​Opatření vůči slovenským dopravcům jsou diskriminační

​Opatření vůči slovenským dopravcům jsou diskriminační

Podle statistiky rakouské zdravotní pojišťovny Wiener Gebietskrankenkasse bylo na základě zákona udělených 1984 pokut, z čehož většina (1006 případů) se týkala zahraničních zaměstnavatelů. Celková výše pokut za porušení zákona, který chrání rakouský trh před působením zaměstnanců s nižší mzdou, se ke konci minulého roku vyšplhala na 31,7 milionu €. V červenci o tom informovalo Sdružení ČESMAD Slovakia.

Z uvedeného počtu se 978 případů s pokutami 11,6 milionu € vztahovalo na rakouské zaměstnavatele a 1006 případů s pokutami ve výši 20,1 milionu € na zahraniční.

Firmy byly přitom trestané nejen za mzdu, která nedosahovala limitů daných kolektivními smlouvami, ale i za formální přestupky. Například za neposkytnutí potřebných dokladů na místě bylo uděleno 1276 pokut v celkové výši 3,6 milionu €. „Považuji za nepřijatelné, aby členský stát EU zamezil svobodnému pohybu služeb uvnitř EU způsobem, jakým to dnes dělá Rakousko. Taková ochranářská opatření nemají v EU místo a je třeba je co nejdříve zmírnit,“ řekl rakouský expert a managing partner společnosti Grant Thornton Slovensko Wilfried Serles.

Zostření situace přineslo začlenění dopravců pod zákon o minimální mzdě

Zostření situace přineslo začlenění dopravců pod zákon o minimální mzdě k 1. lednu letošního roku. „Povinnosti, které zákon ukládá dopravcům, jsou prakticky nesplnitelné. Například se vyžaduje, aby slovenští dopravci dodržovali kolektivní smlouvy. Avšak jen pro oblast přepravy platí v Rakousku čtyři různé. Slovenský dopravce nemá šanci požadavky splnit,“ řekl Wilfried Serles. A dodal, že zákon nesmyslně nezná žádné výjimky ani pro krátkodobou přepravu. „Taxislužba a majitel autobusu, kteří jedou na vídeňské letiště, musí pro každou půlhodinovou jízdu vyplňovat formulář a odměňovat podle rakouské kolektivní smlouvy. Taková nesmyslná regulace ohrožuje dobré sousedské vztahy mezi Rakouskem a Slovenskem. Apeluji na politiky ve Vídni a v Bratislavě, aby si sedli k jednacímu stolu a tento nesmysl co nejdříve ukončili,“ zdůraznil Wilfried Serles.

Zákony o minimální mzdě v Německu, Francii a Rakousku zůstávají diskriminační navzdory nejnovějším změnám. Rakouské orgány sice půl roku po zavedení zákona konečně připravily nový ohlašovací formulář, který dopravce již nemusí vypisovat před každou cestou, protože má platnost šest měsíců, ale zákon i tak provází řada nejasností a problematických souvislostí. Další změnou je zrušení povinnosti mít ve vozidle výplatní pásku řidiče (tu bude předkládat dopravce až na výzvu kontrolních orgánů). „Tato změna je přínosem, ale neřeší hlavní problém. Tím je fakt, že rakouský zákon se snaží vytlačit zahraniční dopravce z rakouských silnic a bránit jim v podnikání,“ řekl prezident sdružení ČESMAD Slovakia Pavol Jančovič.

Důkazem je i fakt, že Rakousko tvrdohlavě odmítá uznat cestovní náhrady (diety) jako součást mzdy řidiče. Díky dietám je příjem řidiče často dokonce vyšší, než by byl na základě vyplácení rakouské minimální mzdy. „Toto nastavení, na kterém se zatím nic nezměnilo, jednoznačně znevýhodňuje slovenské dopravce,“ dodal Pavol Jančovič.

Rovněž nejnovější návrh Evropské komise, tzv. silniční balík, je pro sdružení ČESMAD Slovakia nepřijatelný. „Západní země si zákony o minimální mzdě vytvářejí ideální podmínky pro ochranu domácích trhů. Odmítáme takové rozdělování jednotného evropského trhu a budeme žádat výrazné změny v jednotlivých návrzích,“ dodal Pavol Jančovič.

Silniční balíček zvýhodňuje schránkové firmy

Evropská komise chtěla návrhem změn bojovat s tzv. schránkovými firmami. Podle sdružení silničních dopravců však ve skutečnosti těmto firmám pomáhá. „Podle nové úpravy by schránkové dopravní firmy mohly ještě déle a jednodušeji operovat na území jiného státu předtím, než vozidlo musí opustit území hostitelského státu. Komise tímto ve skutečnosti negativně zasáhla do činnosti klasických dopravců, kteří provádějí běžné přepravy tam a zpět,“ upozornil Pavol Jančovič.

Zásadním problémem je i celoplošný zákaz trávení víkendového odpočinku ve vozidle. Na takové opatření nejsou vytvořeny vhodné podmínky a ubytovací kapacity nejsou přizpůsobeny pro bezpečné odstavení vozidel, přičemž vzniká nejen stresová situace pro řidiče, který musí vyhledat vhodné ubytování, ale dochází také k ohrožení přepravovaného zboží. „Je evidentní, že cílem této úpravy není, aby řidiči odpočívali v hotelích, cílem je to, aby se vrátili domů. V praxi však není možné, aby se všichni řidiči na cestách stáhli na regulérní týdenní odpočinek domů. Cílem tohoto opatření tak je omezení kapacit východoevropských dopravců na západním trhu,“ dodal Pavol Jančovič.

Sdružení ČESMAD Slovakia také upozornilo, že ani další oblasti ze silničního balíčku nejsou připraveny tak, aby evropskému dopravnímu trhu pomohly, zjednodušily ho a připravily férové podmínky pro všechny. Vznikem několika nových povinností a pravidel se výrazně zvyšuje administrativní zátěž. „Je klíčové, aby se dále jednalo o silničním balíčku na národní a nadnárodní úrovni a zmírnily se nebo zcela odstranily jeho negativní dopady,“ zdůraznil Pavol Jančovič.

Tvrzení o férovějších podmínkách jsou prý zkreslena

Obsah silničního balíčku, který několik měsíců připravovala Evropská komise a jenž byl představen široké veřejnosti, pokračuje v tendencích rozdělování jednotného evropského trhu a vytváření umělých překážek. Jednotlivé návrhy, které jsou součástí balíku jsou připraveny ve smyslu ochranářského boje západních zemí unie s východními, uvedli slovenští dopravci ihned po představení návrhu Evropské komise. Tvrzení komise o vytvoření jednodušších a férovejších podmínek na evropském trhu pomocí tohoto balíčku jsou podle Sdružení ČESMAD Slovakia výrazně zkreslené a skutečnost je diametrálně odlišná.

(lan)

www.cesmad.sk

spinner