Dopravní politika

18. – Navzdory pomalému hospodářskému růstu dopravní sektor v Německu v loňském roce výrazně překročil maximální povolené úrovně emisí oxidu uhličitého, a dokonce vyprodukoval více skleníkových plynů než v předchozím roce. Ukazují to čísla zveřejněná Federálním úřadem pro životní prostředí. Rozdíl mezi zákonem povolenými úrovněmi a skutečnými emisemi skleníkových plynů se tak zvětšuje. Německé železniční sdružení Allianz pro Schiene tento vývoj označilo za alarmující a vyzvalo spolkovou vládu, aby do svého oznámeného programu na ochranu klimatu urychleně začlenila ambiciózní opatření na posílení mobility šetrné ke klimatu.

18.3. – Ministr dopravy Ivan Bednárik se setkal s hejtmanem Královéhradeckého kraje Petrem Koletou a prvním náměstkem hejtmana Janem Jarolímem, aby projednali aktuální stav výstavby silniční a železniční infrastruktury i další dopravní projekty v regionu. Hlavním tématem byla zejména výstavba klíčových dálnic D11 a D35, které zásadně zlepší dopravní situaci v kraji.

17.3. – Rostoucí ceny nafty a zhoršující se dostupnost pohonných hmot vystavují dopravce v EU bezprostřednímu tlaku a hrozí narušení logistických řetězců. Mezinárodní unie silniční dopravy IRU proto vyzývá Evropskou komisi, aby neprodleně koordinovala celoevropskou reakci s cílem stabilizovat trhy s pohonnými hmotami a zajistit plynulý tok zboží. Před negativními dopady na dopravce i cenu zboží varovalo také Sdružení ČESMAD Bohemia, které zároveň jako řešení navrhlo dočasné snížení spotřební daně, jež by také přilákalo k většímu tankování více tranzitujících řidičů (viz ZDE).

17.3. – Ve dnech 11. až 13. března 2026 se v pražském OREA Hotel Pyramida uskutečnil 16. ročník mezinárodní odborné konference Hydrogen Days 2026, pořádané Českou vodíkovou technologickou platformou (HYTEP). Akce se konala pod záštitou Ministerstva životního prostředí, Ministerstva pro místní rozvoj ČR a hlavního města Prahy a přivítala více než 260 odborníků z 19 zemí, kteří diskutovali aktuální výzvy vodíkové ekonomiky, investice do vodíkových projektů i budování evropské infrastruktury.

9.3. – Mezinárodní unie silniční dopravy IRU vítá návrh Zákona o urychlení dekarbonizace průmyslu, který představila E­vropské komise, ale varuje, že dopravní rozměr, který je páteří mobility a průmyslových dodavatelských řetězců v EU, zůstává nedostatečně zastoupen.

9.3. – Evropská federace pracovníků v dopravě (ETF) vítá návrhy Evropské komise na strategii EU pro přístavy a strategii EU pro průmyslovou námořní dopravu a trvá na tom, že pracovníci musí být v centru obou iniciativ. ETF je připravena konstruktivně spolupracovat s Evropskou komisí, zúčastněnými stranami v odvětví a sociálními partnery, aby zajistila, že konečná strategie přinese Evropě spravedlivou, udržitelnou a sociálně odpovědnou námořní budoucnost.

7.3. – Rychlé železniční spojení Prahy s Berlínem a konkrétní kroky na podporu nákladní železniční dopravy. To byla hlavní témata pátečního jednání českého ministra dopravy Ivana Bednárika a jeho německého spolkového protějšku Patricka Schniedera. Oba ministři se shodli na důležitosti projektu rychlé železnice na ose Praha – Ústí nad Labem – Drážďany – Berlín pro Česko i Německo. Trať v nové stopě by pomohla odstranit dlouhodobé kapacitní omezení na současné labské železniční trase a výrazně ulevit osobní i nákladní železniční dopravě mezi Českem a Německem.

5.3. – Únor má různé přívlastky, jednou kvalitou však vyniká – je to výjimečně krátký měsíc, takže i poměr událostí k celému roku by měl být poněkud nižší. Ale letošní rok nezačal dobře, a únor v tomto trendu pokračoval. Kdo však na tomto místě očekává stručný přehled událostí na Blízkém Východě a jejich dopadu na celý svět, bude zklamán. Na rekapitulaci událostí, které značně přibrzdily světový obchod, a především dálkovou dopravu je ještě brzy, březen je naopak dost dlouhý na to, aby se svět postavil na hlavu, anebo aspoň na zadní a zkusil chaos řešit.

4.2. – Technologická agentura ČR má nového předsedu. Do jejího čela byl dne 17. 2. 2026 vládou České republiky jmenován Prof. Ing. Petr Sklenička, CSc., uznávaný odborník v oblasti ochrany půdy a krajiny a osobnost českého vysokého školství. Profesor Petr Sklenička je emeritním rektorem České zemědělské univerzity v Praze a emeritním předsedou České konference rektorů. V minulosti působil rovněž jako děkan Fakulty životního prostředí ČZU.

1.3. – Škoda investuje 205 milionů eur do rozšíření výroby baterií v Mladé Boleslavi, a stává se tak největším výrobcem bateriových systémů pro elektromobily v koncernu Volkswagen. Zahájení produkce je součástí strategie koncernu Volkswagen v oblasti bateriových systémů, která vyvažuje dodávky bateriových článků a systémů z vlastních zdrojů i od třetích stran, aby bylo dosaženo maximální flexibility s trvalým přístupem k inovacím, technologiím a dodavatelským řetězcům. Hlavní závod značky Škoda je zároveň prvním výrobním místem koncernu Volkswagen v Evropě, které vyrábí bateriové systémy s články integrovanými do bloku, tedy typu cell-to-pack (CTP), pro použití ve velkosériově dodávaných elektromobilech. Produkce více než 1 100 systémů typu cell-to-pack denně a až 335 000 systémů ročně urychluje zavádění nových technologií v těsné spolupráci s Technologickým centrem pro pokročilý vývoj baterií koncernu Volkswagen.