1.7. – Náhradní trasy dálnic jsou nově označené a přehlednější, zjednodušuje se také značení slepých ulic či jednosměrek s povoleným protisměrným provozem cyklistů. Novela vyhlášky upravující pravidla provozu na pozemních komunikacích také snižuje počty směrových dopravních značek a upravuje značení nízkoemisních zón. Vyhláška je účinná k 1. červenci 2025.
Infrastruktura
30.6. – V rámci mezinárodního veletrhu Rail Business Days 2025 v Ostravě se uskutečnila incomingová mise z Ukrajiny zaměřená na oblast železničního průmyslu. Delegace patnácti zástupců ukrajinských společností přijela do České republiky s cílem navázat nové obchodní kontakty a jednat o možnostech spolupráce při obnově železniční infrastruktury a provozu na Ukrajině.
30.6. – V úterý 24. června se uskutečnil slavnostní galavečer soutěže Česká dopravní stavba a technologie roku 2024. V pořadí již 22. ročník soutěže pořádal Svaz podnikatelů ve stavebnictví a odborná porota v rámci něj ocenila hlavními tituly sedm projektů. Další ceny předávali odborní a mediální partneři. Svého vítěze v online hlasování zvolila také veřejnost a samostatná kategorie patřila soutěžícím z řad studentů vysokých technických škol.
27.6. – Prostějovská společnost DT – Výhybkárna a strojírna, a. s., navrhla a zpracovala výrobní dokumentaci, úspěšně vyrobila a dodala tři speciální ozubnicové výhybky s Abtovou ozubnicí, určené pro obnovu dopravny Dolní Polubný. Tyto výhybky budou osazeny v rámci probíhající rekonstrukce jediné ozubnicové železniční tratě v České republice, která spojuje Tanvald s Kořenovem.
25.6. – Ministerstvo dopravy a Správa železnic dlouhodobě usilují o vypnutí národního zabezpečovače LVZ (liniový vlakový zabezpečovač) a zrušení železničních návěstidel. Spolek pro efektivní železnici dlouhodobě usiluje o zachování návěstidel na tratích a o duální provoz ETCS s národním systémem LVZ. Důvody jsou především bezpečnostní. Návěstidla umožňují zachovat provoz na dráze i v případě výpadku všech systémů, což je důležité například v případě vojenského konfliktu. LVZ je zase mnohem robustnější a levnější systém a je odolný proti hacknutí.
24.6. – Plánovaný Terminál vysokorychlostní trati v Roudnici nad Labem, přezdívaný „stanice metra u Řípu“, bude stavbou strategického významu. Její územní dopady však dosud nebyly komplexně vyhodnoceny. Sdružení Měst a Obcí Koridor D8 (SMO KD8) proto iniciovalo výzvu k pořízení dopadové studie, která získala podporu 29 měst a obcí i mimo svou členskou základnu. Města a obce požadují komplexní analýzu dopadů na dopravu, životní prostředí i socioekonomický rozvoj, aby mohly zodpovědně plánovat další rozvoj již tak enormně zatíženého území a chránit či zlepšovat kvalitu života místních obyvatel. Výzvu, o které informoval Martin Klečka, předseda SMO KD8, přinášíme v přesném znění.
24.6. – Ředitelství silnic a dálnic dokončilo opravu 3,5 km jízdního pásu dálnice D11 mezi Vrbovou Lhotou a Poděbrady ve směru na Hradec Králové. Místem lze nyní projet bez jakéhokoliv omezení. Stavební akci ŘSD zahájilo 18. května a harmonogram zahrnoval práce na 37 dní, tedy do 24. června. Šlo o opravu jízdního pásu konkrétně mezi km 36,7 – 40,2. Podle posledního sčítání tudy každý den projede v průměru na 40 tisíc vozidel z toho těžká nákladní doprava tvoří až 40 %.
19.6. – Společnost OSTROJ dodala kompletní systém mobilního bednění, včetně zařízení pro pokládku hydroizolace a armování, na stavbu nového úseku pražského metra D. První zkušenosti ze stanic Pankrác a Olbrachtova potvrzují, že bednění z Opavy přináší výrazné zefektivnění prací a zvyšuje bezpečnost přímo v tunelu. Stavební firmy oceňují především technické parametry, variabilitu konstrukce a jednoduché přestavby pro různé profily tunelů.
12.6. – V polském Gdaňsku skončily hlavní práce na stavbě nového kontejnerového terminálu T3 Baltic Hub. Projekt realizovaný společností Budimex ve spolupráci s firmou Deme Dredging zahrnoval mimo jiné vybudování umělého ostrova o rozloze 36 hektarů a výstavbu 717 metrů dlouhého hlubinného nábřeží. Díky novému terminálu zvýší Baltic Hub svoji odbavovací kapacitu o dalších 1,5 milionu TEU ročně na celkových 4,5 milionu TEU.
11.6. – Tunely coby součást české dopravní infrastruktury patří mezi specifické objekty dálnic a silnic I. třídy, proto je nutné neustálé zabezpečení a řízení tunelového provozu. Trvalému dohledu ze strany Ředitelství silnic a dálnic pomáhá videodetekční systém, který prostřednictvím moderních kamer sleduje provoz a dokáže vyhodnotit mimořádné situace (chodec v tunelu, překážka na vozovce, pomalu jedoucí vozidlo, automobil v protisměru apod.). Na tyto nepříjemné incidenty reaguje řídící elektronika alarmovým hlášením vyžadující potvrzení dispečerského stanoviště – pracovníci se ve službách u monitorů střídají každý den v roce prakticky non-stop.
