15. července 2026, lan
16.7. - Dne 17. července 2026 představí Evropská komise komplexní návrh na revizi systému obchodování s emisemi EU (ETS), jehož cílem je sladit trh s uhlíkem s klimatickým cílem Unie pro rok 2040 a s cíli v oblasti konkurenceschopnosti průmyslu. Jen několik dní před zveřejněním návrhu evropské odvětví železniční a kombinované dopravy společně žádá, aby systém ETS zůstal věrný svému duchu: aby výnosy z něj byly určeny na odměňování odvětví, která účinně dekarbonizovala, a na postihování těch, která tak neučinila.
Vzhledem k tomu, že o podíl na výnosech z systému obchodování s emisemi (ETS) usiluje řada druhů dopravy, včetně těch, které jsou převážně poháněny fosilními palivy, poukazujeme na to, že železnice je již dnes systémem hromadné dopravy s nejnižšími emisemi v Evropě a osvědčeným nástrojem ke snižování uhlíkové stopy jak v nákladní, tak v osobní dopravě. Více než 80 % železniční dopravy v EU je již elektrifikováno a na železnici připadá méně než 1 % emisí skleníkových plynů z dopravy. Na rozdíl od silniční nebo letecké dopravy je železnice již z velké části poháněna dekarbonizovanou elektřinou a přináší úspory emisí v rámci celého systému, když se nákladní doprava přesouvá ze silnic na železnici a do kombinované dopravy a když cestující přecházejí z krátkých leteckých spojů nebo osobních automobilů na železnici. Z klimatického hlediska je tak připravena na budoucnost a mnohem méně závislá na kompenzačních mechanismech.
Zároveň jsou elektrifikovaná železniční doprava, elektrické překládky a elektrické nákladní vozy nepřímo penalizovány systémem ETS, jelikož trh s elektřinou, který tyto činnosti napájí, byl od samého počátku plně zahrnut do mechanismu stanovování cen uhlíku v rámci systému ETS. Železniční sektor nepožaduje výjimku ze systému ETS, ale žádá, aby se část prostředků, které do něj vkládá, vrátila zpět na podporu využívání jeho kapacit.
To by se mělo vztahovat na celý železniční systém: na jedné straně na vysokorychlostní, regionální a městskou osobní železniční dopravu. A na druhé straně na nákladní koridory, elektrifikaci terminálů a dep, jakož i na napájení trakce, modernizaci kolejových vozidel a digitální nástroje pro řízení kapacity v obou segmentech. V segmentu železniční nákladní dopravy spojuje přibližně 1 000 denních odjezdů intermodálních nákladních vlaků zhruba 1 300 terminálů po celé Evropě, což umožňuje přesun nákladní dopravy ze silnic na železnici. Takový přesun mezi druhy dopravy snižuje spotřebu energie na tunokilometr až o 70 % a emise uhlíku o 60–90 %. Navzdory tomu všemu a přestože tento sektor uzavřel rok 2025 s kladným výsledkem, tržní podíl železniční nákladní dopravy zůstává daleko od cíle 30 %, který má být dosažen do roku 2030. Důvodem není ani tak nedostatek poptávky ze strany přepravců, ale spíše omezení daná infrastrukturou, jako jsou například vlakové trasy kratší než 740 metrů, neoptimální objížďkové trasy, neúplná přeshraniční interoperabilita, nedostatečné a neefektivní vlakové trasy pro nákladní dopravu, jakož i nedostatečné financování výstavby či modernizace intermodálních terminálů.
Aby železniční provoz zůstal konkurenceschopný a atraktivní pro zákazníky:
- část výnosů ze systému EU ETS musí být vyčleněna na podporu rozvoje železniční dopravy na úrovni EU;
- na národní úrovni by mělo být na železniční dopravu vyčleněno více příjmů z systému obchodování s emisemi (ETS), přičemž členské státy by měly část těchto příjmů určenou na investice do železniční dopravy a další nástroje, aby se snížily nerovné podmínky mezi jednotlivými druhy dopravy;
- revize systému ETS by se měla posunout od dobrovolných osvědčených postupů k jasnější povinnosti: systém ETS, ETS2, Inovační fond, Modernizační fond, Sociální klimatický fond a jakékoli nové investiční nástroje založené na systému ETS by měly upřednostňovat železniční projekty, které přinášejí měřitelné snížení domácích emisí uhlíku.
