17. července 2003
Ministři dopravy (tehdy 28) členských zemí mezinárodní organizace Eurocontrol v roce 1999 iniciovali dohodu o vytvoření společných středoevropských služeb řízení letového provozu (CEATS). Vlastní středisko UAC ve Vídni by mělo začít pracovat až v roce 2007, ale již dnes se přípravou – v evropském i světovém měřítku ojedinělého – projektu jako jedna ze tří podpůrných kanceláří zabývá Jednotka strategie, plánování a rozvoje CEATS se sídlem v Praze. Zatím dvanáctičlenný mezinárodní tým pražské jednotky (pracuje v něm například Francouz, Angličan, Chorvat nebo Maďar) od roku 1999 řídí ing. Jan Klas, s nímž jsme hovořili o cílech celého projektu i o náplni práce pražské jednotky.
„Co označuje zkratka CEATS, jaký je současný účel projektu a jaká bude jeho role v systému Single European Sky?“
„Zkratka CEATS znamená Central European Air Traffic Services (Středoevropské služby letového provozu) a celý projekt svým způsobem předběhl současné trendy rozvoje evropské letecké dopravy. U jeho zrodu stála na počátku devadesátých let snaha o centralizaci poskytování provozních letových služeb ve vzdušném prostoru osmi států – České republiky, Slovenska, Maďarska, Rakouska, (části vzdušného prostoru) Itálie, Chorvatska, Bosny a Hercegoviny a Slovinska. Zpočátku šlo v první řadě o stabilizaci, respektive urychlení rozvoje a modernizace systémů ŘLP v tomto regionu. Protože však v tomto směru již v souvislosti s přechodem služeb letového provozu ze států na jednotlivé poskytovatele a s jejich postupnou emancipací taková potřeba víceméně pominula (snad s výjimkou Bosny a Hercegoviny), dostával projekt postupně nové zadání. A to souběžně s tím, jak se na evropské úrovni začal vytvářet projekt Single European Sky, který má podobný cíl jako CEATS, tedy odbourat národní hranice ve vzduchu. CEATS dnes vlastně sehrává roli pilotního projektu Single European Sky a měl by potvrdit, že organizace vzdušného prostoru bez ohledu na hranice je možná.“
„Co je podstatou projektu CEATS?“
„Podstatou projektu je vyčlenění části služeb letového provozu od hladiny 285 stop výše z působnosti jednotlivých národních středisek. Služby nad hranicí 8850 metrů, tedy v nejfrekventovanější soustavě hladin, které za normálního provozu využívá většina proudových letadel při letu mezi stoupáním po startu a klesáním k přistání, budou po zprovoznění střediska v celém prostoru CEATS poskytovány centrálně z Vídně. Nebereme-li v úvahu okolí velkých letišť, odehrává se v této hladině podle mého odhadu v Evropě celkem asi 80 procent veškerého letového provozu. CEATS by měl prokázat, že vzdušný prostor nad hladinou 285’ lze v Evropě organizovat bez ohledu na státní hranice. A to je také v současné chvíli největší deviza celého projektu, protože to koresponduje se současným úsilím Evropské unie. Současně se ovšem některé podniky ŘLP, především v severní oblasti regionu, snaží rozšířit spolupráci i na další letové hladiny, tak aby se činnost jednotlivých podniků maximálně harmonizovala a aby se co nejlépe využila existující infrastruktura.“
„Jaké výhody to české letecké dopravě přinese?“
