19. července 2026, Milan Frydryšek
Kontejnerový terminál Luka Koper v roce 2025 odbavil rekordních 1,27 milionu TEU, Jaké výsledky očekáváte letos?
Navzdory náročným podmínkám v logistickém sektoru v období leden až březen 2026 se nám podařilo udržet pozitivní trend růstu objemu odbaveného nákladu, zejména ve strategickém segmentu kontejnerové přepravy. V kontejnerovém terminálu bylo přeloženo celkem 326 256 TEU, což představuje nárůst o 9 % ve srovnání s prvním čtvrtletím předchozího roku.
Růst byl obzvláště výrazný v objemu dovozu, a to díky novým zakázkám souvisejícím s výstavbou a dodávkami výrobních zařízení na trzích v zázemí přístavu, zahájení výroby v několika nově dokončených továrnách a změnám v námořních přepravních službách z Dálného východu, které nyní zastavují v přístavech severního Jadranu.
V březnu společnost rovněž dosáhla nového měsíčního rekordu v překládce kontejnerů, přičemž objem překládky dosáhl 114 397 TEU – což je nejvyšší objem, jaký byl kdy zaznamenán za jediný měsíc. Naše celoroční prognózy objemu zůstávají konzervativní, doufáme však, že se nám podaří udržet současný pozitivní trend.
Má na výkony vašeho přístavu nějaký dopad situace v Hormuzském průlivu?
Nezaznamenali jsme žádný významný přímý dopad na náš objem překladu, jelikož dotčený region nepředstavuje významný podíl na našich zahraničních trzích. Na počátku krize jsme se obávali, že narušení zavedených přepravních služeb v oblasti zasažené konfliktem by mohlo vést k hromadění určitého exportního nákladu v přístavu. Díky úzké spolupráci s našimi obchodními partnery se nám však podařilo tomuto zabránit a situaci účinně zvládnout.
Jak probíhají stávající investice a co přinesou vašim klientům?
V souladu s naším obchodním plánem bude do roku 2028 vyčleněno více než 780 milionů eur na projekty v oblasti zlepšování infrastruktury, digitalizace a udržitelnosti. Hlavní pozornost se soustředí na segment kontejnerové přepravy, zejména na rozšíření kontejnerového terminálu. První fáze rozšíření bude dokončena v roce 2027 a kapacita terminálu se do roku 2030 postupně zvýší na 1,8 milionu TEU.
Rozšířením kontejnerového terminálu reagujeme na očekávání námořních přepravců a logistických operátorů a zároveň posilujeme svou pozici mezi přístavy v severní části Jaderského moře. Kromě toho byla v březnu 2026 oficiálně otevřena nová 27kilometrová železniční trať mezi Divačou a Koperem, která by měla být plně zprovozněna do konce roku. Nová trať více než zdvojnásobí železniční kapacitu na tomto úseku, přičemž probíhající modernizace v dalších částech slovinské železniční sítě by měly celkovou kapacitu dále zvýšit.
Naše investice se však neomezují pouze na segment kontejnerů. Investujeme také do nových zařízení pro ocelové svitky. Moderní sklad o rozloze 14 000 m² bude vybaven automatizovanými portálovými jeřáby, podlahou s vysokou nosností a pokročilými IT systémy. Stavba se nachází v závěrečné fázi a zahájení provozu se očekává v průběhu několika příštích měsíců.
V blízkosti se rovněž staví nové 200metrové kotviště dvojího určení s hloubkou vody 12 metrů. Bude sloužit především pro projektové cargo a těžký kusový náklad, včetně ocelových svitků, trubek, sochorů a ingotů, a zároveň bude podporovat provoz typu Ro-Ro. Dokončení se očekává v prosinci 2026.
K velkému investičnímu projektu dochází také v segmentu hotových vozidel. V současné době probíhá výstavba vícepodlažního parkoviště s kapacitou 11 700 vozidel, jehož dokončení je naplánováno na rok 2028.
Jak jsou v těchto investicích zahrnuty snahy o dekarbonizaci, snižování emisí a energetické náročnosti?
V přístavu Luka Koper si plně uvědomujeme, že oblast, kterou spravujeme, nepatří pouze nám. Ačkoli je pro nás i nadále zásadní poskytovat služby našim zákazníkům a zajišťovat úspěšný rozvoj našeho podnikání, naše poslání se stejně tak zaměřuje na odpovědné nakládání s životním prostředím. Vynakládáme veškeré úsilí na minimalizaci dopadu přístavního provozu na životní prostředí a jsme hrdí na to, že patříme mezi několik málo evropských přístavů, které získaly certifikaci EMAS. Udržitelnost a snižování negativních dopadů na životní prostředí a společnost patří mezi klíčové principy našeho strategického plánu.
