​IRU: Evropský parlament učinil rozhodný krok směrem k pragmatické dekarbonizaci vozového parku v EU

​IRU: Evropský parlament učinil rozhodný krok směrem k pragmatické dekarbonizaci vozového parku v EU

6.11. – Mezinárodní unie silniční dopravy IRU vítá zásadní politický posun v Evropském parlamentu, kde europoslanci zpochybnili přístup Evropské komise k dekarbonizaci firemních vozových parků a podpořili realističtější cíle snižování emisí oxidů uhličitého a větší technologickou neutralitu pro dodávky. Hlasování představuje důležitý úspěch pro sektor komerční silniční dopravy a posiluje jasné poselství: dekarbonizaci nelze dosáhnout nákupními povinnostmi odtrženými od tržní reality. Výsledek jednání uvítalo i sdružení ČESMAD Bohemia. „Možná to tak nevypadá, ale tento vzkaz ze dvou klíčových výborů parlamentu je velmi důležitý,“ řekl Vojtěch Hromíř, generální tajemník sdružení a člen prezidia IRU.

Středeční hlasování v výborech pro životní prostředí a dopravu Evropského parlamentu o dvou klíčových návrzích v rámci balíčku automobilů – nařízení o čistých korporátních vozidlech a revizi norem CO₂ pro automobily a dodávky – přinesla významné změny v souladu s dlouhodobým zájmem IRU.

Generální delegátka IRU při EU Raluca Marian uvedla: "Politické poselství Evropského parlamentu je jasné: politiky dekarbonizace musí odrážet tržní realitu a provozní potřeby dopravních podniků. Nákupní mandáty nevytvářejí poptávku tam, kde chybí podmínky pro investice, stejně jako se normy CO₂ musí promítat do vozidel, která si provozovatelé mohou dovolit a efektivně používat."

"Hlasování o obou návrzích znamená důležitý posun směrem k pragmatičtějšímu přístupu: umožnění přechodu, zachování volby technologií a zajištění, že klimatické ambice budou odpovídat infrastruktuře, energetickým zásobám a ekonomickým podmínkám potřebným k jejich realizaci," dodala.

Zásadní změna oproti dosavadním nákupním pravidlům

Výbory podpořily nahrazení závazných cílů Komise pro nákup firemních vozových parků pro roky 2030 a 2035 cíli orientovanými na budoucí vývoj, čímž členským státům poskytly větší flexibilitu při určování způsobu, jak prostřednictvím vnitrostátních plánů podporovat dekarbonizaci vozových parků.

Z hlediska odvětví silniční dopravy je zásadní, že těžká nákladní vozidla zůstávají mimo působnost nařízení, přičemž byl rovněž vypuštěn odkaz na možné zavedení nákupních cílů pro nákladní automobily, autobusy a dálkové autobusy v roce 2027.

Výbory rovněž uznaly význam infrastruktury pro dobíjení a tankování v areálech podniků, ve skladech a podél obchodních tras, čímž navázaly důležitou souvislost s připravovaným přezkumem nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva (AFIR).

„Rozhodnutí nahradit závazné nákupní cíle cíli orientovanými na budoucí vývoj, které podpořil velký počet zamítnutých pozměňovacích návrhů, dokládá, jak silný je politický odpor proti přístupu Komise,“ uvedla Raluca Marian. „Ukládání nákupních cílů členským státům nezajistí cenovou dostupnost vozidel, ani nevytvoří infrastrukturu či dodávky energie potřebné k jejich provozu. Nařízení o čistých firemních vozidlech v navrhované podobě není správným krokem vpřed,“ dodala.

„Zvláště důležité je odstranění možnosti zavedení povinných nákupních kvót pro těžká užitková vozidla,“ řekla Raluca Maria s tím, že „stejně významné je uznání významu dobíjení ve vozových parcích a jeho propojení s revizí směrnice AFIR. Právě v této oblasti může politika EU přinést skutečné změny: odstraněním překážek bránících investicím, nikoli ukládáním nových povinností.“

Realističtější cíle v oblasti CO₂ a technologická neutralita

Výbor pro životní prostředí se vyslovil pro větší flexibilitu v normách pro emise CO₂ u nových dodávkových vozidel a podpořil cíl snížení emisí o 80 % do roku 2035 namísto 90 %, které navrhovala Komise, a současných 100 %.

Kompromisní návrh rovněž zajišťuje větší flexibilitu prostřednictvím kreditů za nízkoemisní ocel a pětiletých lhůt pro splnění požadavků u dodávkových vozidel.

Důležité je, že kompromisní návrh také rozšiřuje definici vozidel s nulovými emisemi na vozidla poháněná výhradně způsobilými obnovitelnými palivy podle směrnice EU o obnovitelných zdrojích energie, a to za předpokladu minimálního snížení emisí skleníkových plynů o 65 % a splnění konkrétních kritérií způsobilosti. Jedná se o významný krok směrem k technologické neutralitě.

Ačkoli se normy pro emise CO₂ vztahují přímo na výrobce, ovlivňují dostupnost, cenovou dostupnost a vhodnost vozidel pro komerční dopravní provoz.

„Dopravci potřebují přístup k vozidlům, která odpovídají jejich provozním požadavkům a odrážejí skutečné tempo, jakým se vyvíjejí podmínky pro jejich nasazení,“ uvedla Raluca Marian.

„Realističtější cíle a uznání obnovitelných paliv dávají výrobcům větší flexibilitu při nabízení řešení přizpůsobených různým provozním podmínkám,“ dodala. „Technologická neutralita je zásadní: cílem musí být snížení emisí, nikoli předepisování jediné technologické cesty,“ dodala

Politický signál se musí promítnout do právních předpisů EU

Hlasování ve výborech představuje důležitý milník, legislativní proces však zdaleka nekončí. Hlasování na plenárním zasedání Evropského parlamentu se očekává v prosinci, načež budou následovat jednání s Radou. IRU vyzývá poslance Evropského parlamentu a členské státy, aby tento posun směrem k pragmatičtějšímu a ekonomicky udržitelnému rámci pro dekarbonizaci upevnili.

„Toto politické poselství má také velký význam pro nadcházející revizi norem pro emise CO₂ u těžkých užitkových vozidel v roce 2027, kde musí platit stejný princip: klimatické cíle musí odrážet skutečné podmínky, za nichž mohou dopravci investovat,“ uzavřela Raluca Marian.

ČESMAD Bohemia: Je škoda, že státy nejsou důraznější již při nastavování svých politik

Generální tajemník Sdružení ČESMAD Bohemia a člen prezidia IRU Vojtěch Hromíř výsledek jednání komentoval takto: „Možná to tak nevypadá, ale tento vzkaz ze dvou klíčových výborů parlamentu je velmi důležitý. Ostatně i my jsme požádali o podporu linie IRU všechny naše europoslance, kteří jsou členy nebo náhradníky v těchto výborech. Rozhodující jednání ještě proběhnou, ale trend realističtějšího pohledu na unijní greening je patrný. Je škoda, že státy nejsou důraznější už při nastavování politik a nežádají důsledně analýzy dopadů a proveditelnosti, když se stanovují cíle. Potom je mnohem těžší se vrátit k pragmatickému přístupu a instituce EU přicházejí o důvěru ze strany občanů unie.“

(lan)

Ilustrační foto: DAF

spinner