22. června 2016
Členové Evropského parlamentu podpořili na začátku června přijetí usnesení o konkurenceschopnosti evropského železničního průmyslu. Toto usnesení, které připravila zpravodajka Martina Werner, zdůrazňuje strategickou důležitost evropského železničního průmyslu pro evropskou ekonomiku. Obsahuje konkrétní návrhy evropským institucím, které napomohou zvýšení konkurenceschopnosti evropského železničního průmyslu, a to i s ohledem na agresivní asijskou konkurenci.
Hlasování předcházela velká debata, v níž 34 členů parlamentu ze všech politických stran vyjádřilo svoji podporu železničnímu průmyslu a vyzvalo Evropskou komisi ke koordinaci ambiciózní strategie a k podpoře oboru. Toto usnesení reflektuje cíle Evropského parlamentu vytvořit společně s Evropskou komisí a členskými státy společnou Evropskou strategii pro železniční průmysl s doporučeními zahrnujícími všechna témata pravomocí EU ovlivňujících konkurenceschopnost (jako jsou například věda a výzkum, vzdělávání, domácí trh, výběrová řízení, obchod a přístup na zahraniční trhy, MSP).
Velký význam pro růst celoevropské ekonomiky
Evropský železniční průmysl zaměstnává 400 tisíc lidí v rámci EU a je jedním z klíčových odvětví. V celosvětovém měřítku je vedoucím hráčem na trhu s objemem dodávek pro železnici ve výši 46 procent. Přijaté unesení zdůrazňuje „důležitost železničního průmyslu pro evropský růst, tvorbu pracovních míst a inovace a jeho přispění k dosažení cíle dvacetiprocentní reindustrializace“. „Hlasování o přijetí této rezoluce potvrdilo důležitost evropského železničního průmyslu, jehož jsme nedílnou součástí. Proexportní podpora, inovace a vytvoření podmínek pro rozvoj odvětví napomohou k udržení vedoucí pozice evropského železničního průmyslu ve světové konkurenci,“ uvedla generální ředitelka Asociace českého železničního průmyslu ACRI Marie Vopálenská. Rezoluci připravil a předložil výbor pro průmysl, výzkum a energetiku Evropského parlamentu. Stínovým zpravodajem rezoluce byl český europoslanec Evžen Tošenovský. Schválení rezoluce předcházela diskuse, ve které vystoupilo 34 europoslanců ze všech politických stran. Rezoluce byla přijata v období sílící globální konkurence v segmentu dodavatelského železničního průmyslu. Evropský železniční průmysl se ve třetích zemích potýká s řadou překážek, které jsou vůči němu diskriminační, naopak konkurenti ze třetích zemí, a zejména z Číny, rychle a agresivním způsobem expandují do Evropy i dalších částí světa, často za silné finanční a politické podpory svých zemí.
Konkurenceschopnost podpoří i program Shift2Rail
V rámci Evropy je třeba vytvořit spravedlivé a rovné podmínky pro globální hospodářskou soutěž a zabránit riziku ztráty pracovních míst a zachovat know-how v Evropě. Významným faktorem podporujícím konkurenceschopnost železničního průmyslu je nově koncipovaný program inovací evropského železničního průmyslu Shift2Rail. „Dále je potřeba hledat synergii a provázanost mezi různými dotačními fondy a zdroji financování (Horizont 2020, CEF, EFSI). Je potřeba vytvořit podmínky pro lepší čerpání prostředků z dotačních nástrojů EU. Dobrým příkladem je specializovaný SME instrument v rámci Horizont 2020 (zde je však problémem nadměrný zájem a nízká míra úspěšnosti žadatelů). Je potřeba v rámci Enterprice Europe Network vytvořit odvětvové skupiny pro železnici a tím přispět k lepšímu uplatnění malých a středních podniků,“ upozornil ředitel společnosti OLTIS Group Miroslav Fukan. Budoucnost evropské železnice je podle jeho názoru ve vytvoření jednotného evropského železničního prostoru s důrazem na interoperabilitu. Musí se také posílit úloha Evropské agentury pro železnice ERA, jejímž úkolem bude harmonizace podmínek a norem železniční sítě. Prioritou je rovněž vývoj a zavádění evropského systému řízení železničního provozu (ERTMS). V závěru rezoluce EP žádá Evropskou komisi o realizaci návrhů a opatření uvedených v rezoluci a aby uspořádala průmyslový dialog o železničním dodavatelském průmyslu na úrovni Evropské komise, EP, rady členských států železničního odvětví, odborů a organizací reprezentujících železniční segment. „Při přípravě rezoluce hrála významnou roli Asociace evropského železničního průmyslu UNIFE. Nyní bude následovat fáze realizace a implementace přijaté rezoluce, což je úkol hlavně pro Evropskou komisi a ministerstva průmyslu a dopravy členských států EU. Pod záštitou UNIFE se připravují akce na podporu a kontrolu realizace a implementace rezoluce,“ doplnil Miroslav Fukan. Jedna z akcí na podporu rezoluce se chystá v září v rámci veletrhu Innotrans v Berlíně.
„Klíčovým faktorem budoucí konkurenceschopnosti železničního průmyslu jsou vlastní technicky vyspělé produkty a výrobky založené na nejmodernějších technických řešeních. Proto jak na evropské, tak i na národní úrovni by měl být železniční průmysl podporován především v oblasti vývoje a výzkumu. To je přidaná hodnota, která je naprosto nedocenitelná, a jedině tak může evropský železniční průmysl přežít konkurenci dravé, hlavně asijské konkurence,“ uvedl generální ředitel společnosti Škoda Transportation Tomáš Ignačák. Oblast výzkumu a vývoje v rámci odvětví železničního průmyslu lze podporovat jak z evropských, tak domácích zdrojů. „Jako vzorový příklad mohu uvést Polsko, kde polská vláda cíleně podporuje své domácí výrobce kolejových vozidel. Aktuálně v rámci operačních programů na roky 2014 až 2020 určila již minimálně 146,3 milionu PLN. Tyto prostředky šly například na vývoj metra, bimodálního trakčního pojezdu nebo vývoj speciálního mezičlánkového kloubu,“ pokračoval Tomáš Ignačák. Polsko má připravený dokonce nový národní program určený pouze na vývoj železničních vozidel, který je pojmenován TABOR a má celkový rozpočet dokonce 600 milionů PLN (zhruba 150 milionů €). Zároveň polská vláda ještě připravuje speciální program na podporu polských výrobců kolejových vozidel a MHD – Luxtorpeda 2.0, který má podpořit polské výrobce a jejich konkurenceschopnost na exportních trzích a má pomoci i s exportním financováním. „Takže podle tohoto příkladu je celkem jasné, že takováto podpora je v rámci Evropské unie možná a mnoho zemí vnímá potřebu svůj domácí průmysl takovýmito prostředky podporovat,“ doplnil šéf společnosti Škoda Transportation.
Tomáš Johánek
