Infrastruktura

Slovenská vláda plánuje, že do roku 2014 se v zemi uvede do provozu více než 130 kilometrů nových úseků dálnic a rychlostních komunikací. Výstavba dalších téměř 290 kilometrů by měla být ve stejném období zahájena. Prioritou pro Slovensko zůstává dokončení dálnice D1 z Bratislavy do východosloven­ských Košic.

Podle žebříčku mezinárodního srovnání Světového obchodního fóra zatím česká dopravní infrastruktura patří mezi evropský podprůměr. Jako nejhorší je hodnocena silniční infrastruktura – ve srovnání všech zemí evropské sedmadvacítky se umístila až na 22. místě. Dopravní infrastruktura je přitom pro zemi s tak výhodnou geografickou polohou, jakou má Česká republika, naprosto klíčová. Proto je nutné nejen udržet, nýbrž dále zvyšovat její kvalitu a dobudovat ji do rozsahu odpovídajícímu standardu rozvinutých ekonomik.

Stát by se neměl bránit zadlužování kvůli kofinancování významných dopravních staveb a musí využít možnosti čerpat evropské dotace, které u dopravních staveb činí až 85 procent z jejich rozpočtu a které Evropská unie České republice do patnácti let přestane poskytovat. Na konferenci ČR – dopravní uzel Evropy to minulý týden v Praze řekl náměstek ministra dopravy Petr Sedláček. Stát by si podle něj mohl pomoci financováním prostřednictvím soukromého kapitálu.

Skupina EUROVIA CS loni při obratu 27,6 miliardy Kč vytvořila podle mezinárodních standardů zisk po zdanění ve výši 1,3 miliardy Kč. Jedna ze tří největších stavebních společností v České republice s celkem 3806 zaměstnanci přitom profitovala zejména z projektu výstavby slovenské rychlostní komunikace R1 v úseku Nitra – Banská Bystrica. Přímo v České republice tržby odborníka na výstavbu dopravní infrastruktury meziročně klesly zhruba o patnáct procent.

S vlastní strategií na řešení problémů s výstavbou potřebné dopravní infrastruktury vystoupilo na začátku dubna Sdružení pro výstavbu silnic Praha. Varovalo před ukončením přípravy dopravních staveb a jako jedno z východisek z nedostatku finančních prostředků nabídlo spolupráci veřejného sektoru a soukromého kapitálu v rámci projektů PPP.

Správa železniční cesty (SŽDC) přestala pouštět dopravce na lokální tratě, které chce zrušit. Během jara jim přestala až na výjimky přidělovat takzvanou kapacitu trati, takže musejí rušit plánované jízdy. Dopravci se začali obracet se stížnostmi na Drážní úřad a zatím ve dvou ze tří případů uspěli.

Ministerstvo dopravy upraví koncepci výstavby dopravní infrastruktury do roku 2025, novou verzi by mělo zveřejnit nejpozději příští týden. Podle prezidenta Svazu dopravy ČR Jaroslava Hanáka v nové verzi zohlední připomínky kritiků a vytvoří i variantu s větším objemem finančních nákladů. Ministerstvo změny v dokumentu na základě diskusí s partnery připouští.

Na první koncepční materiál rozvoje dopravní infrastruktury od Generálního plánu rozvoje dopravní infrastruktury GEPARDI z roku 2005 se snáší vlna kritiky. V tzv. Superstrategii rozvoje infrastruktury do roku 2025, kterou do meziresortního připomínkového řízení v lednu uvolnilo ministerstvo dopravy, se úřad a Fond dopravy pokusily zohlednit nižší možnosti státu při financování výstavby nové infrastruktury (viz DN 4/11). Zatímco podle ministra dopravy Víta Bárty návrh představuje střízlivý odhad toho, co si bude moci stát dovolit, jeho kritici – naposledy minulý týden senátní podvýbor pro dopravu – dokument označují za nedopracovaný a nepřijatelný.

Labská část koncepce reformy Spolkové správy vodních cest a plavby (WSV), kterou letos schválil rozpočtový výbor dolní komory německého parlamentu, se nelíbí německým ani českým lodním dopravcům. Strategie totiž počítá s rozvojem a investicemi jen na nejfrekventova­nějších vodních cestách v zemi, což by se údajně nevztahovalo na Labe od české hranice.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) sestavilo tři pracovní skupiny odborníků, které budou hledat způsoby, jak ušetřit při výstavbě silnic. Minulý týden to oznámila mluvčí ŘSD Martina Vápeníková. Za příliš vysoké náklady na výstavbu dálnic a silnic se na ŘSD dlouhodobě snáší kritika.