5. prosince 2003
Společnost Skanska ŽS minulý týden slavnostně předala Českým drahám do užívání poslední,
19 kilometrů dlouhý úsek železničního koridoru z pražské Bubenče do Kralup nad Vltavou. Náklady na stavbu, která trvala dva roky a dva měsíce, dosáhly 2,3 miliardy Kč. Přestože stavbu zasáhly loňské povodně, byla dokončena v řádném termínu. Minulý týden to oznámil odbor marketingu a obchodu společnosti Skanska ŽS.
V tomto úseku budou nyní vlaky jezdit rychlostí až 120 km/h, po celém koridoru pak rychlostí až 160 km/h. Optimalizace trati Praha Bubeneč-Kralupy nad Vltavou je vstupní branou I. tranzitního koridoru do pražské aglomerace a byla rozdělena na dvě stavební části. První zahrnovala přestavbu železničních stanic Roztoky u Prahy a Libčice nad Vltavou, druhá část stavby pak byla zaměřena na rekonstrukci mezistaničních úseků trati Praha Bubeneč-Kralupy nad Vltavou.
Stavba je situována v původní lokalitě trati, v úzkém údolí řeky Vltavy. Vlaky v ní budou dosahovat maximální rychlosti pouze 120 km/h, a to z důvodu nepříznivých směrových poměrů. Vyšší rychlost (160 km/h) by znamenala obrovské zásahy do krajiny.
Přestavba obou stanic zahrnovala mimo jiné rekonstrukci 10 mostů, jednoho propustku a novou výstavbu jednoho železničního mostu, propustku, podchodu a také moderního zabezpečovacího zařízení.
Vzhledem k tomu, že se obě stanice nacházejí ve velmi hustě obydlené oblasti, byla na základě protihlukové studie u 50 nedrážních objektů provedena individuální protihluková opatření.
Při zemních pracích došlo k přemístění 65 tisíc m3 zeminy, do nového kolejového svršku bylo použito téměř 25 tisíc m3 štěrku a zřídilo se přes 14 tisíc m2 drážních stezek. Rekonstrukcí kromě zmíněných stavebních objektů prošlo také trakční vedení. Zcela nově se vybudovalo zabezpečovací zařízení. Tato část stavby byla ukončena v polovině prosince loňského roku.
Rekonstrukce mezistaničních úseků
Jednotlivé výluky v průběhu stavby na sebe navazovaly s minimálními přestávkami a probíhaly vždy současně s výlukami staničních skupin kolejí. V každém z traťových úseků se přitom nacházejí skalní objekty, které bylo nutno zčásti sanovat v předstihu před vlastními stavebními pracemi na železničním svršku a spodku. Tyto práce byly prováděny pod přísným dohledem geologů a ochránců životního prostředí a vyžadovaly nasazení špičkových horolezeckých skupin. Při vlastních sanačních pracích specialisté odborně přemisťovali vzácné rostliny a vytvářeli podmínky pro přesídlení drobného zvířectva, zejména plazů. Sanací prošlo více než sto tisíc m3 železničního spodku a bylo přemístěno přibližně 200 tisíc m3 zeminy a suti.
Rekonstrukcí prošlo mimo jiné 27 propustků, 16 mostů a 19 opěrných zdí. Nově byl vybudován jeden most, pět opěrných zdí a také 862 metrů protihlukových stěn. Součástí rekonstrukce bylo rovněž sedm
železničních úrovňových přejezdů a přes 2000 metrů nástupišť na jednotlivých zastávkách, kde se vybudovaly zděné čekárny nebo nové přístřešky. (jet)
