24. dubna 2003
Úsilí leteckých dopravců, kteří se musí vyrovnávat s poklesem poptávky na některých tratích své letecké sítě a současně vykazovat co nejlepší obchodní výsledky, vede k důslednějšímu uplatňování principu přizpůsobení velikosti nasazeného letadla skutečné poptávce.
Nejde o zcela novou manažerskou techniku, již dříve se běžně uplatňovala v případě technické závady či jiného vážného zdržení letadla (například kvůli počasí). V současné době se ovšem jedná o programové uplatnění tohoto postupu – letecká společnost při dodržení časů letového řádu používá letadlo odpovídající očekávanému počtu cestujících, což se označuje jako „demand-driven dispatch“ (zkráceně D3).
Flexibilní nasazování jiných typů letadel, než předpokládá letový řád, má velmi závažné důsledky v oblasti rotace letadel, rotace posádek a plánování údržby. Při jeho systematickém uplatňování je nutné přihlížet k vnitřnímu (počítačovému) informačnímu systému letecké společnosti a tomuto postupu jej uzpůsobit. Využívání D3 má i na zaměstnance letecké společnosti významný sociální dopad, který vyžaduje citlivé řešení. Například když se člen posádky připravuje na let do Dubaje a nakonec místo toho odletí do Kodaně a Berlína…
Vůči cestujícím má používání systému D3 nevýhodu v tom, že často nakonec neletí typem letadla, který si vybrali. Někteří z těch, kdo si předem vybrali určité místo, zase dostanou přidělenu jinou řadu a podobně.
Dopad uplatňování D3 na organizační vztahy podnikových složek je takový, že letové řády, posádky a údržbářská pracoviště musí svou činnost přizpůsobovat skutečné poptávce a vzdát se zaběhlé rytmičnosti. Zejména u velkých leteckých společností mají jednotlivé útvary tendenci chránit si své domény, což pro vedení podniku není snadné překonat.
Hlavní cíl: maximalizace příjmů
Hlavním smyslem tohoto postupu přitom není dosažení co nejvyššího využití sedačkové kapacity, nýbrž co nejvyšších příjmů. Letecké společnosti musí počítat s tím, že také záměna velikosti letadla – tedy narušení letového řádu příslušného typu letadla, rotace posádek a harmonogramů údržby – přináší určité vícenáklady. Podle odborných odhadů tyto vícenáklady mohou dosáhnout až šesti procent standardních nákladů na konkrétní linku.
Informační technologie dnes poskytují dopravcům představu o měsíčních, týdenních, denních i hodinových výkyvech poptávky. Smyslem D3 je dynamicky předvídat tyto výkyvy. Donedávna se o záměnách typu letadla s přihlédnutím ke knihování rozhodovalo asi ve čtrnáctidenním předstihu, dnes se dopravci snaží toto rozhodování posunout na dobu jen tři dny před plánovaným odletem. Nový postup se vyplatí uplatňovat především u linek, které mají velkou elasticitu poptávky, nebo přesněji v období, kdy daná linka vykazuje zvýšenou elasticitu poptávky (na začátku či konci sezónního období nebo v době mimořádných obchodních, sportovních nebo společenských akcí).
