18. prosince 2003
Transformace ruských drah nabírá na tempu. Na konci října
byli do funkcí prvních viceprezidentů nově utvořené veřejně obchodovatelné akciové společnosti OAO RŽD jmenováni Chasjan Sjabirov a Vladimir Jakunin, kteří dosud zastávali místa prvních náměstků ministra železnic Ruské federace. Úlohu dozorčí rady vykonává jedenáctičlenná rada ředitelů, v jejímž čele stojí vicepremiér Viktor Christenko. Dalšími členy rady jsou mimo jiné druhý místopředseda ruské vlády Vladimir Jakovlev, ministr železnic Vadim Morozov a ministr dopravy Sergej Frank.
Rada ředitelů rozhodla také o podobě pětadvacetičlenného představenstva. Podle očekávání se prezidentem OAO RŽD stal bývalý ruský ministr železnic Gennadij Fadějev. Ačkoli vývoj ruského železničního sektoru provází řada dosud nezodpovězených otázek, má akciová společnost RŽD dobré podmínky pro úspěšný start. Nákladní železniční doprava je v Rusku na vzestupu: za první tři čtvrtletí letošního roku ruské dráhy přepravily 858,5 miliónu tun zboží, tedy o 7,3 procenta více než ve stejném období loňského roku. Vadim Morozov ovšem očekává, že se na železničním trhu RŽD zostří konkurence. Již nyní třetina nákladních vozů patří nezávislým provozovatelům, kteří se podílejí více než 20 procenty na celkovém objemu přepravy.
RŽD dostanou v příštím roce ze státního rozpočtu subvence ve výši 134 miliard RUB. Vláda se tak rozhodla podpořit masivní investiční program, který navrhlo nové vedení. Do obnovy infrastruktury a zastaralého vozového parku hodlají ruské dráhy investovat 122 miliard RUB, a to převážně z vlastních zdrojů. Pro ambiciózní projekty získal bývalý monopolní podnik 40 miliard RUB z jiných zdrojů. K těmto projektům patří například vybudování vlastní energetické sítě. Od roku 2006 hodlá RŽD poskytovat trakci i externím uživatelům.
Mezi náročné projekty patří také trať do přístavu Vysock v petrohradské oblasti. Napojení by podle viceprezidentky RŽD Galiny Kraftové měl financovat ropný koncern Lukoil, kterému patří přístavní terminál. Podobná situace je i v dálnovýchodním přístavu Ulis, kde překládá „černé zlato“ ropný gigant Juk.
A os