24.4. – Česká republika má podle Plánu moderního zabezpečení české železnice (Implementace ETCS) – dříve Národní implementační plán – zavést do konce roku 2030 zabezpečovací systém ETCS na 5192 km tratí. Tento plán je však zcela nerealistický hned z několika důvodů – vedle vysokých investičních a provozních nákladů je to i nedostatečná kapacita železničního průmyslu a zejména nejednotný technologický standard v rámci Evropské unie. Uvedl to Spolek pro efektivní železnici.
Infrastruktura
24.4. – Rekonstrukce trati z Opavy do Kravař ve Slezsku má svého projektanta i zhotovitele stavebních prací. V tendru Správy železnic na obnovu úseku nejvíce poškozeného povodněmi uspěla společnost STRABAG Rail, která nabídla cenu 496 220 588 korun. Řeku Opavu překlene nová mostní estakáda, součástí stavby jsou i protipovodňová opatření. Hotovo bude na konci příštího roku.
22.4 – Budoucnost české železnice, rozvoj vysokorychlostních tratí (VRT), jejich financování a role domácího průmyslu byly hlavními tématy Diskusního fóra ACRI, které se konalo v pondělí 13. dubna 2026. Jako diskutující se ho zúčastnili zástupci vlády, státních institucí i klíčových firem ze sektoru železničního průmyslu.
18.4. – Stavební společnost Budimex dokončila ražbu dosud nejdelšího železničního tunelu v Polsku. Po necelých 300 dnech práce jej mezi obcemi Męcina a Mordarka v Malopolsku vybudoval razicí štít s pojmenováním „Jadwiga“. Tunel dlouhý 3 750 metrů je součástí úseku Limanowa–Klęczany, který náleží do programu „Podłęże–Piekiełko“ – aktuálně největšího železničního projektu v Polsku.
16.4. – Ministr dopravy Ivan Bednárik se ve středu během kontrolního dne seznámil s postupem prací na úsecích Kaplice-nádraží – Nažidla a Nažidla – Dolní Dvořiště. I přes dílčí technické komplikace Ředitelství silnic a dálnic nadále počítá s tím, že první etapa úseku Kaplice-nádraží Nažidla bude zprovozněna na konci letošního roku, zatímco příhraniční úsek Nažidla – Dolní Dvořiště by se měl řidičům otevřít již během letošního léta. Kompletní dokončení dálnice je plánováno na polovinu příštího roku. Informovalo o tom Ministerstvo dopravy.
16.4. – Rekonstrukce nejstaršího dálničního mostu v republice, mostu Šmejkalka na 24 km dálnice D1 vstoupila do další fáze. Zdemolována byla polovina nosné konstrukce směr Praha. Teď následuje její opětovná výstavba. Provoz na dálnici zůstává zachován v režimu dvou jízdních pruhů pro každý směr. Informovalo o tom Ředitelství silnic a dálnic.
15.4. – Vůbec první Den s dodavateli uspořádala v úterý Správa železnic. Akce konaná v historických prostorách pražského hlavního nádraží je jedním z řady kroků, které mají otevřít domácí železniční trh většímu množství společností, a to i těch zahraničních. Cílem je zvýšit konkurenci a přispět tím k poklesu cen v tendrech.
10.4. – Ministr dopravy Ivan Bednárik navštívil v úterý stavbu obchvatu Náchoda na silnici I/33, kde se seznámil s aktuálním postupem prací. Výstavba jedné z klíčových dopravních staveb v Královéhradeckém kraji pokračuje podle harmonogramu a v uplynulých týdnech dosáhla významného milníku – prorážky tunelu Dolní Radechová, technicky nejnáročnější části projektu.
9.4. – Ministr dopravy Ivan Bednárik se ve Wrocławi setkal s ministrem infrastruktury Polské republiky Dariuszem Klimczakem. Hlavními tématy jednání byly rozvoj přeshraniční dopravní infrastruktury, spolupráce při přípravě vysokorychlostní železnice mezi Českem a Polskem, konkurenceschopnost železniční nákladní dopravy a financování dopravních projektů v rámci Evropské unie. Po jednání oba ministři odjeli k Jaroměři, kde se zúčastnili slavnostního zahájení stavby posledního dosud nerozestavěného úseku dálnice D11 Jaroměř–Trutnov.
9.4. – Jeden z nejvýznamnějších přestupních uzlů na síti Správy železnic projde celkovou modernizací. Cestující na hlavním nádraží v Hradci Králové získají bezbariérový přístup k vlakům, vznikne i jedno zcela nové nástupiště. Soupravy při průjezdu stanicí zrychlí, díky instalaci ETCS a zrušení několika přejezdů se zvýší bezpečnost provozu. Stavba má být hotová v roce 2031. Její vysoutěžená cena činí 9,94 miliardy korun, přičemž Evropská unie na ni přispěje až 8,7 miliardy.
