Infrastruktura

Ministerstvo dopravy v polovině května opět posunulo plánovaný termín dokončení páteřní sítě dálnic a rychlostních silnic do roku 2025, ale ani na naplnění tohoto scénáře zatím nejsou zajištěny odpovídající finanční zdroje. Zatímco v České republice se od roku 1989 ročně postavilo v průměru jen 28,5 kilometru dálnic, sousední Polsko jen v letech 2010 až 2015 otevře tisíc kilometrů nových dálnic a 1500 kilometrů rychlostních silnic. Také na Slovensku je díky projektům PPP v hodnotě miliard € tempo výstavby nových komunikací podstatně vyšší.

„Realistický plán“ ministerstva dopravy, který minulý týden představil ministr Gustav Slamečka, počítá s tím, že základní síť dálnic a rychlostních komunikací na území České republiky bude dokončena v roce 2025. Tedy o pět let později, než se plánovalo dosud. Ovšem pouze za předpokladu, že se sežene dostatečný objem finančních prostředků. V opačném případě se dokončení základní sítě podle ministra „posune až hluboko za rok 2200“.

Zastupitelé Ústeckého kraje vyzvali na počátku května vládu, aby se zasadila o co nejrychlejší dostavbu posledního úseku dálnice D8 přes České středohoří. Důvodem jsou komplikace, které nedostavěný úsek způsobuje, a neustálé prodlužování termínu jeho dokončení. Hejtmanka Jana Vaňhová uvedla, že výzvu dostane předseda vlády a že od něj očekává rychlou odpověď.

Počet proměnných informačních tabulí na českých dálnicích a rychlostních silnicích se do konce roku zdvojnásobí: Celkem by jich pak mělo být devadesát. Přibudou zejména na dálnicích D2 a D5, s jejich rozšířením se počítá také na nejfrekventovanější D1 z Prahy do Ostravy. O vybudování nových zařízení požádala mimo jiné i policie, protože díky nim v některých místech klesl počet dopravních nehod. Na počátku května to uvedli zástupci Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).

Česká republika dostane z Bruselu peníze jen na páteř české silniční dopravy, kterou má být v roce 2015 spojení z Německa do Polska přes Plzeň, Prahu, Brno a Ostravu. Řada dalších plánovaných silnic nebude dostavěna. Vyplývá to z informací, které se minulý týden objevily na internetu a odkazovaly na materiál s názvem Dopravní sektorová strategie.

Koncem srpna nebo začátkem září začne sloužit jižní část velkého pražského okruhu, která spojí plzeňskou dálnici D5 s brněnskou D1. Minulý týden o tom informovala mluvčí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Martina Vápeníková. Podle původních plánů ŘSD měl být úsek zprovozněn už koncem dubna.

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) minulý týden doporučila vládě, aby zavedla povinný sazebník projektových a stavebních prací. Zejména by tak podle ní měla vláda učinit u projektů, na nichž se společně podílejí veřejná správa a soukromý sektor, označovaných jako Public Private Partnership (PPP), a u zakázek vypisovaných státem. Sazebník by měl pomoci proti předražování staveb v České republice.

Vyjednávací tým pro dálnici D11 se v polovině dubna shodl s farmářkou Ludmilou Havránkovou na textech smluv pro získání jejích pozemků potřebných pro dostavbu D11 k Hradci Králové. Oznámil to vedoucí vyjednávacího týmu Michal Frankl z Úřadu vlády. Spor o pozemky se vleče už šestnáct let. Dálnice proto zatím končí tři kilometry před Hradcem Králové.

Projekty PPP (Public Private Partnership), na nichž se podílejí společně veřejná správa a soukromý kapitál, by se měly v budoucnu týkat nejen rekonstrukcí a staveb dálnic, ale i rychlostních komunikací a silnic I. třídy. Vyplývá to z vyjádření ředitele brněnské pobočky Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Pavla Doležala na Stavebním veletrhu v Brně.

Jedna ze tří největších stavebních společností v České republice – skupina EUROVIA CS – pokračuje v projektu výstavby slovenské rychlostní komunikace R1 v úseku Nitra Banská Bystrica. Někdejší Stavby silnic a železnic jsou prostřednictvím mateřské francouzské společnosti EUROVIA součástí koncernu Vinci, který v konsorciu s nizozemskou ABN Amro Highway v tendru na výstavbu a třicetileté provozování 52 kilometrů dlouhé komunikace za 1,5 miliardy € zvítězil.