraci pod názvem ITS & Services Czech Republic. Nový název vyjadřuje současný trend – nejde již jen o technologie, ale i o následné služby. Můžu to přiblížit na příkladě tunelů: při výstavbě tunelů se proinvestují obrovské částky, ale nikdo se zatím příliš nezabýval tím, kolik stojí neefektivní ventilace – a může to být za rok až patnáct, dvacet procent investičních nákladů.
Našich 49 členských firem SDT začíná vytvářet odbornou platformu například pro jednání s ministerstvem dopravy. Za jeden z velkých úspěchů sdružení považuji to, že se nám na naší březnové konferenci podařilo vytyčit sedm klíčových témat, o nichž se odborná veřejnost domnívá, že by se v telematice měla rozvíjet. Ve vědecké radě ministra dopravy jsme pak provedli analýzu těchto témat, s níž ministr po drobných úpravách vyjádřil souhlas.
To, že ministr podporuje rozvoj klíčových oblastí v telematice – od elektronické platby mýtného až po například rozvoj systému přenášení dopravních informací do vozidel RDS-TMC – je velký posun a jsme v tom opět před ostatními zeměmi. Podpora státu (i když samozřejmě nikoli finanční) je velmi důležitá. Nám například pomůže i to, že se klíčové oblasti zveřejní na internetových stránkách ministerstva, takže Evropa uvidí, kudy se chceme v ČR ubírat.“
„Tento týden se zúčastníte Světového kongresu ITS v Madridu, který ERTICO pořádá. Co si od akce slibujete?“
„Světový kongres je velmi důležitá akce, v podstatě je to vrchol veškerého snažení v této oblasti. Přinese na 250 technických referátů v několika sekcích a obrovské množství nových informací. Mě osobně bude samozřejmě nejvíce zajímat sekce bezpečnosti tunelů, kterou řídím a na níž vystoupím s referátem na téma analýzy rizik v tunelech. Očekávám, že se tam podrobně seznámím například s návrhem Evropské komise na nové předpisy, po jejichž přijetí by nebylo nutné nákladně převybavovat tunely tak, jak to občas děláme v ČR.
Dalším velmi aktuálním tématem, které mě osobně rovněž velmi zajímá, je zjišťování dob jízdy. Informace o době jízdy by měly být řidičům k dispozici na informačních tabulích, ale způsob jejich zjišťování představuje velmi složitý vědecký problém. V Madridu mu bude věnováno několik sekcí, takže věřím, že o něm budu moci přivézt dostatek informací.
Pro nás ve střední Evropě bude světový kongres poučný i v tom směru, že se v příštím roce v květnu bude (poprvé ve východní Evropě) konat i evropský kongres ITS EUROPE v Budapešti. Jsem v jeho organizačním výboru a věřím, že v Madridu získám nějaké zkušenosti. Kongres v Budapešti pro nás bude mít velký význam – chtěli bychom, aby se na něm představily důležité české firmy, a chceme jejich účast podpořit i zřízením společného stánku.
Mimo jiné hodláme v Budapešti referovat také o výsledcích pilotních projektů týkajících se připravovaného evropského systému satelitní navigace Galileo. V ČR na nich v současnosti pracuje asi šest organizací – například Eltodo se zabývá silniční dopravou, AŽD lokalizací vagónů v železniční síti, Fakulta dopravní ČVUT přepravou nebezpečných věcí a Fakulta elektrotechnická ČVUT vyvíjí přijímač, který by přijímal signály systému.“
„Zdá se, že v poslední době je podobných akcí více než dost. V říjnu jste se vrátil z podobného kongresu v Jihoafrické republice…“
„Ano, v jihoafrickém Durbanu se konal světový kongres, který mezinárodní silniční asociace PIARC pořádá jednou za čtyři roky. Kongresu se zúčastnila poměrně početná česká delegace včetně ministra dopravy. I na tomto kongresu jsme byli svědky mimořádně zajímavé diskuse o bezpečnosti v tunelech.“
„Jste propagátorem zřízení národního dopravního informačního centra. Jaký by byl jeho účel a co si od něj slibujete?“
„Dopravní informační centrum u nás podle mého názoru skutečně citelně chybí. Existuje řada subjektů, které se zabývají sběrem a šířením dopravních informací – třeba Ředitelství silnic a dálnic nebo Technická správa komunikací v Praze, ale není mezi nimi žádná komunikace a koordinace. Naším cílem proto je, aby se vytvořilo nadřazené národní centrum, které by přebíralo informace z jednotlivých regionů. Již jsme pro ně v souladu s evropskými normami a za podpory ministerstva dopravy zpracovali technické podmínky ‚Dopravní informační a řídící centra – požadavky na informatiku‘.
Vznik centra by mohl podpořit i právě probíhající pilotní projekt vysílání dopravních informací do vozidel pomocí kanálu TMC (Traffic Message Channel). Projekt je podporován společnostmi Škoda Auto a PVT, ale podílí se na něm řada dalších organizací. Tuto funkci podporuje většina autorádií a i všechny české vysílače jsou vybaveny potřebnými kodéry, takže se jedná jen o vývoj softwaru a pracovníky, kteří budou sbírat a kódovat informace. Pokud se tento projekt podaří úspěšně dokončit, bude to významný impuls pro založení dopravně-informačního centra, které bude nadřazeno současnému řízení provozu na křižovatkách.“
Luboš Spálovský
