27. října 2021, lan
Plný přechod na elektromobilitu, pokud nedojde k úplné relokaci výroby motorových vozidel z ČR, by neměl negativně ovlivnit českou ekonomiku. Vyplývá to ze studie společnosti Deloitte, na kterou odkázal hlavní ekonom Deloitte David Marek na tiskové konferenci v Praze (viz DN18-19/21) v souvislosti s dotazem, jaký dopad může mít rozvoj elektromobily na český automobilový průmysl a českou ekonomiku.
Studie Automobilový průmysl – Znovuobjevení automobilu z roku 2019 pracuje se třemi scénáři. Pouze podle jediného, který počítá s úplným přesunem výroby motorových vozidel z České republiky, by došlo k negativnímu dopadu na českou ekonomiky. Přímé dopady této transformace se podle studie nebudou týkat pouze samotného odvětví motorových vozidel, ale zasáhnou také výrobu paliv a energetiku. Nepřímé dopady prostřednictvím subdodavatelského řetězce ovlivní prakticky každé odvětví české ekonomiky.
Všechny tři scénáře pracující s vizí úplného přechodu k elektromobilům v blíže neurčeném okamžiku v budoucnosti a počítá se snížením výroby benzinu a motorové nafty limitně k nule. Předpokládá se také zvýšení výroby a distribuce elektřiny v takovém rozsahu, aby byly zcela pokryty potřeby všech motorových vozidel.
Studie zdůrazňuje, že dodatečná poptávka po elektřině generovaná elektromobily má být pokryta domácí výrobou elektřiny. „Při plném přechodu na elektromobily by se spotřeba elektřiny zvýšila o 37,6 procenta. Nyní ČR vyrábí více elektřiny, než se lokálně spotřebuje, a nemalou část výroby vyváží. S elektromobily by tento přebytek zmizel, naopak by se musely postavit nové kapacity na generování elektrické energie, a to v rozsahu přibližně jaderné elektrárny Temelín,“ upozorňuje studie.
„Zásadním prvkem této dopadové analýzy a jejích výsledků je skutečnost, že paliva či suroviny pro jejich výrobu jsou do ČR dováženy, a předpoklad, že elektrická energie je a bude vyráběna lokálně. Pokud by dodatečná poptávka po elektřině byla kryta dovozem elektřiny, byly by dopady na úrovni přidané hodnoty / HDP podstatně horší, než uvádí výsledky jednotlivých scénářů,“ uvádí se dále ve studii.
Podle globální studie Deloitte o elektromobilitě z té doby by mělo být vlastnictví elektromobilu stejně nákladné jako vlastnictví automobilu se spalovacím motorem již v roce 2022. Vzhledem k tomu, že jedná o starší údaj, požádali jsme o upřesnění Miroslava Lopoura ze společnosti Deloitte, jehož tým měl zpracování této části studie na starosti. „Obecně bych řekl, že zrovna dnes stanovovat paritu spalovacích vozidel a elektrických je složité. Ceny se dosti významně mění každým okamžikem, zejména cena elektřiny. Záleží také na výpočtu, protože ne každý zohledňuje cenu baterie vozidla, která má v energetice dodatečnou hodnotu. Dále nás čeká v Evropě investice do závodů na baterie a to by mělo elektromobily dále zlevnit. Zdá se tedy, že v dlouhém horizontu hovoří situace i regulace pro elektromobilitu,“ uvedl Miroslav Lopour.
První scénář: ČR bez výroby automobilů
Představa, že z české ekonomiky zmizí výroba automobilů, je podle studie extrémní, v dohledné době nejspíše nereálná a je spíše vymezením dolní hranice možného vývoje. Tento pesimistický scénář by se naplnil například tehdy, kdyby
se koncerny, kam patří lokální výrobci, neprosadily v globální konkurenci na trhu elektromobilů, ať již kvůli technologickým faktorům, nebo výrobním nákladům. Jiným důvodem by mohla být koncentrace výroby elektromobilů v jiných než českých výrobních závodech koncernů, které jsou dnes aktivní v české ekonomice. Důvodem by také mohly být nepříznivé lokální podmínky, například příliš vysoké mzdové náklady, nedostatek kvalifikované pracovní síly nebo vysoké zdanění kapitálu. Celkový objem výroby v České republice by klesl o 33 %, HDP by se snížil o 25 %, o práci by celkem přišlo více než 1,4milionu osob a míra nezaměstnanosti by stoupla na 28 %. Životní úroveň, měřeno objemem mezd, respektive náhrad zaměstnanců, by se snížila o 24 %. Veřejné finance by přišly o 460 miliard korun kvůli nižšímu výběru daní a pojistného na sociální zabezpečení.
