Letecká doprava

Íránské státní aerolinie Iran Air mohou obnovit své lety do Evropské unie. V červnu to oznámila Evropská komise, která většinu jejich letadel vyjmula ze seznamu leteckých společností zakázaných v EU. Lety do EU mohou začít provozovat rovněž indonéské nízkonákladové aerolinky Lion Air, jež komise z tohoto seznamu vyškrtla také. Lion Air patří k důležitým zákazníkům konkurenčních výrobců letadel Boeing a Airbus, napsala agentura Reuters. Rozhodnutí unijní exekutivy by podle analytiků mohlo mít za výsledek další zakázky na nová letadla.

Letecká doprava mezi Českou republikou a Čínou se čile rozvíjí. Na konci června na pražském letišti Václava Havla poprvé přistálo letadlo A330–200 společnosti China Eastern Airlines na přímé lince mezi Prahou a Šanghají. Spoje mezi oběma metropolemi jsou zpočátku naplánovány třikrát týdně, do budoucna by mohly přibýt i další. Slavnostního zahájení provozu s přestřižením pásky se zúčastnili premiér Bohuslav Sobotka, velvyslankyně Čínské lidové republiky v ČR Ma Keqing, prezident čínských aerolinií Liu Shaoyong a další hosté.

28.7. – Vláda schválila investiční smlouvu se společností General Electric (GE), která v Česku plánuje stavbu závodu pro vývoj, testování a výrobu turbovrtulových motorů. GE se ve smlouvě oproti původnímu návrhu, jehož projednávání vláda opakovaně přerušila, více zavázala, že v Česku bude skutečně investici realizovat. Hodnota investice je odhadována na více než 9,5 miliardy Kč.

26.7. – Letecká nákladní společnost Atlas Air rozšíří své aktivity pro sektor e-commerce, aby více participovala na masivním růstu nákupů na internetu. Předseda představenstva William Flnn na setkání s investory Atlas Air uvedl rozdílný růst v jednotlivých segmentech trhu. Tradiční přeprava leteckého zboží (Air Cargo) v roce 2015 vykázala oproti předchozímu roku nárůst o 2,4 procenta. Expresní přeprava se mohla pochlubit růstem o 4,9 procenta, zatímco služby e-commerce meziročně posílily o 20,4 procenta.

22.7. – Odchod Velké Británie z EU znepokojuje letecké společnosti, které často do Spojeného království létají. A může být ještě hůře, pokud Velká Británie vystoupí i z jednotného evropského trhu letecké dopravy. Dlouhodobé dopady na leteckou dopravu v Evropě lze však odhadnout jen těžko.

21.7. – Pražské letiště za první pololetí letošního roku odbavilo bezmála 5,6 milionu cestujících. Meziročně je to o 355 tisíc osob více. Největší nárůst zaznamenalo letiště na evropských linkách a trasách na Blízký východ. Za růstem stojí zavádění nových linek i navyšování kapacity v nynějších linkách.

20.7. – Přes letiště Frankfurt se v polovině července nedodávaly importní zbožové zásilky. Důvodem byla závada v celním IT, která trvala již několikátý den. Nebylo také jasné, kdy problémy skončí. Přes následný víkend tím vznikla v rámci odbavení záplava kolem tisíce importních zásilek. Speditéři informují o poptávkách zákazníků, čekajících na dodání importů. Až se systém IT znovu rozjede, je třeba počítat s čekacími dobami při postupném celním zpracování carga.

11.7. – Kooperace kusových zásilek v SRN zvažují holding. Tři kooperace kusových zásilek ILN, Star a VTL chtějí nechat prozkoumat, za jakých právních podmínek by bylo možno založit společnou střešní organizaci. Požadavek na přezkum má být zadán v těchto dnech – jak bylo uvedeno na setkání držitelů frančíz ILN ve Schwalbachu u Frankfurtu. Údajně také již po několik týdnů ověřují možnost fůze kooperace 24 plus a Online Systemlogistik.

11.7. – Vláda schválila koncepci letecké dopravy do roku 2020. Po jednání vlády to řekl ministr dopravy Dan Ťok. Materiál zpracovaný ministerstvem dopravy má připravit letiště a další leteckou infrastrukturu na očekávaný růst počtu cestujících v letecké dopravě. Mimo jiné předpokládá výstavbu další, takzvané paralelní dráhy na pražském Letišti Václava Havla.

30.6. - V Antverpách byla za přítomnosti belgického krále otevřena největší propust na světě. Je dlouhá 500 a široká 68 metrů při operativním ponoru 17,80 metrů. Rozměr ještě vynikl, když jí ukázkově proplula Grimaldiho loď typu Con-Ro „Grande Lagos“ o délce 236 m a šířce 37 m. Pomocí propusti budou dosažitelné pro námořní lodě terminály Ro-Ro a hromadného zboží v části přístavu Waaslandhafen. Rozhodování o objektu trvalo 10 let, výstavba pět let, spotřebovalo se 22 tisíc tun oceli.