„Ve středoevropském prostoru je tento úkol mnohem aktuálnější než třeba v letovém prostoru Francie, Německa a dalších velkých států, které se nepotýkají s problémem ‚kapacitní zdi‘ dané do budoucna objektivně velikostí a strukturou vzdušného prostoru. Postupně by nicméně podle představ Evropské komise měly vzniknout podobné ‚function blocks of air space‘ v celé Evropě. Umožní upořádání vzdušného prostoru na základě skutečných potřeb, nikoli na základě existujících národních hranic, které je jedním ze základních kamenů koncepce Single European Sky. Očekává se, že celý balík zákonů, které s projektem souvisejí, letos schválí Evropský parlament a v příštím roce se začnou uvádět do praxe. Některé projekty – jako například právě CEATS – se však díky organizaci Eurocontrol do života dostávají již nyní, i když jejich realizace zatím není z hlediska evropského práva vynutitelná.“
„Jaký je harmonogram uvádění střediska do provozu?“
„Zázemí CEATS by se mělo začít budovat v roce 2005 a v roce 2007 by mělo středisko začít pracovat. V horizontu roku 2010 by pak měl být horní vzdušný prostor již plně pokryt z Vídně.“
„Bude vídeňské středisko skutečně první svého druhu v Evropě?“
„Nikoli. Vůbec první evropské středisko, které není organizováno na principu národních hranic, je v provozu v Maastrichtu a obsluhuje prostor Beneluxu a část vzdušného pro-storu Německa. Maastricht byl také hlavní inspirací pro CEATS: vychází ze stejné mezinárodní dohody, jíž státy delegovaly zodpovědnost za budování a provoz střediska na organizaci Eurocontrol. CEATS jde ovšem dál, protože vzdušný prostor Beneluxu (a malé části Německa) je podstatně homogennější a navíc v něm státní hranice stále ještě hrají jistou roli.“
„Proč byla za sídlo střediska UAC zvolena právě Vídeň?“
„Umístění CEATS bylo velmi citlivou otázkou, uskutečnily se kvůli ní mimo jiné dvě kola intenzivních jednání za účasti konzultačních firem a dalších nezávislých institucí včetně Eurocontrolu. Nabídku předložilo sedm z osmi zúčastněných zemí, pouze Itálie nikoli. Vídeň nakonec vyhrála především z toho důvodu, že je velmi internacionální a může a nabídnout nejlepší podmínky pro činnost mezinárodní organizace a její mezinárodní personál. Součástí dohody nicméně byl i určitý kompromis o soustředění některých podpůrných funkcí do ČR, Maďarska a Itálie.“
„Kdo bude provoz střediska hradit?“
„V oblasti řízení letového provozu platí obecná zásada ‚cost recovery‘ – veškeré náklady spojené s touto službou formou poplatků hradí ti, kdo ji využívají, tedy především letečtí dopravci. To platí jak pro národní střediska, tak pro CEATS. V současné předoperační fázi se zatím náklady mezi jednotlivé země rozdělují podle konkrétního klíče, který vychází v zásadě z objemu letového provozu v příslušném horním letovém prostoru daného státu. Tento klíč se ovšem poněkud změní, až středisko začne pracovat. V českých podmínkách příspěvek převádí Státní podnik Řízení letového provozu, ale stát je nadále garantem celého procesu financování letových provozních služeb.“
„Jak budou rozděleny úkoly mezi jednotlivé národní podniky řízení letového provozu a středisko CEATS ve Vídni?“
„To je v současné době předmětem velmi intenzivních diskusí. Původní projekt CEATS vycházel z premisy, že služby řízení letového provozu vykonává stát. Mezitím však v těchto zemích vznikli samostatní poskytovatelé letových služeb, kteří mají vlastní strategické plány a na celém projektu se nepochybně chtějí podílet. Proto se dnes hledá co možná nejlepší model integrace těchto podniků. Zvažuje se i možnost, že by jednotlivé podniky ŘLP spolu s Eurocontrolem (případně i s účastí státu) vytvořily společnou organizaci, která by byla za provoz střediska letového provozu zodpovědná.