Druhý scénář: ČR bez výroby spalovacích motorů a převodovek
Ve druhém scénáři je klíčovým předpokladem zachování montáže motorových vozidel v ČR ve stávajícím objemu, ale nahrazení lokální produkce spalovacích motorů a převodovek dovozem elektromotorů. Motory pro osobní automobily v ČR vyrábí pouze Škoda Auto. V roce 2017 jich vyrobila celkem 577346 kusů. Převodovky vyrábí Škoda Auto a Hyundai Motor Manufacturing Czech (HMMC). Produkce převodovek Škoda Auto v roce 2017 činila 1168306 kusů, HMMC jich vyrobila 449595 kusů.
Celkové výsledky tohoto scénáře jsou podle studie Deloitte pozitivní, protože pozitivní efekt zvýšení výroby elektřiny převáží nad negativním efektem poklesu výroby v automobilovém průmyslu a výroby pohonných hmot. „Celková hodnota výroby v české ekonomice by se zvýšila o 2,2 %, hrubá přidaná hodnota (HDP) by stoupla o 3,1 %. Zaměstnanost v tomto scénáři roste o 1,5 %. Pozitivní dopad na veřejné finance by činil 56 miliard korun. Reálně by byl dopad na HDP nižší, neboť dovoz baterií a elektromotorů by zhoršil obchodní bilanci a saldo čistého exportu,“ uvádí se ve studii.
Třetí scénář: Hladký přechod na výrobu elektromobilů
Poslední scénář představuje ideální variantu, kdy se lokální výrobci automobilů a dílů dokážou plně adaptovat a nahradit výrobu spalovacích motorů a souvisejících
dílů výrobou elektromotorů, baterií a dalších součástek elektromobilů. V tomto scénáři studie počítá pouze s negativním dopadem na rafinérie a pozitivním dopadem na výrobu elektřiny, který převažuje nad útlumem výroby pohonných hmot.
„Celková hodnota výroby v české ekonomice by se zvýšila o 5,4 %, HDP dokonce o 5,7 %. Zároveň by vzniklo 213 tisíc nových pracovních míst. Dodatečná poptávka po práci u tohoto scénáře by patrně vedla k nutnosti dovozu pracovních sil,“ uvádí se ve studii.
Vliv ceny elektřiny
Přechod na elektromobilitu bude mít zřejmě dopad i na zdražení elektrické energie; k němu dochází již nyní. Zda studie počítala i s touto možností, a to ve smyslu, že zdražení elektřiny může na jedné straně vést ke snížení poptávky po elektromobilech, na druhé straně, při větší spotřebě, třeba i ke zvýšení HDP, jsme se zeptali Miroslava Lopoura z Deloitte. „Nesrovnával bych zdražení elektrické energie s elektromobilitou. Obecně platí, že cenou elektřiny hýbou větší faktory než dodatečná poptávka, například z elektromobility. Dnes je to slabá dodávka plynu z Ruska, cena emisní povolenky a očekávaná regulace. Spíše jak správně naznačujete musí státní rozpočet vyřešit, co s výpadkem daně z minerálních paliv. Ale zde má zákonodárce volnou ruku a daňovou politiku dle vlastní chuti. Daň existuje, aby snižovala poptávku po fosilních palivech, nikoliv po osobní dopravě. Efekt na elektromobilitu by tedy nemusel být tak velký, zároveň by bylo nutné zatížit elektřinu jako celek, tedy i dnešní spotřebu továren a domácností. To není příliš pravděpodobné,“ uvedl Miroslav Lopour.
(lan)
Foto: Deloitte
