29. srpna 2016, Martina Vampulová
Bezpečnost. Slovo, které dnes doslova hýbe světem, svět skladování nevyjímaje. Ty tam jsou časy, kdy skladový areál stačilo obehnat dostatečně vysokým a pevným plotem a uskladněné zboží bylo v bezpečí. Spolu s hodnotou zboží pochopitelně roste i jeho ochrana a snaha všech článků přepravního řetězce zabezpečit je nejen proti poškození, ale především proti krádeži či ztrátě.
Způsobů, jak zabezpečit skladové prostory, je celá řada. Vedle fyzické ostrahy jsou to nejrůznější mechanické a elektronické systémy a zabezpečovací zařízení, které umožňují sklad a v něm uložené zboží ochránit. Za nejúčinnější formu zabezpečení a správy objektů je dnes považována fyzická ostraha v kombinaci s elektronickým monitoringem a bezpečnostními systémy.
Základním předpokladem pro to, jak požadavky na ostrahu účinně realizovat, by mělo být provedení bezpečnostního průzkumu v návaznosti na výsledky předchozích zkušeností, analýzy možných rizik, místních vlivů a také s ohledem na funkci zkoumaného objektu a charakter majetku. Na základě vyhodnocených poznatků je nutné vypracovat bezpečnostní projekt fyzické ochrany, který by již měl obsahovat konkrétní definování celého systému fyzické ostrahy. Přijatá opatření se následně stávají nedílnou součástí objektové „instrukce (směrnice) pro výkon služby“, v níž jsou specifikována všechna organizační a režimová opatření ochrany. Zejména charakteristika objektu, tedy jeho popis, bezpečnostní rizika a možnosti jejich řešení, způsob zabezpečení objektu, předmět výkonu služby a povinnosti zaměstnanců ostrahy. Chybět nesmějí ani režimy vstupu osob, vjezdu a výjezdu vozidel, klíčového hospodářství, obchůzkové činnosti, protipožární prevence nebo poskytování informací. Součástí každé dokumentace musí být vyřešené i otázky pravomocí a kompetencí a v neposlední řadě i postupu řešení mimořádných událostí, tedy požáru, úniku plynu, vody, narušení objektu nepovolanou osobou či hrozby jiného útoku.
Většina laiků si pod fyzickou ostrahou i dnes nejčastěji představí pracovníka bezpečnostní agentury, který třeba i společně se psem obchází objekt a kontroluje, zda nedošlo k nepovolenému vstupu. Podle zástupců bezpečnostních agentur se ale dnes fyzická ostraha čím dál více posouvá do oblasti specializovaných činností. „Jde například o práci na rámových detektorech při vstupu nebo výstupu z objektu, o práci s ručními detektory kovů. Pracovníci fyzické ostrahy kontrolují monitorovací zařízení a vyhodnocují výstupy z kamerových a zabezpečovacích systémů a obsluhují přístupové a vjezdové systémy, včetně vydávání vstupních karet,“ uvedl Miroslav Staško, provozní ředitel SECURITAS ČR s tím, že nedílnou součástí fyzické ostrahy jsou i důkladné kontroly vjíždějících a vyjíždějících vozidel v rámci sedmibodového principu a trvalé vyhodnocování rizik v rámci střeženého objektu. Pracovníci fyzické ostrahy by měli perfektně zvládat i procesy pro řešení mimořádných situací včetně evakuace osob z objektu v případě požáru. Cílem fyzické ostrahy je tedy nejen kontrola daného objektu, ale i snaha zamezit vstupu neoprávněným osobám nebo osobám s podezřelými předměty či evidování vozidel při vjezdu a výjezdu z objektu.
Kamerový systém pracuje většinou 24 hodin denně
Jak z popsaných činností vyplývá, je dnes už nedílnou součástí ostrahy objektů i elektronický monitoring kombinovaný s bezpečnostními systémy. Nejvyužívanějším systémem je uzavřený televizní okruh (CCTV) neboli kamerový systém. Ten většinou pracuje 24 hodin denně a obraz střežených prostor lze přenášet z více míst do jednoho dohledového centra. Při využití CCTV například u vrátnice do areálu je možné monitorovat vjíždějící a vyjíždějící vozidla. Vzhledem k tomu, že kamery bývají rozmístěny i po celém areálu, je možné díky nim identifikovat také případné viníky možných dopravních nehod, ale CCTV systém má i řadu dalších funkcí. Dnes se používají analogové i IP kamerové systémy, přičemž ty první jsou cenově dostupnější a méně náročné, na druhou stranu poskytují horší kvalitu záznamu. Naopak IP kamerové systémy bývají často velmi nenápadné, zato dokážou v případě potřeby identifikovat třeba registrační značku vozidla. Uzavřený televizní okruh se stává v současné době stále vyhledávanějším prvkem bezpečnostních systémů a je nejčastěji užíván v kombinaci s poplachovým zabezpečovacím a tísňovým systémem, elektronickou kontrolou vstupu nebo perimetrickou ochranou.