Měly by z toho vyplynout dvě priority
Za prvé by Evropská komise v rámci Inovačního fondu systému obchodování s emisemi (ETS) měla podporovat řešení, která zvýší atraktivitu, efektivitu, spolehlivost a flexibilitu železniční nákladní i osobní dopravy a usnadní její začlenění do moderních logistických řetězců. Mezi tato řešení mohou patřit:
- modernizace železniční infrastruktury a rozšíření elektrifikace infrastruktury využívané vlaky, včetně osobních tratí, přípojných tratí, terminálů a předjížděcích kolejí, a propojení železnice s přístavy;
- posílení přeshraniční interoperability prostřednictvím podpory zavádění průlomových technologií zaměřených na kolejová vozidla, jako jsou ERTMS, FRMCS a DAC;
- Zlepšení dopravy a průmyslové logistiky a začlenění inovativních technologií či obchodních modelů s cílem přepravovat po železnici podstatně větší objem cestujících a nákladu.
Zadruhé by iniciativa na podporu přechodu na jiné druhy dopravy měla být podpořena programem ETS Investment Booster a ETS Industrial Decarbonisation Bank. Zatímco inovace a investice do jiných druhů dopravy přinášejí výsledky až po určité době, přechod na jiné druhy dopravy vede k okamžitému snížení emisí. Například: každý objem přepravy přesunutý na železnici a kombinovanou dopravu – jejichž jádrem jsou elektrická železnice a energeticky účinné vodní druhy dopravy – je okamžitě dekarbonizován, aniž by bylo nutné čekat na technický pokrok nebo proniknutí bezuhlíkových řešení na trh. Kombinace inovací v jiných druzích dopravy s přesunem na jiné druhy dopravy může urychlit dekarbonizaci nákladní dopravy dvakrát rychleji než spoléhání se pouze na dekarbonizaci ostatních druhů dopravy.
Přínos pro klima by plynul spíše z funkční železniční sítě s vysokou kapacitou než z izolovaných zařízení. Aby však železnice zůstala konkurenceschopná a atraktivní, měly by být investice směřující k dosažení klimatických cílů chráněny před rostoucími náklady na energii, přístup k infrastruktuře, provoz a údržbu.
Revize systému obchodování s emisemi (ETS) musí dodržovat zásadu „znečišťovatel platí“ i zásadu spravedlivé hospodářské soutěže. Železnice již nese náklady systému ETS prostřednictvím cen elektřiny a již nyní přispívá ke snižování emisí uhlíku v nákladní i osobní dopravě. Reforma systému ETS by měla dotvořit logiku stanovování cen uhlíku tím, že spravedlivý podíl výnosů z ETS vrátí nejčistšímu druhu dopravy: železnici. Investice výnosů z ETS do železnice urychlí dekarbonizaci, posílí konkurenceschopnost Evropy a pomohou dosáhnout cílů EU v oblasti klimatu, konkurenceschopnosti a udržitelnosti.
Signatáři společného prohlášení jsou:
AERRL – Asociace evropských pronajímatelů železničních vozidel (www.aerrl.eu)
ALLRAIL — Aliance nových účastníků na trhu osobní železniční dopravy (www.allrail.org)
CER – Společenství evropských železničních a infrastrukturních společností (www.cer.be)
EIM – Evropská asociace správců železniční infrastruktury (https://eimrail.org)
ERFA – Evropská asociace železniční nákladní dopravy (www.erfarail.eu)
UIP – Mezinárodní unie vlastníků železničních vozů (www.uiprail.org)
UIRR – Mezinárodní unie kombinované dopravy železnice/silnice (www.uirr.com)
UNIFE – Evropské sdružení dodavatelů pro železniční průmysl (www.unife.org)
(lan)
Ilustrační foto: LAN
