Infrastruktura

Na konci dubna byly slavnostně ukončeny práce na optimalizaci 8,863 kilometru dlouhého traťového úseku Břeclav – česko-slovenská státní hranice. Investorem celé stavby byly Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) a České dráhy (ČD). Práce provedlo Břeclavské spojení, v němž se spojily akciové společnosti Subterra a OHL ŽS.

„Slovensko je tradičně naším nejbližším sousedem a nový traťový úsek usnadní nejen vzájemný obchod, ale pomůže také mnoha cestujícím, kteří jezdí ze Slovenska k nám a naopak. Cesta vlakem z Prahy do Bratislavy tak může získat atraktivitu i pro ty, kteří zatím stojí v kolonách na dálnici,“ řekl Miroslav Konečný, náměstek generálního ředitele SŽDC pro dopravní cestu.

Finanční prostředky na stavbu poskytl Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) s přispěním Evropské unie z fondu TENT. Celkové náklady na stavbu dosáhly 1,725 miliardy Kč. Evropská unie přispěla deseti procenty všech nákladů způsobilých ke spolufinancování z fondu TEN-T. Úsek Břeclav – státní hranice ČR/SR je součástí sítě tranzitních koridorů přes Českou republiku. Celý první koridor navíc patří mezi hlavní transevropské železniční magistrály, protože čtvrtý panevropský koridor vede z Německa přes Prahu, Českou Třebovou, Brno, Břeclav, Vídeň, Bratislavu, Budapešť a pokračuje dále na Balkán. Úsek navazuje i na šestý panevropský koridor z polského Gdaňsku přes Katowice, Petrovice, Ostravu a Přerov do Břeclavi.

Traťová rychlost zvýšena na 160 km/h

„Rozhodujícím přínosem stavby je nejen dosažení traťové třídy zatížení D4 UIC, prostorové průchodnosti pro ložnou míru UIC-GC a zvýšení traťové rychlosti do 160 km/h, ale také zajištění požadované propustnosti tratě, zkrácení cestovní doby, zvýšení pohodlí pro cestující i bezpečnosti a spolehlivosti železniční dopravy,“ řekl generální ředitel společnosti Subterra Petr Kuchár.

Součástí stavby byla optimalizace a rekonstrukce stávající kolejové dráhy, tedy hlavních a předjízdných kolejí, a rekonstrukce železničního svršku a spodku v celé trase. U železničního svršku byl při stavbě vyměněn původní kolejový rošt za nový svršek s pružným upevněním kolejnic k betonovým pražcům, což podstatně sníží hlučnost železničního provozu. Ve stanici Lanžhot byly vloženy nové výhybky. Současně se zvýšila i únosnost železničního spodku – například použitím vápenných, případně vápnocementových stabilizací, geotextilií a geomříží. V železničním spodku byl vybudován kompletní odvodňovací systém kolejiště.

Zhotovitel dále zrekonstruoval devět stávajících mostních objektů se železobetonovou nosnou konstrukcí, jeden mostní objekt s ocelovou konstrukcí s průběžným štěrkovým ložem a třemi propustky.

Nové zabezpečovací zařízení

Ve stanici Lanžhot firmy vybudovaly nové ostrovní nástupiště a první nástupiště bylo zrekonstruováno. Cestující dostali nově k dispozici nový podchod vybavený dvěma samoobslužnými výtahy pro osoby se sníženou pohyblivostí. Rekonstrukcí prošla výpravní budova. Její součástí byla úprava dopravní kanceláře, výstavba nových pokladen a renovace střechy. Stanice získala nové osvětlení v podchodu i na nástupištích a elektrický ohřev výhybek. Úrovňový přejezd ve stanici byl zrušen a nahrazen novou cestou se zpevněným asfaltovým povrchem, která ústí na silnici II/424.

„Stávající zabezpečovací zařízení v Lanžhotě bylo nahrazeno novým elektronickým staničním zabezpečovacím zařízením třetí kategorie ESA 11,“ uvedl Zdeněk Chrdle, generální ředitel společnosti AŽD Praha. S aktivací nového zabezpečovacího zařízení společnost zprovoznila i nové sdělovací zařízení, tedy rozhlas, informační zařízení pro cestující a elektronickou požární signalizaci.

Úsek Břeclav – Lanžhot byl vybaven novým elektronickým tříznakovým autoblokem. V úseku Lanžhot – státní hranice je elektronický autoblok připraven pro připojení na systém Železnic Slovenské republiky.

Společnost EŽ Praha kompletně zmodernizovala i trakční vedení. Zrekonstruovala také napájecí stanici Břeclav; práce zahrnovaly jak rekonstrukci pozemních objektů, tak zejména vlastních technologických zařízení napájecí stanice.

(jet)