14.7. – Revize nařízení TEN-T, podpora vysokorychlostní železnice napříč celou Evropou nebo posílení role Evropské unie ve vesmíru. O tom všem mluvil ministr dopravy Martin Kupka před poslanci Evropského parlamentu. Během vystoupení ve Výboru pro dopravu a cestovní ruch (TRAN) a Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) představil a vysvětlil europoslancům dopravní plány českého předsednictví na nadcházející půlrok.
Dopravní politika
12.7. – Členové Svazu dopravy ČR (SD ČR) na konci června na valné hromadě zvolili nové představenstvo a dozorčí radu na období let 2022 až 2025. Prezidentem Svazu dopravy se nově stal Oldřich Sládek, výkonný ředitel ŽESNAD.CZ. Hlavní řídicí orgán SD ČR dále tvoří čtyři viceprezidenti a 11 členů představenstva. V představenstvu usedne celkem sedm nových tváří.
8.7. – Průmyslová produkce za květen se po dubnovém propadu vrátila do kladných čísel, meziroční růst opět vykázala většina odvětví, např. chemický průmysl (růst o 9 procenta), farmaceutický sektor (o 15,1 procenta), výroba nápojů (o 17,2 procenta) či výroba nábytku (o 20,5 procenta). Meziročně po očištění o počet pracovních dní průmysl vzrostl reálně o 3,3 procenta, samotný zpracovatelský průmysl pak o 3,4 procenta. Významný podíl na výsledku měla výroba automobilů, kde došlo oproti loňskému roku k dílčímu zlepšení v dodávkách dílů. Produkce ve výrobě motorových vozidel vzrostla i díky nízké srovnávací základně meziročně téměř o desetinu a poprvé po roce se přiblížila úrovni ze začátku roku 2021. Naopak výrazný pokles o 28 procent byl zaznamenán ve výrobě ostatních dopravních prostředků a zařízení.
8.7. – Evropský parlament (EP) včera přijal vyjednávací stanovisko k návrhu nařízení, jehož cílem je snížit uhlíkové emise v letecké dopravě skrze navyšování role náhražek za fosilní paliva. Takzvaná udržitelná paliva by podle EP měla k roku 2050 tvořit 85 procent dodávek na unijních letištích, což je výrazně vyšší cíl oproti plánu Evropské komise. Konečnou podobu regulace stanoví vyjednávání zástupců EP, komise a Rady EU.
7.7. – Ve Štrasburku končí plenární zasedání Evropského parlamentu. Na programu posledního dne mají europoslanci mimo jiné projednání návrhu, jehož cílem je postupně zvyšovat využívání „udržitelných“ paliv v letecké dopravě. Dopoledne bude iniciativa předmětem rozpravy, hlasování by mělo přijít krátce po poledni.
30.6. – Rozšíření celoevropských dopravních sítí TEN-T, elektromobilita nebo vysokorychlostní tratě. O všech těchto tématech jednal ministr dopravy Martin Kupka na akci Connecting Europe Days ve francouzském Lyonu. Ministr se na okraj společného programu sešel i s ukrajinským ministrem infrastruktury Oleksandrem Kubrakovem, se kterým řešil možnosti lepšího dopravního propojení Ukrajiny a zemí Evropské unie.
24.6. – Lepší propojení a rozvoj evropské dopravní sítě, podpora vysokorychlostních železnic nebo čistá mobilita. To jsou některá z témat nadcházejícího předsednictví ČR v Radě EU v oblasti dopravy. Česká republika se zaměří také na autonomní dopravu nebo podporu kosmických aktivit.
Zatímco dlouhodobé smluvní sazby kontejnerů z Asie nadále drží vysokou úroveň, oceánští dopravci se koncem dubna předháněli v nabízení výrazných slev na spotové sazby z Číny, protože poptávka po přepravě nákladu dočasně vyschla kvůli omezením Covid lockdownu v Šanghaji (a dříve v jiných přístavech). Dynamika uzavírání dlouhodobých smluv s výrazně vyššími sazbami však podpořila obrovské zisky za první čtvrtletí, které dopravci vykázali.
Evropská komise přijala minulý týden přijala pohotovostní plán pro dopravu, který má posílit odolnost dopravy v EU v době krize. Plán čerpá poučení z pandemie covid‑19 a rovněž zohledňuje výzvy, kterým odvětví dopravy v EU čelí od začátku ruské vojenské agrese proti Ukrajině. Obě krize vážně zasáhly přepravu zboží a osob, ale odolnost tohoto odvětví a lepší koordinace mezi členskými státy jsou klíčové pro to, aby EU na tyto výzvy reagovala.
Podle předsedy Dopravní sekce Hospodářské komory ČR Emanuela Šípa by se Česká republika měla během nadcházejícího předsednictví v Radě EU zaměřit v dané situaci především na financování dopravní infrastruktury v dalším období.