Aktuálně

11.3. - Významného posunu v přípravě dosáhla chystaná modernizace a elektrifikace trati mezi Otrokovicemi a Vizovicemi. Pro úsek Otrokovice – Zlín bylo vydáno pravomocné územní rozhodnutí. U druhé části do Vizovic nyní probíhá aktualizace dokladové části dokumentace, žádost o územní řízení chce Správa železnic podat v polovině letošního roku. Současně pro celou trať běží zpracování dokumentace pro stavební povolení.

11.3. - U dobíjecích stanic energetické firmy ČEZ pro elektromobily na jihu Čech loni meziročně stoupl odběr o 56 procent. Majitelé elektromobilů tam odebrali 98.73 kilowatthodin (kWh). Dobíjecí stanice ČEZ v Jihočeském kraji evidují prudký nárůst už druhý rok za sebou. V tiskové zprávě o tom informoval mluvčí jaderné elektrárny Temelín Marek Sviták.

11.3. - Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) bude letos hospodařit se 127,6 miliardy korun. Návrh jeho rozpočtu včera schválila Sněmovna. Částka je obdobná, jako byla ve schváleném rozpočtu fondu na loňský rok. Fond hradí dopravní stavby.

10.3. - Stavba dálnice D4 Via Salis, která je prvním českým PPP projektem v oblasti infrastruktury, startuje naplno. Po zhruba osmi měsících přípravných prací se budování 32 kilometrů dálnice mezi Příbramí a Pískem rozjíždí u středočeské obce Milín.

10.3. - Mezinárodní poskytovatel přepravy a informační logistiky se v Čechách specializuje i na logistiku s kontrolovanou teplotou. Čtyřicet procent z celkové skladové plochy v areálu logistického parku pražského letiště v Dobrovízi, je v režimu teplotní regulace. Od ledna letošního roku poskytuje svoje logistické a distribuční řešení se širokou škálou služeb s přidanou hodnotou i v Brně.

10.3. - Aktuální stav příprav vysokorychlostních tratí (VRT) byl tématem další schůzky zástupců Správy železnic a Asociace ekologických organizací Zelený kruh. Prioritou obou stran je minimální dopad nových tratí do současných ekosystémů a posílení vzájemné spolupráce. Výsledkem jednání je společné komuniké, které Správa železnic po dohodě zveřejňuje.

10.3. - Společnosti Hapag-Lloyd, CMA CGM a Maersk byly Kongresem USA požádány o poskytnutí podrobných informací o pozadí svých přepravních sazeb, příplatků a vysokých zisků. V dopisech adresovaných osobně příslušným generálním ředitelům dopravců vyzývají předsedové dvou podvýborů Kongresu, James E. Clyburn a Raja Krishnamoorthi, společnosti, aby do 16. března odpověděly na podrobný dotazník. Dotazy, které jednotlivě odpovídají na příslušné okolnosti dopravců, se v podstatě točí kolem stejné základní otázky: Jak lze vysvětlit, že provozní náklady lodních společností vzrostly mnohem méně než příslušné příjmy nebo přepravní sazby? Podle kongresového výboru se náklady Hapag-Lloydu zvýšily meziročně v prvních devíti měsících roku 2021 o 16 procent; průměrná přepravní sazba dosažená společností Hapag-Lloyd se však ve srovnání se stejným obdobím zvýšila o 66 procent. Tento nepoměr existuje podle amerického výboru také u CMA CGM. Provozní náklady vzrostly za prvních devět měsíců loňského roku o 28 procent, zatímco tržby vzrostly o téměř 73 procent. Naproti tomu v Maersku se provozní náklady v roce 2021 zvýšily o 21 procent, ale průměrné přepravní sazby se zvýšily o 83 procent.

10.3. - Společnost Airbus dodala svým odběratelům za první dva měsíce letošního roku 79 letadel. Letos tento evropský výrobce letecké techniky překonává svého amerického rivala Boeing jak v odbytu, tak v objednávkách. Boeing v úterý uvedl, že letos dodal odběratelům zatím 54 strojů. Informovala o tom agentura Reuters.

10.3. – Intermodalita patří mezi čtyři základní pilíře dlouhodobé strategie ČD Cargo a majetkový podíl ve dvou terminálech kombinované dopravy považujeme za jednu z našich konkurenčních výhod. I proto se podílíme na dalších podobných projektech, abychom svým zákazníkům mohli nabídnout a zajistit komplexní logistické služby. Jeden ze zmíněných terminálů se nachází v Brně.

10.3. - Vláda zatím hodila silniční dopravce přes palubu. Na tiskové konferenci bohužel nezaznělo, že silniční dopravci, bez kterých se zastaví nejen ekonomika, ale i běžné zásobování a veřejná doprava, nemůžou prodělávat každým dnem spoustu peněz. Nejsou schopni nárůsty cen nafty přenášet na zákazníky, a mohou si tak jen vybrat ze dvou špatných řešení. Nepojedou, a prodělají, protože musí platit zaměstnance, leasingy atd., nebo pojedou pod náklady a prodělají také. Malí dopravci na výběr nemají, nepojedou, protože nemají na naftu. Někteří větší sice možná pojedou, ale i ti nejlepší z nich vydrží maximálně pár týdnů. A banky dopravcům teď peníze nepůjčí.