19.5. – Ministr dopravy Ivan Bednárik odeslal dopis evropskému komisaři pro udržitelnou dopravu Apostolovi Tzitzikostasovi, v němž upozorňuje na klesající podíl železniční nákladní dopravy v Evropské unii a vyzývá k zahájení politické debaty o konkrétních opatřeních na její podporu na evropské úrovni. Zdůrazňuje přitom potřebu koordinovaného postupu, vyšších investic do infrastruktury, lepší přeshraniční koordinace i posílení multimodality, interoperability a digitalizace.
Železniční doprava
18.5. – Evropská komise zveřejnila 14. května nový balíček opatření pro cestující, který slibuje rezervace jediné jízdenky jedním kliknutím a bezpodmínečná práva cestujících při víceúsekových železničních cestách po celé Evropě. Pod povrchem této idylické vize se však skrývá bezprecedentní a neopodstatněný regulační intervencionismus. Společenství evropských železničních a infrastrukturních společností (CER) důrazně varuje před povinnými distribučními požadavky návrhu a těžkým břemenem odpovědnosti, které na železnice klade. Zatímco digitální platformy zaměřené na zisk budou mít volnou ruku k ovládnutí prodeje jízdenek, železnice ponesou skutečné náklady a odpovědnost, což se nevyhnutelně projeví na cenách jízdenek.
16.5. – Klíčovým bodem jednání byl projekt vysokorychlostní tratě Praha–Drážďany a příprava Krušnohorského tunelu, jehož výstavba by měla začít kolem roku 2032. Projekt je součástí evropské dopravní sítě TEN T a představuje významný impuls pro osobní i nákladní železniční dopravu mezi Českou republikou a Německem.
11.5. – Evropští znečišťovatelé v oblasti dopravy, jako jsou letecké společnosti a velké spotřebitelské podniky využívající fosilní paliva, na které se zaměřuje systém obchodování s emisemi Evropské unie, by mohli být zapojeni do financování budoucí evropské sítě vysokorychlostních železnic. Minulý týden tuto svou vizi zveřejnilo Evropské sdružení dodavatelského průmyslu pro železnice (UNIFE).
10.5. – Rekonstrukce pražského Masarykova nádraží pokračuje, dělníci začínají s modernizací kolejí a nástupišť v další části stanice. S cílem urychlit přestavbu tak budou vlaky od Kladna a Kralup nad Vltavou od června do závěru roku končit na novém nádraží v Bubnech. Spojů od Libně a Vysočan se omezení nedotknou.
6.5. – Česká technologická společnost AŽD nainstaluje v Polsku pro správce železniční infrastruktury PKP PLK unikátní inteligentní systém řízení provozu TrafficSWing GTN (Graficko-technologická nadstavba) s funkcí ANP RJ (Automatické stavění vlakových cest). Hodnota zakázky činí 10,5 mil. PLN (přibližně 60 mil. Kč).
6.5. – Díky investicím ve výši 1,6 miliardy eur do modernizace rakouské sítě dálnic a rychlostních silnic vykázala rakouská společnost ASFINAG za obchodní rok 2025 kladné výsledky. Společnost to uvedla v tiskové zprávě s tím, že v roce 2026 poprvé poplyne do infrastruktury více než dvě miliardy eur.
4.5. – V době svých třetích narozenin je Deutschlandticket již nedílnou součástí každodenního života milionů lidí. Symbolizuje jednoduchou, cenově dostupnou a ekologickou mobilitu. Z pohledu sdružení Allianz pro Schiene však potenciál Deutschlandtickets zdaleka není vyčerpán. Toto dopravní sdružení požaduje od spolkové vlády posílení veřejné městské dopravy, aby z Deutschlandtickets mohlo těžit ještě více lidí.
4.5. – Přestože česká technologická společnost AŽD uzavřela již v roce 2022 smlouvu s HŽ Infrastruktura (Chorvatská železnice) na dodávku zabezpečovacího zařízení pro projekt Hrvatski Leskovac – Karlovac (součást panevropského koridoru Záhřeb – Rijeka), realizaci nebylo možné zahájit kvůli průtahům při výběru dodavatele stavebních prací v rámci samostatné soutěže. Tyto komplikace se podařilo odstranit až 17. dubna 2026, kdy HŽ Infrastruktura po čtyřech letech konečně uzavřela smlouvu se stavební společností COMSA. Tím se otevřela cesta i pro zahájení prací ze strany AŽD. Původní hodnota zakázky ve výši 35 mil. eur bude navýšena o inflaci za poslední čtyři roky, realizace potrvá 36 měsíců.
28.4. – Investice do modernizace železniční infrastruktury mají zvýšit kapacitu, propustnost a konkurenceschopnost regionální železniční dopravy. Aby ale přinášely skutečný a dlouhodobý efekt, musí na ně navazovat odpovídající koncepce provozu a správně nastavené technické parametry vozidel objednávaných kraji. Pokud se na modernizované tratě pořídí soupravy, které nedokážou využít jejich parametry, část přínosu těchto investic se ztrácí. Na to upozorňuje studie Fakulty dopravní ČVUT v Praze. Studie se zaměřuje především na regionální železniční dopravu, zároveň ale upozorňuje na systémové dopady nevyužití modernizované infrastruktury pro fungování železnice jako celku.
