3. května 2021, Jiří Kladiva
V následujících řádkách se věnujeme méně frekventovaným tématům jako jsou vnitrozemská plavba a doprava drony. Pokud jde o plavbu, vycházím z vystoupení dopravní komisařky EU paní Adiny Valeanové na virtuální ministerské konferenci „Vnitrozemská plavba jakožto klíč k Zelené dohodě“. Mnozí podle ní pociťují, že tato doprava patří k neuznávaným hrdinům dopravní sítě Evropské unie. Přitom není ušetřena dopadů koronavirové pandemie. Odhaduje se, že sektor postihla ztráta obratu mezi 2,2 a 4,4 miliardami EUR. Snížení dopravy osob v první části roku se pohybuje kolem 90% a dopravy zboží o 25 - 30%. Zásadní výzvou není jen samotná obnova, ale směrování k větší udržitelnosti a zvýšené digitalizaci.
Oba aspekty vycházejí ze strategie mobility, podchycené novým programem „Naiades“, čili akčním plánem sektoru na období 2021 - 2027 spojeným s novým víceletým finančním rámcem. Vychází se zde z doporučení expertní skupiny Naiades z konce roku 2019. Zvýšení přepravy osob a nákladů po vnitrostátních vodních cestách především předpokládá, že jejich infrastruktura bude fit pro budoucnost a že se zlepší její integrace s ostatními dopravními sektory. Zvýšená digitalizace rovněž usnadní multimodalitu.Infrastruktura musí také být udržitelná, přizpůsobená změnám klimatu a vyhýbající se škodám na životním prostředí.
Druhá část akčního plánu se týká postupného posunu k lodím s nulovými emisemi přes koordinovanou dopravní a energetickou politiku. To bude vyžadovat akce nejen na straně plavidel, ale též na pobřeží. Vnitrozemské přístavy se mohou stát uzly alternativních paliv, jež také sehrají klíčovou úlohu v ozelenění městské logistiky. Investice do infrastruktury a do nových flotil budou nezbytné jak z veřejných, tak i ze soukromých zdrojů. A půjde o to zajišťovat, aby odesílatelé i spotřebitelé měli dobré znalosti o stopě uhlíku v různých dopravách a logistických alternativách.Připomínají se také německé testy s loděmi poháněnými vodíkem.
Naše druhé téma - drony - je opřeno o existující první oficiální evropskou platformu pro tuto oblast, která nese název „Amsterodamský týden dronů“ (Amsterdam Drone Week), zabývající se kromě jiného budoucností dronů v dopravě. Také v jejím rámci se k tématu vyslovila nedávno dopravní komisařka EU paní Valeanová. Uvedla, že v normální době by tato platfoma byla perfektní příležitostí k přiblížení, jak může technika měnit naše životy k lepšímu. Avšak i bez těchto předvádění se komunita dronů dává dohromady, aby sdílela ideje, řešení a výsledky k vytváření bezpečného a udržitelného provozu ekosystému právě nyní, kdy trh dronů odstartoval.
Je opravdu udivující, že za současných podmínek světové investice do startu dronů dosáhly za první polovinu roku 2020 760 milionů EUR – téměř 20krát více než za celý rok 2016, a sice podle nedávno zveřejněné studie. Tato studie předvídá, že kolem roku 2050 bude sektor městské letecké osobní mobility generovat téměř 75 miliard EUR ročně při 160 tisících komerčně létajících osobních dronech. Je to prý velmi dobrá zpráva pro ekonomiku, ale také velká novinka pro životní prostředí.
Je známo, že Evropská unie má jasné klimatické ambice: vytvořit do roku 2050 uhlíkově neutrální kontinent. A obrátit tyto ambice do reálu závisí od toho jakou roli sehraje dopravní sektor. Provoz dronů, zejména v městském prostředí může pomoci snížit emise a zvýšit silniční bezpečnost. Rozvoj dronových služeb prý perfektně ladí s celkovými cíly komise rozvíjet zelená a udržitelná hospodářství přes rozvoj a nástup nových technik jako jsou automatizace, digitalizace a umělá inteligence. EU připravuje základy pro datovou strategii a Bílou knihu o umělé inteligenci.
Mnozí také spoléhají na právní regulační rámec. Komise a národní vlády nesou institucionální odpovědnost za zajištění provozní bezpečnosti a efektivnosti dronů.Nutností je rovněž kontrola hluku: je zapotřebí sociálního souhlasu k rozšíření rozsahu, počtu a složitosti provozu dronů. Odstartovala soustava základních požadavků před přijetím nových podrobných technických specifikací. Ty jsou vytvářeny na míru velkosti dronů a provozních podmínek; jsou zaměřeny na bezpečnost, ochranu životního prostředí a soukromí. Vychází se z toho, že evropské městské oblasti potřebují lépe propojené multimodální uzly pro chytrou a čistou mobilitu. Růst měst, jejich zahušťování, digitalizace, zvýšený tlak z pohybu zboží a přechod na ekonomiky orientované na služby – to vše vyžaduje tuto změnu. Evropská komise zakrátko přestaví svou strategii udržitelé a chytré mobility se souborem ambiciózních cest.Nárůst ekologického uvědomění má být novou licencí pro růst dopravního sektoru a drony zde budou sehrávat významnouroli při budování bezpečného, udržitelného a odolného systému městské vzdušné mobility.
Jiří Kladiva
