Dopravní politika

21.11. – Evropská komise, její generální ředitelství pro dopravu a mobilitu a Estonské prezidentství Rady Evropské unie uspořádaly ve dnech 8. až 10 listopadu v Tallinu konferenci s širokou mezinárodní účastí pod názvem Digitální dopravní dny. Jejím posláním bylo využití potenciálu digitalizace a přijetí jejích výzev v dopravě a mobilitě pro cestující a pro zboží.

Ministři států EU se koncem října v Lucemburku dohodli, že řidiči mezinárodní dopravy nebudou podléhat revizi směrnice o vysílání pracovníků, dokud nebudou podmínky jejího uplatňování stanoveny specifickým předpisem.

Nákladní doprava a logistika jsou nosné pilíře německé ekonomiky a základ blahobytu společnosti. Pro tento ekonomický sektor tvořený převážně středně velkými firmami je důležité, aby i v budoucnu byly zajištěny jasné, spravedlivé a spolehlivé rámcové podmínky. Čtveřice svazů činných v oblasti dopravy, spedice a logistiky (AMÖ, BGL, BWVL a DSLV) vypracovala seznam požadavků pro následující, 19. legislativní období nově sestavované spolkové vlády.

15.11. – Středočeské hejtmanství přidá příští rok půl miliardy korun na hromadnou dopravu, podpoří tak i dokončení sjednocení středočeského systému s pražskou veřejnou dopravou. Celkově tedy bude hejtmanství ročně přispívat na vlakové a autobusové spoje včetně jejich provozování a integraci přibližně dvě miliardy korun. Informovala o tom středočeská hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová.

13.11. – Mezinárodní unie silniční dopravy IRU uvítala vydání druhé vlny návrhů tzv. „Balíčku mobility“, které zveřejnila Evropská komise. Zástupci silniční dopravy oceňují, že návrhy označují autobusovou dopravu za ekologický a efektivní druh dopravy. Přesto má chystaný nový koncept evropské mobility stále viditelné slabiny, na něž poukazuje nový poziční dokument IRU.

Letos je tomu 25 let od založení Asociace dopravních, spedičních a servisních společností Středních Čech (ADSSS), která začala sdružovat dopravní podniky zajišťující v regionu veřejnou autobusovou dopravu. Po roce 1989 se v Československu začíná zásadně měnit politická a hospodářská situace. Velké národní podniky ČSAD KNV se rozpadají na menší společnosti – státní podniky, které se následně privatizují.

Zamíříme na Německo, kde došlo v dopravě k řadě zajímavých věcí. Přesto jedna z těch mimo dopravních stojí za zmínku: dokonce Světové hospodářské fórum dalo publicitu úvahám německého obchodního tisku (Handelsblatt) na téma „Bude Německo vůdcem svobodného světa?“. Nabízí se prý k tomu celá řada důvodů a jedním z nich má být, že od zvolení Donalda Trumpa prezidentem se USA staly hrozbou globální stability. Politické krize mají být jedem pro německé hospodářství, které nemá obdobu v četnosti světových obchodních vztahů a kde skoro polovina „jobů“ závisí nepřímo na exportu.

3.11. – Českým strojírenským firmám rostou tržby z exportu a daří se jim expandovat do zahraničí. Právě při pronikání na nové trhy často využívají státní agenturu na podporu exportu CzechTrade. Spolupracují s ní především malé a střední firmy ze všech průmyslových oborů, takže samozřejmě i z oblasti strojírenství, a agentura jim pomáhá při výběru vhodných cílových zemí pro vývoz jejich výrobků a služeb. Ty zkušenější pak doprovází v jejich další expanzi na zahraničních trzích.

31.10. – Jízdní řád brexitu musí být odsouhlasen co nejdříve, aby bylo možné zachovat konkurenceschopnost Evropské unie i Velké Británie. Je nezbytné udržet celní odbavení co nejhladší, stejně jako ostatní obchodní procedury. Přední evropské oborové svazy volají po uchování předností společného trhu a podniknutí takových kroků, které usnadní plánování obchodních vztahů v budoucnu, zejména po oficiálním odchodu Velké Británie z EU v březnu 2019.

31.10. – Výzkumné iniciativy v rámci společných projektů Evropské unie, soukromého sektoru a členských států přinášejí podnětné poznatky, zlepšují život Evropanů a posilují mezinárodní konkurenceschopnost EU. Vyplývá to z aktuálního bilancování výsledků partnerství veřejného a soukromého, resp. veřejného a veřejného sektoru, která jsou podporována v rámci evropského výzkumného a inovačního programu Horizon 2020 vybaveného rozpočtem ve výši 77 miliard €.