Intenzivní diskuse se vedou rovněž o personálních otázkách (například jaký bude statut zaměstnanců, kteří sem budou přicházet především z jednotlivých podniků ŘLP), rozsahu a rozdělení investic, poskytování infrastruktury (v tomto bodě je patrná snaha optimalizovat, integrovat a v maximální možné míře využít existující infrastrukturu).“
„Dohoda vstoupí v platnost po ratifikaci alespoň pěti z osmi zúčastněných zemí. Které země již dohodu ratifikovaly a které nikoli? Neomezuje skutečnost, že dohoda dosud nebyla ratifikována, přípravné práce?“
„Zatím ratifikace proběhla pouze v Maďarsku, v České republice (v roce 2001) a na Slovensku. V současné době běží ratifikace v rakouském parlamentu a v průběhu léta se očekává ratifikace v Bosně a Hercegovině. Součástí dohody jsou i ustanovení o tom, které části jsou platné před ratifikací, a díky nim také projekt již běží. Vedle pražského a vídeňského střediska je v provozu například i centrum simulace v Budapešti. Ratifikace však bude nutná pro zahájení vlastní výstavby střediska.“
„Jak jsou koordinovány aktivity tří jednotek a střediska CEATS ve Vídni?“
„Vcelku standardním mechanismem – prostřednictvím vrcholového řízení Eurocontrolu v Bruselu a čtyřčlenného týmu, který pro tento účel Eurocontrol zřídil.“
„Jaké jsou úkoly pražské Jednotky strategie, plánování a rozvoje CEATS a jakou práci od svého založení v listopadu roku 1999 odvedla?“
„Jednotka byla sice založena s ambicí, že bude zajišťovat strategické plánování celého projektu, ale to se v současné době provádí spíše v Bruselu. Naším hlavním úkolem je zřídit středisko ve Vídni – jsme v nejširším slova smyslu projektová kancelář zodpovědná za jeho přípravu. Veškerá naše činnost je organizována na základě jednotlivých projektů, které všechny směřují k naplnění cíle zřízení střediska ve Vídni v roce 2005. Projekt Operation definuje provozní podmínky, postupy, civilně–vojenskou spolupráci a všechny procedurální záležitosti řízení provozu v horním vzdušném prostoru z Vídně. Projekt Engineering koordinuje všechny technické aktivity, od přípravy a definování systému, který se bude využívat, přes jeho zasazení do nějaké architektury, a v těsné spolupráci s podniky ŘLP koordinuje optimalizaci a výběr infrastruktury. Těžištěm projektu Human Resources je integrované plánování, které by mělo zohlednit požadavky jednotlivých podniků ŘLP na vídeňské středisko a jejich možnosti postupně uvolňovat řídící letového provozu nejen pro vlastní činnost, ale i pro výcvik. Další náplní tohoto projektu bude i výcvik a později i licencování. Projekt Building, v jehož rámci projektujeme vlastní budovu střediska ve Vídni, je koordinován napůl mezi Prahou a Bruselem, přičemž v naší odpovědnosti je především definování uživatelských požadavků.“
„Do konce roku hodláte zvýšit počet zaměstnanců v Praze na šestnáct. Jak nové členy týmu vybíráte?“
„Přijímání nových členů se řídí standardní procedurou organizace Eurocontrol, která je otevřena všem zájemcům ze všech členských zemí. Například v Budapešti pracují i lidé ze zemí mimo EU, takže původní záměr – aby CEATS odrážel národnostní strukturu obsluhovaných zemí – bude nutno jasně definovat především pro výběr a nábor klíčových profesí střediska ve Vídni, tedy především řídících letového provozu a techniků“.
„Co se stane, až tento úkol splníte a středisko ve Vídni zahájí činnost? Neztratí pražské pracoviště důvod své existence?“
„Doufám, že nikoli. Mohl by na ně být převeden některý nově definovaný běžný úkol agendy Eurocontrolu nebo případně další zajištění některých podpůrných aktivit pro CEATS.“
„Jak se Praha osvědčila jako sídlo vaší jednotky?“
„Jsme jedna z prvních organizací tohoto typu v České republice. Nejsme mezinárodní organizace registrovaná v ČR, nýbrž mezinárodní organizace vzniklá na základě konvence, která se teprve stává součástí českého právního řádu. A to vyvolává celou řadu problémů – ať už se týká postavení zaměstnanců nebo třeba daňových povinností. Úřady nejsou zvyklé pracovat se subjekty, které ani nemají vlastní IČO. To se možná změní po vstupu do Evropské unie, kdy tady začne pracovat podobných organizací více, a také pro jejich činnost ČR třeba převezme potřebnou legislativu. I tak však musím konstatovat, že odstraňovat podobné potíže bylo v ČR snadnější než v Maďarsku, kde některé problémy stále přetrvávají.“
Luboš Spálovský