Zelená logistika hraje v dodavatelských řetězcích stále důležitější roli, přičemž přísnější předpisy a rostoucí povědomí spotřebitelů rovněž ovlivňují firemní strategie a obchodní rozhodnutí. V posledních letech jsme proto realizovali několik projektů v oblasti udržitelnosti, zejména v oblastech elektrifikace přístavního vybavení, snižování přímých emisí a hluku, energetické soběstačnosti prostřednictvím výroby solární energie, nakládání s odpady, ochrany biologické rozmanitosti a zachování kvality vody.
V uplynulém roce byl kladen zvláštní důraz na zvýšení energetické soběstačnosti prostřednictvím výstavby nových solárních elektráren. Do roku 2030 plánujeme pokrýt 25 % naší spotřeby elektřiny vlastní výrobou energie z obnovitelných zdrojů.
Které z vašich služeb jsou v současné době na českém a slovenském trhu nejžádanější?
Jelikož jsme víceúčelový obchodní přístav provozující 12 specializovaných terminálů, máme ucelený přehled o toku nákladu směřujícího do České republiky a na Slovensko a z těchto zemí v rámci různých nákladních segmentů.
V segmentu kontejnerové přepravy na Slovensku zůstáváme lídrem trhu, měřeno v TEU. Český trh se však historicky více orientuje na severoevropské přístavy, zejména na německé, což ztěžuje přesvědčování obchodních partnerů, aby své zásilky směřovali přes přístav Koper.
V současné době nám podmínky v námořním průmyslu kvůli přetrvávajícím geopolitickým napětím nejsou zcela nakloněny. V důsledku toho jsou celkové náklady na přepravu přes jadranské přístavy v současné době vyšší než v případě severních přístavů. Přesto lodní společnost CMA CGM nikdy nevynechala průjezd Suezským průplavem a někteří menší dopravci obnovili plavby přes Rudé moře a Suezský průplav, což jim umožňuje těžit z výrazně kratší plavební vzdálenosti. V mnoha případech převáží zkrácená doba přepravy nad vyššími náklady na přepravu, což představuje konkurenční výhodu pro přístav Koper.
Automobilový průmysl je bezpochyby jedním z našich nejdůležitějších obchodních segmentů. Zabýváme se automobilovými komponenty, náhradními díly a ocelovými svitky používanými při výrobě vozidel, stejně jako hotovými vozidly. Věděli jste, že náš terminál pro osobní automobily a Ro-Ro je z hlediska skladovací kapacity největším v oblasti Středozemního moře? Navíc díky probíhajícímu projektu rozšíření se jeho kapacita zvýší o dalších 40 %.
Z hlediska objemu se konkurence ze strany čínských výrobců automobilů rychle zvyšuje. V uplynulých dvou letech se objem vozidel těchto značek meziročně téměř zdvojnásobil. Očekává se, že tento trend bude pokračovat i v letošním roce, přičemž čínské značky budou pravděpodobně představovat téměř 10 % našeho celkového objemu přepravených vozidel. Současně evropští výrobci automobilů (s ohledem na výrobní závody se sídlem v Evropě, tedy i jihokorejské, japonské značky atd.) nadále představují silný exportní segment přes přístav Koper, odkud jsou dodávány do destinací v oblasti Středozemního moře, zemí Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) a na Dálný východ.
Kromě automobilového odvětví i nadále zajišťujeme vývoz hnojiv, zatímco regionální ocelářský průmysl stále generuje objemy nákladu tvořené jak polotovary, tak hotovými ocelovými výrobky, i když v menším rozsahu než v minulosti.
Do budoucna očekáváme výrazné zlepšení konkurenceschopnosti přístavu Koper. Dokončení druhé železniční koleje do konce roku 2026 spolu s modernizací a rekonstrukcí slovinské železniční sítě podstatně zvýší kapacitu, spolehlivost a provozní efektivitu. Další příležitosti k růstu přinese budoucí rozšíření mola kontejnerového terminálu, díky čemuž bude přístav schopen přijímat současně dvě mateřské lodě a zvýšit tak manipulační kapacitu. Kromě toho by stabilnější geopolitické prostředí, umožňující pravidelný návrat mateřských lodí přes Rudé moře a Suezský průplav, obnovilo přirozenou konkurenční výhodu jadranské trasy. Vzhledem k tomu, že přístav Koper nabízí nejkratší námořní a vnitrozemskou přepravní trasu z Dálného východu do střední a východní Evropy, pokud je Suezský průplav plně přístupný, představuje také významnou ekologickou výhodu díky snížení emisí CO₂ ve srovnání s delšími trasami přes severoevropské přístavy. Očekává se, že tyto změny dohromady přinesou našim zákazníkům značnou optimalizaci nákladů, kratší přepravní časy, nižší emise uhlíku a vyšší efektivitu dodavatelského řetězce, čímž se dále posílí pozice přístavu Koper jako jedné z předních logistických bran pro střední a východní Evropu.
Milan Frydryšek
Foto: Luka Koper