15. ledna 2004
Jednací sál prosincového zasedání Pracovní skupiny silniční spedice Svazu spedice a logistiky ČR sotva pojal desítky zástupců členských firem, pro něž byla připravena celá řada důležitých informací o nadcházejícím roce a další blízké budoucnosti.
Vedoucí oddělení silniční nákladní dopravy MD ČR Ladislav Němec podal zevrubnou informaci o kontingentech zahraničních vstupních povolení a nových „eurolicencích“. Věnoval pozornost i existujícím dvoustranným dohodám o silniční dopravě se zeměmi EU (tzv. kontingentní úmluvy, omezující vstup na trh, budou nahrazeny liberalizačním právem unie).
Systém povolení CEMT bude zachován, byť ve sjednoceném prostoru 25 zemí ztratí značně na významu. Otevřen zůstává vztah k Rakousku, konkrétně to, jak se systém ekobodů dotkne České republiky. Podle jedné varianty by se vzal za základ roční počet 88 tisíc jízd a podle něj by se stanovil počet ekobodů – na období po vstupu by jich mohlo být kolem 337 tisíc.
Eurolicence
Čeští silniční dopravci dostanou pro svůj vozový park tzv. eurolicence. Ty se budou vztahovat k jednotlivým vozidlům, v nichž budou muset být k dispozici. Eurolicence v Evropské unii nahradí dopravní povolení a budou dokládat jak odbornou a finanční způsobilost dopravce, tak i jeho dobrou pověst. Licence mají mít platnost pět let s tím, že tato doba může být zkrácena. Novela zákona o silniční dopravě má stanovit, kdo bude eurolicence v ČR vydávat; je velmi pravděpodobné, že se bude jednat o regionální dopravní úřady. MD ČD bude plnit funkci odvolacího orgánu (například v případě neudělení licence).
Na jednání pracovní skupiny se hovořilo i o osvědčeních pro řidiče z třetích zemí (mimo EU), jež potvrzují, že řidiči jsou řádnými zaměstnanci dopravce (podle platných předpisů), a dále pak o kabotáži v rámci jednotlivých zemí EU (na českou kamionáž se vztahuje doba odkladu podle principu „2+2+1“).
Avizované zostřené kontroly plnění úmluvy AETR budou spadat do kompetence regionálních dopravních úřadů a inspektorátů bezpečnosti práce.
Satelitní sledování pohybu vozidel
Problematika satelitního sledování pohybu vozidel byla do programu jednání zařazena mimo jiné z toho důvodu, že v České republice působí i dopravní firmy, které jsou certifikované pro bezpečnou dopravu a do jejichž bezpečnostního vybavení patří zařízení pro satelitní sledování pohybu vozidla – to se týká především přeprav velmi hodnotných zásilek.
V Evropské unii je již zřejmé, že z důvodu možného únosu nebezpečných komodit a jejich zneužití teroristy bude zpřísněn dohled nad dopravou nebezpečných zásilek, například z míst nakládky do námořních přístavů. I v tomto případě by mělo důležitou roli sehrát satelitní sledování.
Účastníci jednání se seznámili i se satelitním systémem společnosti Novum ČR – její obchodní ředitel Libor Hašpl jim přiblížil problematiku dodržování tras, komunikace s řidičem či podkladů pro AETR. Věnoval se i aplikačnímu softwaru, dálkové kontrole paliva, kontrole otevírání dveří nákladního prostoru a kontrole teploty v chladicím prostoru, ekonomické návratnosti systému, vyhodnocování vstupů a výstupů, komunikačnímu systému GPRS a jeho vývoji v ČR i zahraničí.
Problematika mýtného v Německu, Rakousku a ČR
Sekretariát svazu informoval o posledním odložení realizace systému elektronického mýta v Německu na neurčito a snaze obnovit na přechodnou dobu systém euroviněty, od něhož Německo loni v létě odstoupilo. Dále pak o poruchovosti jednotek OBU, zkušenostech s touto problematikou v Nizozemsku i o obtížné organizaci soudních podání (souvisejících s montáží a opravami poruchových OBU) na společnost Toll Collect. Problém spočívá v tom, že podle německého zákona o mýtném mohou dostat pokuty jako dlužníci mýtného majitelé (držitelé) vozidel, tedy ti, kteří rozhodují o použití vozidla (disponenti), a řidiči.
Poznatky ze semináře, který se k rakouskému mýtu konal v listopadu v Praze, shrnul předseda pracovní skupiny Petr Prokop. Vše nasvědčovalo tomu, že zavedení výběru mýta v Rakousku bude mít hladší průběh než v Německu, byť v té době elektronické jednotky Go Box v ČR ještě nebyly k dispozici.
Odpovědnost dopravce podle CMR
Důležitým bodem jednání byla také Úmluva o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR). Česká republika je sice jejím signatářem, nicméně k podpisu protokolu z roku 1978, který mění odpovědnostní finanční podmínky, nepřistoupila. To podle právních expertů pro české dopravce teoreticky znamená výrazně vyšší finanční odpovědnost. Vedení SSL se proto obrátilo na předsedu Sdružení ČESMAD Bohemia, aby v zájmu celého silničního oboru intervenoval u Ministerstva dopravy ČR a napomohl tak zjednat nápravu tohoto stavu.
Dále byli účastníci jednání informováni o lednovém zdražení dopravy sběrného zboží v Německu, o snaze výrazně regulovat v Německu provoz lehkých užitkových vozidel o nosnosti do 3,5 tuny a o hrozícím zdražení kombinované dopravy v Rakousku o 80 až 100 procent. Pozornost byla věnována i výstavbě pobaltské dálnice A20 v Německu, jež by měla být dokončena v roce 2005 a má měřit 270 kilometrů.
(jk)
