Aktuálně

5.1. – Některé kraje budou mít legislativní problém změnit smlouvy s provozovateli autobusů kvůli vyšším mzdám pro řidiče. Chtějí se proto s žádostí o pomoc obrátit na ministerstvo pro místní rozvoj. Po setkání s ministrem dopravy to řekla předsedkyně rady Asociace krajů, hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová. Zvýšení mezd řidičů autobusů od 1. ledna schválila vláda. Pro kraje to znamená zvýšení nákladů na dopravu zhruba o miliardu korun.

5.1. – Plánované železniční překladiště v Malešicích vadí okolním městským částem. Negativní stanovisko k posudku vlivu na životní prostředí proti němu podaly Praha 9, Praha 10 a Praha 14. Nový terminál nedaleko spalovny má nahradit ten, který skončil v areálu nákladového nádraží na Žižkově. Předpokládá se pohyb dvou až tří vlakových souprav a 110 kamionů denně. Obyvatelé proti němu sepisují petici.

4.1. – Singapurský státní investiční fond GIC dokončil koupi společnosti P3, jednoho z předních celoevropských vlastníků, developerů a správců logistických center, od společností TPG Real Estate a Ivanhoé Cambridge. Obchod, jehož hodnota činí 2,4 miliardy €, byl poprvé oznámen v listopadu 2016, jeho dokončení však vyžadovalo chválení regulačními úřady EU. Jedná se o jednu z největších evropských transakcí s nemovitostmi v minulém roce.

4.1. – Řidiče letos v celé Evropské unii čeká změna ve značení paliv. K tradičním národním označením přibudou postupně během letošního roku nálepky, které budou jednotně označovat druh paliva a podíl biosložky. Informoval o tom mluvčí Ústředního automotoklubu (ÚAMK) Igor Sirota.

3.1. – Prohloubení plavební dráhy je aktuálně nejdůležitějším strategickým projektem hamburského přístavu. S ohledem na rostoucí velikost a ponor námořních lodí je pro přístav nezbytné zajistit bezproblémový přístup od moře. Pro Hamburk je odpovídající plavební dráha životně důležitým předpokladem pro udržení konkurenceschop­nosti a dalšího rozvoje.

3.1. – Šanghajská námořní univerzita (Shanghai Maritime University) bude plnit v rámci projektu GMN – Global MTTC Network funkci asijského regionálního centra pro spolupráci v oblasti námořních technologií MTCC. Podobnou roli bude hrát University of Trinidad and Tobago pro oblast Karibiku. Obě instituce byly vybrány Mezinárodní námořní organizací IMO, která připravila ambiciózní program pro námořní sektor, jehož cílem je koordinovat postup při snižování emisí skleníkových plynů. Projekt financuje Evropská unie. Další tři centra MTCC vzniknou v dalších klíčových regionech – v Africe, Latinské Americe a oblasti Pacifiku.

3.1. – „Postupně se blížíme k našemu konečnému cíli, kterým je snížení hluku produkovaného nákladními vlaky na polovinu v roce 2020. Na sklonku roku 2016 bylo vybaveno více než 32 tisíc vagonů Deutsche Bahn tiššími brzdovými systémy,“ uvedl člen představenstva německého železničního koncernu DB Ronald Pofalla. Vozy díky instalaci kompozitních brzdových špalků vyvíjejí hluk o 10 dB nižší. Opatření oceňují zejména obyvatelé oblastí, kterými procházejí frekventované trasy.

3.1. – Podle analýz mateřské společnosti GO! Express & Logistics v Německu všechny ukazatele jednoznačně indikují, že díky neustálému nárůstu počtu přepravovaných zásilek by v dohledné době mohla současná kapacita centrálního hubu v německé Niederaule dosáhnout svého maxima. Jen v loňském roce se například denní objem přepravovaných zásilek zvýšil v průměru o 25 procent, v některých dnech dokonce až o 50 procent v porovnání s předchozím rokem. Podobný nárůst vedení firmy očekává i v následujících letech. Centrální hub společnosti GO! proto projde výrazným rozšířením.

2.1. – Uplynulý rok byl jedním z nejbezpečnějších v historii civilní letecké dopravy. Při leteckých neštěstích podle hamburského centra JACDEC, které vyhodnocuje data z leteckých nehod, loni ve světě zahynulo 321 lidí, podle nizozemského střediska pro leteckou bezpečnost (ASN) jich bylo 325. Nejtragičtější nehodou civilního stroje byl loni pád letadla bolivijských aerolinek v Kolumbii, při němž zahynulo 71 lidí včetně členů brazilského fotbalového týmu Chapecoense.

2.1 – Na elektronickém mýtném se v loňském roce vybralo 9,89 miliardy korun. Ve srovnání s rokem 2015 pak stát za použití dálniční sítě od kamionů a autobusů dostal o 1,6 procenta více, což bylo způsobeno zejména zvyšováním tempa hospodářského růstu v Evropě. Uvedl to David Šimoník, mluvčí společnosti Kapsch, která mýtný systém v Česku provozuje. Za deset let stát na mýtném získal 77,5 miliardy ko­run.