11.2. – Od nového roku se v ČR zrušila tzv. zaručená mzda a změnil se způsob zvyšování minimální mzdy. Zaměstnavatelé však musí brát ohled na zákoník práce, který jim ukládá zohlednit nejen vzdělání, ale i znalosti, dovednosti, povahu práce nebo třeba míru odpovědnosti a riziko škod. Zaměstnanec, který se cítí být diskriminován při poskytování mzdy, platu nebo odměny z dohody, se může obrátit na příslušný oblastní inspektorát práce se stížností, popřípadě se se žalobou obrátit na soud. Jak to zaměstnance a zaměstnavatele dále ovlivní?
Dopravní politika
9.2. – Mezinárodní unie silniční dopravy IRU a partneři z odvětví podepsali otevřený dopis, v němž naléhají na členské státy EU a Evropskou komisi, aby v příštím rozpočtu EU zachovaly a posílily účelové financování evropské dopravy. Výzva přichází v době, kdy se zintenzivňují diskuse o přezkumu víceletého finančního rámce EU, který bude určovat rozpočtové priority bloku pro nadcházející roky.
9.2. – Odvětví automobilového průmyslu usiluje o postupné dodržování předpisů a mechanismus průměrného dodržování předpisů, který by zmírnil pravidla pro rok 2025, aby se zabránilo riziku sankcí, protože rozšíření elektromobilů stagnuje.
8.2. – Evropské odvětví letectví vyzvalo předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, aby stanovila strategii pro letectví, která by odrážela zásadní roli, již letectví hraje v evropském hospodářství a globální konkurenceschopnosti. Tato strategie v oblasti letectví musí přijmout doporučení Maria Draghiho a napomoci přechodu tohoto odvětví na čistý nulový provoz. Evropské letecké společnosti, letiště, poskytovatelé letových navigačních služeb a civilní letecký průmysl proto vypracovali seznam politických doporučení adresovaných Evropské komisi – spolu s aktualizací svého stěžejního plánu dekarbonizace Cíl 2050 – Cesta k nulovému podílu evropského letectví (Destination 2050 — A Route to Net Zero European Aviation).
7.2. – Evropské odvětví dopravy v zastoupení téměř padesáti oborových svazů důrazně vyzývá v otevřeném dopise členské státy EU a Evropskou komisi, aby v rámci budoucího rozpočtu EU zachovaly a posílily pevný specializovaný nástroj financování evropské dopravy. Evropská koordinace infrastruktury v celé Evropě je důležitější než kdy jindy. Je jedinou zárukou zajištění hladkého fungování vnitřního trhu EU, podpory konkurenceschopnosti a soudržnosti Evropy a posílení její odolnosti a vojenské připravenosti.
6.2. – Evropská komise představila nový rámec pro oživení hospodářské produktivity a zajištění konkurenční výhody EU. Kompas konkurenceschopnosti vychází z doporučení uvedených ve zprávě Maria Draghiho o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti. Slouží jako podklad k nasměrování činnosti EU v oblasti konkurenceschopnosti v příštích pěti letech a převádí doporučení obsažená ve zprávě do konkrétních opatření, jež mají zajistit budoucí prosperitu EU.
5.2. – Dění kolem Panamského průplavu a možné strategické globální obchodní spojení, které je nyní v centru mezinárodní pozornosti, je i zdrojem narůstající nervozity v mezinárodním společenství. A dopady bude mít samozřejmě i na dopravní odvětví.
4.2. – Trumpova administrativa zavádí 25% clo na všechno zboží z Kanady a Mexika a 10% clo na všechno zboží z Číny. Výjimku tvoří pouze energetické produkty z Kanady, kde platí 10% clo. Zatím není jasné, jaké clo uvalí USA na země EU. Jaké budou dopady na českou ekonomiku? Odpověď na tuto otázku se snaží v následujícím příspěvku Svaz průmyslu a dopravy ČR.
3.2. – Konkurenceschopné a ekologické automobilové odvětví EU potřebuje opatření na straně poptávky i nabídky. Předsedkyně Evropské komise von der Leyenová promarnila velkou příležitost, když do dnešního zahájení své nové strategie (30. 1. – pozn. red.) nezahrnula komerční provozovatele silniční dopravy. Minulý týden to uvedla Mezinárodní unie silniční dopravy IRU.
3.2. – ČSÚ zveřejnil první odhad výsledku naší ekonomiky za 4. čtvrtletí 2024, včetně odhadu za celý loňský rok. HDP za poslední čtvrtletí meziročně vzrostl o 1,6 %, a to zejména z důvodu vyšší domácí poptávky. V souhrnu za rok 2024 vzrostl HDP o 1,0 %. Celoroční růst podpořila vyšší spotřeba domácností a vládních institucí. Naopak negativní vliv měla tvorba hrubého kapitálu, tedy investice. V odvětvovém srovnání podpořila vývoj hrubé přidané hodnoty především skupina obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Pokles pak nastal ve zpracovatelském průmyslu. Jedná se zatím pouze o předběžný odhad, konečné výsledky budou později upřesněny. Uvedl to Svaz průmyslu a dopravy (SP ČR).