Vhodné je propojení poplachových a kamerových systémů
Poplachové zabezpečovací a tísňové systémy tvoří soubor technických prostředků, které mají sklad nebo logistický areál ochránit proti neoprávněnému vstupu. Díky němu může být vstup nepovolaných osob včas rozpoznán a systém zároveň vyšle signál, čímž eliminuje další případné škody. Poplachový zabezpečovací a tísňový systém tvoří ústředna, ovládací klávesnice, detektory a koncová zařízení.
Stejně jako v kancelářských budovách i ve skladech a výrobních halách existují systémy, které slouží ke kontrole a regulaci vstupů osob do objektu nebo jeho části. Umožňují monitorování pohybu osob v definovaných zónách, jejich vyhledávání nebo kontrolu jednotlivých průchodů.
Nejrozšířenějším prostředkem k identifikaci, který se u těchto systémů používá, je identifikační karta. Osoby vstupující do střeženého objektu kartu přiloží k čtecímu zařízení, toto zařízení nahraje informace z karty a předá je řídící jednotce. Ta informace vyhodnotí a podle nastavených přístupových práv povolí nebo zamítne vpuštění osoby do daného prostoru. V poslední době jsou stále častěji uplatňována tzv. biometrická čtecí zařízení, kdy se osoby identifikují prostřednictvím otisků prstů nebo oční duhovky.
Pro střežení rozlehlých areálů je vhodné využívat venkovní obvodové ochrany – perimetrické ochrany. Jednotlivé prvky tohoto systému jsou založeny na principu včasné detekce průniku již na hranici střeženého areálu, a slouží tak k zaregistrování narušitele ještě před tím, než se přiblíží ke konkrétním hlídaným objektům. Mezi běžně používané prvky perimetrické ochrany v současné době patří střežení plotů pomocí detekčních kabelů, infračervené závory, mikrovlnné bariéry, duální bariéry nebo zemní detekční kabely.
„Při zajišťování bezpečnosti v logistických a průmyslových nemovitostech nabízíme elektronický monitoring, kdy zajistíme připojení technických zabezpečovacích a požárních zařízení na pult centralizované ochrany a vyhodnocování bezpečnostních, požárních a provozních procesů ve střeženém objektu. Dokážeme také v případě potřeby zajistit výjezd mobilní hlídky, dálkový technický zásah do systému či informovat Policii ČR. Výhodou je, že stavové signály jsou přenášeny pomocí signálu GSM nebo jednotné telefonní sítě,“ vysvětlila obchodní ředitelka G4S Lenka Nováková.
Výhody identifikace registrační značky
Stejně jako přichází pokrok do oblasti logistiky, nezůstává pozadu ani vývoj v oblasti technických systémů zabezpečení. „Jde mílovými kroky kupředu. Dnes už nabízíme kromě inteligentních kamerových systémů, které v sobě mimo jiné integrují i další elektronické prvky zabezpečení, i systémy pro vzdálené ovládání vjezdu či výjezdu, automatické vrátnice nebo systémy na rozeznávání a evidenci registračních značek vozidel,“ řekl Miroslav Staško. Systém pro rozpoznávání registračních značek vozidel a řízení vjezdu umožňuje relativně jednoduše řídit pohyb vozidel v areálu. Předem definovaným vozidlům je umožněn automatický vjezd a výjezd, což zvyšuje bezpečnost, přináší efektivitu řízení a snižuje náklady. Zároveň poskytuje účinný marketingový nástroj, protože je možné jej využít i ke zpracování výkazů a statistik podle potřeb uživatele. „Námi nabízený elektronický systém zajistí nejen plynulost pohybu vozidel do, v a z areálu, ale i informovanost o vozidlech, případně řidičích nebo také možnost zařadit registrační značku na white a black listy či rozdělení vozidel podle vjezdových bran,“ doplnila obchodní ředitelka G4S Lenka Nováková.
Budoucnost zabezpečení skladových objektů je zatím otevřená. Stejně jako se prosazují drony například v logistice při automatizaci inventur a řízení zásob ve skladě, objevují se signály, že by bylo možné je využít i při zabezpečení objektů. Zda postupně tyto malé bezpilotní letouny nakonec nahradí člověka při fyzické ostraze skladů a logistických areálů, uvidíme třeba už za pár let.
Martina Vampulová
