14. září 2006
Dálniční sí České republiky by mělo do roku 2009 rozšířit 256 kilometrů nových dálnic a rychlostních silnic. Moderním spojením dálničního typu pak bude disponovat každý český a moravský kraj. Rekordně délka dálniční sítě naroste již letos, uvedl na konci srpna na prezentaci tříletého výhledu rozvoje české dálniční sítě v Praze generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Petr Laušman. Zatím je v České republice 560 kilometrů dálnic a 330 kilometrů rychlostních silnic. Podle koncepce rozvoje silnic, kterou schválila minulá vláda, by celková délka dálnic v budoucnu měla dosáhnout 1000 kilometrů a délka rychlostních silnic dalších 1100 kilometrů. ŘSD bude na plánovanou výstavbu potřebovat asi 50 miliard Kč ročně, tedy zhruba stejně, kolik má k dispozici letos. Náklady na výstavbu dálnic se v různých podmínkách výrazně liší, v průměru se však pohybují kolem 350 milionů Kč za kilometr. Ředitelství silnic a dálnic na následující tři roky připravuje výstavbu úseků prakticky na všech velkých komunikacích. Po letošním dokončení dálnice D5 a zprovoznění nových úseků dálnic D8 a D11 může v dal-ším období nejrozsáhlejší výstavbu očekávat kraj Olomoucký, Zlínský a Moravskoslezský. „Na Moravě počítáme s celkovým dokončením dálnice D47, která se v momentě uvedení do provozu přemění na D1 a spojí společně s provozovanými úseky Českou republiku od západu po východ,“ uvedl Petr Laušman. Navzdory rekordní rozestavěnosti a uvádění nových úseků do provozu se však českou dálniční sí nepodaří dokončit ani po roce 2009. To není ani otázka následujících pěti let, poznamenal Petr Laušman. Za nejtvrd-ší oříšek považuje dlouhodobě problematický okruh kolem Prahy. I když se do roku 2009 podle plánu dokončí jeho jižní část, složitá dopravní situace v hlavním městě bude dále přetrvávat. Bude dostatek prostředků? Plánované tempo výstavby do roku 2009 by ještě mohl ohrozit nedostatek prostředků v Státním fondu dopravní infrastruktury, který by měl na výstavbu dálnic uvolòovat každoročně zhruba dvacet miliard Kč. Petr Laušman nicméně nepředpokládá, že by jakákoli budoucí vláda chtěla výstavbu dopravní infrastruktury omezovat. Vedle fondu jsou hlavním zdrojem prostředků na výstavbu dálnic evropské fondy a úvěry od Evropské investiční banky, které by měly být rovněž zachovány na letošní úrovni. V nadcházejícím tříletém období se zcela jistě nepodaří realizovat ani jeden projekt partnerství veřejného a soukromého sektoru při výstavbě nových komunikací, který by mohl státnímu rozpočtu ulehčit. Ministerstvo dopravy vyhlásilo teprve první tendr na výběr poradce pro úsek Tábor – Bošilec na dálnici D3. „Dálnice do Českých Budějovic bude stát odhadem asi 80 miliard Kč, pravděpodobně bude z větší části financována soukromým kapitálem, tak zvaným PPP modelem. Ovšem i v roce 2009 bude měřit necelých dvacet kilometrů a její větší využití bude mož-né až po roce 2010,“ řekl Petr Laušman. Na vině je hlavně legislativa Dalším faktorem, který by mohl výstavbu zpomalit, by byla nedostatečná připravenost staveb po stránce stavebního a územního řízení. Za velký problém Petr Laušman v této souvislosti označil legislativu, která výstavbě liniových staveb nepřeje. „Ekologické aktivity nejsou hlavní překážkou, tou je legislativa. Je v pořádku, že se každý může vyjádřit, ale neměl by mít možnost vstupovat do procesu opakovaně a zdržovat ho tak,“ řekl.
Nejvíce nových kilometrů získá do roku 2009 Moravskoslezský kraj, a to díky otevření téměř celé dálnice D47 vedoucí z Lipníku nad Bečvou ke státní hranici s Polskem. Zbývající úsek od Bohumína k hranicím se začne stavět až v době, kdy bude sousední Polsko budovat navazující dálnici na své straně. V kraji bude dokončen také úsek z Frýdku-Místku k polské hranici na silnici R48. Celkem by měl kraj do roku 2009 mít 76 nových kilometrů dálniční sítě. Dalších 55 kilometrů přibude ve Středočeském kraji, kde bude otevřena zejména jižní část pražského okruhu, část dálnice D11 směrem od Poděbrad na Hradec Králové a krátký úsek D3 severně od Tábora. Dokončen má být také úsek od Prahy do Pavlova na R6. Delší úseky dálnic budou dokončeny v Ústeckém kraji, a to 40 kilometrů na dálnici D8, v Olomouckém kraji 32 kilometrů na dálnici D1 a rychlostních silnicích R35 a R48. Naopak žádná výstavba není plánována v kraji Vysočina, kde je již dálniční sít kompletní. U Rychlostní komunikace se od dálnic odlišují tím, že požadavky na jejich výstavbu nejsou tak přísné. V rychlostním označení jde o silnice pro motorová vozidla, maximální rychlost je na nich tedy stejná jako na dálnicích a jsou také zpoplatněny. Mohou však mít menší poloměr zatáček, větší stoupání nebo klesání, nemusí mít odstavný pruh nebo zpomalovací a zrychlovací pruh na křižovatce.
Luboš Spálovský
