9. dubna 2009
opravci i poskytovatelé logistických služeb výrazně pociťují důsledky současné neradostné hospodářské situace a kritizují vládu, že nepřijala dostatečná preventivní opatření. „Na přicházející dopady finanční a ekonomické krize jsme státní orgány upozorňovali již od loňského září,“ uvedl prezident Svazu dopravy ČR a první viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Ing. Jaroslav Hanák na březnové valné hromadě Svazu dopravy v Praze. S prezidentem organizace, která v České republice sdružuje 124 podniků dopravního a logistického zaměření, jsme minulý týden hovořili o tom, jak současnou situaci v dopravním oboru hodnotí.
„S jakými problémy členské podniky zápasí?“
„Dopravci i speditéři dnes zažívají těžké časy. Přitom ještě v prvním čtvrtletí loňského roku měli – s výjimkou vodní dopravy – velmi dobré výsledky, stejně jako v uplynulých sed-
mi růstových letech. Současný propad ekonomiky se projevil zejména v automobilovém průmyslu, ale i v řadě dalších oborů, což výrazně snížilo zakázky dopravcům i speditérům a logistickým firmám. Už v loňském roce jsme upozorňovali vládu na přicházející nebezpečí, ale námi navrhovaná opatření začala být projednávána příliš pozdě. A dnes, po pádu vlády, se situace ještě více komplikuje. Kromě mimořádné ostudy a poškození prestiže této země ve chvíli, kdy předsedá Evropské unii, se už budou odehrávat pouze nedů-stojné politické šarvátky. Důležitá daňová či jiná opatření protikrizová zůstanou stranou nebo se stanou předmětem politických bojů.“
„Co navrhuje Svaz dopravy? Jak by podle něj bylo třeba krizi čelit?“
„Především je třeba obnovit funkčnost bankovního trhu, neboť podnikatelům kvůli neodůvodněnému zdražování úvěrů nebo omezenému půjčování v návaznosti na pokles obratu chybějí peníze. Dále je třeba zavést zrychlené odpisy a snížit sazby sociálního pojištění. Cash flow firem by také podpořilo zrychlení vratek DPH. Mezi další opatření, která pokládá Svaz dopravy za důležitá, patří například státní veřejné zakázky, které by se týkaly rozvoje dopravní infrastruktury, či podpora vzdělávání zaměstnanců z veřejných prostředků. Důležitá a mimořádně přínosná mohou být opatření ze dvou programů ministerstva práce a sociálních věcí z druhé poloviny března, která šetří firmám peníze a nenutí je zbytečně propouštět vysoce kvalifikované zaměstnance – vždyť za pár měsíců je možná budou potřebovat.
Nakonec ovšem pro všechny podnikatele platí to, že každý si musí především pomoci sám. Kdo už dříve provedl potřebná restrukturalizač-ní, nákladová, personální a další opat-
ření, má šanci tuto krizi přežít, a dokonce z ní vyjít posílen.“
„Svaz dopravy také dlouhodobě kritizuje současnou podobu zákoníku práce…“
„Ano, za jednu z nejdůležitějších věcí pokládáme to, aby byl zákoník práce změněn a umožňoval mnohem flexibilnější pohyb pracovní síly. Současná podoba právních předpisů potřebnou flexibilitu podle našeho názoru neumožňuje. Z navrhovaných opatření by přece ani odborům nemusely vadit úpravy v oblasti výpovědních lhůt, prodloužení zkušebních dob či zvýšení počtu hodin práce na dohody. Uvidíme, ale současná politická situace této normě přát asi nebude…“
„Jaké další úkoly stojí před dopravním oborem v České republice?“
„V posledních dvou letech jsme mohli konečně vidět nárůst prostředků na budování dopravní infrastruktury. Těch zhruba 90 milionů Kč ročně je samozřejmě v silniční i železniční síti vidět. Určitý optimismus v této věci ovšem bohužel má své hranice, za nimiž se nachází nedostatečná údržba silnic nižších tříd i špatný stav silničních a železničních mostů. Navíc škodnou, která brzdí možnost rychlejší výstavby či přípravy nových projektů, jsou tzv. zelené či jiné ini-ciativy, které z principu brzdí řadu akcí. Kvůli tomu, že padla vláda, nyní ani nebude možná spolupráce v poslanecké sněmovně. Nadto poslanci nemají šanci projednávat či přijímat taková racionální opatření, jako je třeba tzv. zákon o liniových stavbách.
