8. listopadu 2026, red
9.11. - Dva ze tří Čechů (66 %) uvádějí, že země naléhavě potřebuje energetickou transformaci. Na otázku, co si od ní slibují (bylo zde možné vybrat více odpovědí), 77 % respondentů uvedlo menší závislost na dovážené ropě a plynu, 76 % stabilnější nebo nižší ceny a 71 % zpomalení změnu klimatu. V každém členském státě si většina obyvatel od této transformace slibuje zpomalení změny klimatu, od 58 % respondentů v Estonsku až po 87 % v Maďarsku. To je jedno z klíčových zjištění osmého klimatického průzkumu, který dnes zveřejnila Evropská investiční banka (EIB). Provedla jej společnost Ipsos bva mezi 23 000 respondenty v rámci všech 27 členských států EU v době, kdy rostoucí ceny energií výrazně omezují kupní sílu více než čtyř z deseti Čechů. Tři očekávané přínosy energetické transformace se v žebříčku umístily těsně za sebou, nicméně jejich pořadí v rámci celé EU se od roku 2022 změnilo. Před čtyřmi lety bylo zpomalení změny klimatu nejčastěji uváděným přínosem v 19 členských státech a snížení dovozu ropy a plynu v osmi, včetně Česka. Dnes je menší závislost na prvním místě v Česku a v dalších 15 členských státech, ceny v osmi a klima ve třech z nich.
„Česko dává Evropě jasně najevo, že na stabilních cenách energií skutečně záleží,“ uvedl viceprezident EIB Marek Mora. „Pro domácnosti může schopnost předvídat náklady na energie znamenat rozdíl mezi tím, zda ušetří peníze a budou moci plánovat budoucnost, nebo zda budou nuceny omezovat každodenní výdaje či dokonce výdaje na základní potřeby, jako je jídlo. Proto investice do moderního a odolného energetického systému vytvářejí pevné základy růstu a dobrých životních podmínek v zemi,“ dodal.
Na otázku, co by se stalo, kdyby EU postupovala při energetické transformaci příliš pomalu, kladli Češi na první místo účty: 75 % respondentů považuje za riziko dlouhodobý růst cen energií a životních nákladů; to je jen o procento víc (74 %), než je podíl respondentů poukazujících na problematiku závislosti na dovážené ropě a plynu. Pozitivním aspektem je pocit hrdosti: většina Čechů (56 %) uvádí, že by cítila větší pocit hrdosti na to, že jsou Evropané, kdyby EU dosáhla energetické nezávislosti.
Proč jsou ceny důležité
Rostoucí ceny plynu, pohonných hmot, topného oleje nebo elektřiny v posledních 12 měsících „významně“ omezily kupní sílu více než čtyř z deseti Čechů (42 %), včetně 9 %, kteří uvádějí „velmi významný“ dopad.
29 % respondentů uvedlo, že aby při rostoucích cenách vyšli s penězi, snížili každodenní výdaje na jídlo a zdraví, zatímco 24 % omezilo topení. Pro některé znamenal růst cen energií více než jen omezení spotřeby: 15 % respondentů zmínilo, že se zadlužili, požádali o finanční pomoc nebo odložili platbu za energie.
Více než polovina Čechů (53 %) uvádí, že rostoucí ceny změnily způsob, jakým používají auto: 19 % omezilo počet cest za účelem uspokojení základních potřeb (nákupy, návštěvy u lékaře, vyřizování úředních záležitostí); 30 % si odřeklo odjezd na víkend, na dovolenou nebo návštěvu rodiny a přátel (EU: 30 %), 14 % nyní jezdí pomaleji, aby ušetřilo palivo, a 19 % místo individuálního cestování využívá spolujízdu, veřejnou dopravu nebo jezdí na kole.
Vyrobeno v Evropě
V zájmu uskutečnění energetické transformace si 85 % Čechů přeje, aby byla upřednostňována nízkouhlíková energie (EU: 87 %). Na prvním místě je jaderná energie (47 %; EU: 28 %), což je nejvyšší podíl v EU, před solární (39 %) a větrnou energií (23 %).
Na otázku, jaký přístup by měla EU upřednostnit při energetické transformaci, 56 % Čechů odpovědělo, že by preferovali vybudování konkurenceschopného evropského průmyslu založeného na čistých technologiích, i kdyby to mělo trvat déle (EU: 55 %); 28 % by zavádělo čisté technologie rychleji s využitím dovezeného vybavení (EU: 29 %). Výstavbu na území Evropy upřednostňují obyvatelé všech 27 členských států.
Většina Čechů (59 %) by byla raději, kdyby země EU spojily své zdroje na financování investic (EU: 59 %). Ve všech 27 členských státech dávají Evropané přednost sdílení zdrojů.
Energie pro Evropu
Skupina EIB je klíčovým partnerem České republiky v oblasti energetické transformace a energetické bezpečnosti. V roce 2025 poskytla 598 milionů eur na udržitelnou energii a přírodní zdroje a podpořila investice, které posilují energetickou infrastrukturu země a urychlují integraci energie z obnovitelných zdrojů. Příkladem situace, kdy má financování ze strany EIB reálný dopad, je společný projekt v hodnotě 400 milionů eur se společností ČEZ Distribution, v jehož rámci jsou posilovány a digitalizovány elektrické sítě po celé zemi modernizací sítě a zaváděním inteligentních měřičů. Projekt umožní integraci až 5,5 GW kapacity energie z obnovitelných zdrojů a pomůže Česku vybudovat chytřejší, odolnější a nízkouhlíkový energetický systém.
(red)
Foto: EIB