Úplnou tragédii v České republice ovšem zažívá vodní doprava, pro niž se zejména kvůli obstrukcím ekologických aktivistů dosud nevybudovaly klíčové infrastrukturní prvky. Jezy na Labi by přitom zásadním způsobem zlepšily splavnost řeky směrem do Německa.
Před dopravou v České republice tak dnes i bez krize stojí obrovské množství závažných problémů.“
„Rozvoj dopravní infrastruktury je finančně náročný. Kde by měly veřejné zdroje získávat peníze?“
„Musíme počítat s tím, že po letech 2010 až 2013 bude šance na získání větších objemů peněz z prostředků Evropské unie mizivá. Až krize alespoň částečně pomine, bude nutné hledat pro dopravní infrastrukturu finance prodejem velkých státních podniků – ČSA, Letiště Praha, České pošty – a privatizací železnice.
Za jednu z klíčových možností pro rozvoj dopravní a logistické infrastruktury ovšem pokládám PPP projekty. A v této souvislosti se bohužel musím ptát: Kdy konečně získáme takovou politickou reprezentaci, která by našla ke skutečnému zahájení PPP projektů odvahu?“
„Jaký je váš pohled na současnou situaci ve veřejné dopravě?“
„Je nutno poctivě říci, že zcela zásadní změny politické reprezentace ve všech krajích systémem veřejné dopravy nijak neotřásly. Veřejná doprava jede ve všech třech klíčových systémech – MHD, příměstská autobusová a železniční osobní doprava – svým tradičním vývojem. A co je pozitivní – zůstaly zachovány programy obnovy vozového parku v těch-
to systémech, přestože došlo ke krácení prostředků.
Jsou tu pouze dva problémy. První – a ten je neustálý – je nedostatek finančních prostředků pro větší kvalitu a solidnost vztahů zadavatele a dopravce. Tento problém je v současnosti snad nejvíce viditelný v oblasti železniční osobní dopravy, kde chybí kolem tří miliard Kč. Vše spočívá v solidnosti jednání a precizním prokázání oprávněnosti požadavků.
Druhý problém je legislativní a týká se přípravy zákona o veřejných službách v přepravě osob. Objektivně dobře je to, že tento zákon nyní postoupil do druhého kola připomínkového řízení. Složitější je to, že na ministerstvu dopravy stále probíhají personální změny, které nyní této normě moc nepomohou. Ale odpovědnost za zásadní změny je na ministru Petru Bendlovi a jeho náměstcích, kteří na to mají legitimní právo.
Nás nejvíce zajímá budoucí znění tohoto klíčového zákona. Chceme především, aby obsahoval jasná finanční pravidla včetně přiměřeného zisku pro dopravce, jak stanovují evropské předpisy, které musíme přijmout od 3. prosince letošního roku. V zákoně bude třeba stanovit jasné standardy technické, technologické, odbavovací a další, a to v zájmu dalšího zkvalitnění veřejné dopravy. Především má zákon poprvé v naší historii najít právní deklaraci postavení a fungování integrovaných dopravních systémů, které zatím naše zákony neznají.
Doufejme, že současná politická situace v poslanecké sněmovně neudělá i z tohoto zákona politickou kauzu. Vzhledem k brzkému rozpuštění poslanecké sněmovny se však riziko nepřijetí tohoto pro nás zásadního zákona i tak neustále zvyšuje.“
