5. září 2022, Petr Rožek
Léto začalo v oboru dopravy vlnou stávek. Odborový svaz ver.di a Ústřední asociace německých námořních přístavních společností (ZDS) se nedokázaly – ani po dvou jednodenních výstražných stávkách a 6 kolech jednání – dohodnout. Odborový svaz vyžaduje skutečnou kompenzaci inflace, aby zaměstnanci ve všech společnostech nezůstali sami s důsledky trvalého zvýšení cen (v červenci dosáhla inflace v Německu k hranici 10 %, zatímco u nás doma atakovala pomalu dvojnásobnou hranici). Zástupci ver.di považují za důležité, aby byly zajištěny reálné mzdy v roce 2023, a aby se tak vytvořila skutečná inflační kompenzace pro zaměstnance.
Třetí, dvoudenní stávka začala ve čtvrtek 14. července a její dopady pociťuje obor dodnes – přístav Hamburk je natolik zahlcen kontejnery v obou směrech, že jsou opakovaně vyhlašovány stop-stavy na zpracování.
I jinde se němečtí pracovníci v dopravě považují za nedostatečně odměňované. Dle krátkého sdělení nedošlo k posunu jednání ani s odbory v leteckém odvětví, a proto byla vyhlášena stávka na středu 27.7 od 03:45 ráno do 06:00 čtvrtečního rána. Přerušení práce postihlo cca 20 000 zaměstnanců na letištích ve Frankfurtu, Düsseldorfu, Hamburku, Mnichově, Berlíně, Brémách, Hannoveru, Stuttgartu a Kolíně. Zrušeno bylo několik tisíc letů a bohužel byla paralyzována i nákladní doprava ve většině Evropy, pro kterou jsou německá letiště významným hubem pro dálkové lety.
Stávková krize se nevyhnula ani jinak tradičně konzervativní atmosféře ve Velké Británii. V úterý 21. června začala největší stávka na železnici za 30 let. Zaměstnanci požadovali – světe div se – zejména vyšší mzdy a také zastavení propouštění. Protest, kterého se podle médií účastnily desítky tisíc zaměstnanců drah a londýnského metra, svolal svaz britských železničních, námořních a dopravních odborů (RMT). Železniční infrastrukturu v Británii vlastní a provozuje společnost Net-work Rail. Její šéf Andrew Haines BBC řekl, že firma se snažila udělat maximum, aby stávce zabránila, ale že poslední rok a půl jednání mezi firmou a odboráři ze svazu RMT nepřinesl přijatelné řešení ohledně změn, výše mezd ani propouštění.
Kolem 750 zaměstnanců stávkovalo v sobotu 17.6. u největšího kanadského provozovatele železnic, kanadské národní železnice, poté, co se jednání o pracovních podmínkách dostala do slepé uličky. Stávkující, členové Mezinárodního sdružení elektrotechnických pracovníků (IBEW), pracují na signálních zařízeních a komunikačních linkách ve společnostech CN Rail po celé Kanadě. Dle vyjádření představitelů odborů se drážní dělníci a další části pracujících dostávají do přímého konfliktu s bezohlednými vlastníky, cílem vlád a korporací všude na světě je prý návrat do časů pracovních podmínek otroků v 19. století obětováním blahobytu, zdraví a bezpečnosti pracujících.
Ve Spojených státech dále probíhají rozhovory o smlouvách, jichž se účastní 140 000 železničářů. Rozhovory pokračovaly i poté, co železniční odbory kapitulovaly před protidemokratickým soudním příkazem zakazujícím stávku u BNSF proti drakonické politice docházky „Hi-Viz“. IBEW na základě své účasti v Koordinované vyjednávací koalici odborů požádala Bidenovu administrativu, aby zasáhla a spor urovnala. Takový zásah vlády, doposud zaměřené na vedení války proti Rusku a na to, aby pracující lidé zaplatili za kapitalistickou krizi pomocí úsporných opatření a inflačně vynucených škrtů, by mohl zaměstnancům železnic přinést jen zničující porážku. Následně strojvedoucí osmi železničních společností v USA stávkovali v sobotu 30. července ve sporu o platy. Celkem 5 500 zaměstnanců přerušilo práci poté, co zkrachovaly rozhovory o platech, přičemž odbory se snaží o takové mzdy, které udrží krok s rostoucími životními náklady.
Jako zpráva z jiného světa proto zapůsobilo oznámení o dosažení dohody mezi největším českým železničním dopravcem a odborovými centrálami o zmírnění inflace v letošním roce a o podobě nové Podnikové kolektivní smlouvy Českých drah na rok 2023. Jednání s odborovými partnery letos firma zahájila výrazně dříve než v předchozích letech. Důvodem je snaha managementu zmírnit dopady rekordní inflace na zaměstnance. Nová Podniková kolektivní smlouva vejde v platnost od 1. ledna 2023
a bude platná do 31. prosince 2023. 4. srpna podepsaná dohoda zaručuje zaměstnancům jednorázovou mimořádnou odměnu ve výši 7 500 Kč v letošním roce (ve mzdě za měsíc srpen) pro všechny zaměstnance a zvýšení tarifních mezd o 5,2 % od 1. ledna 2023. Zachována zůstávají všechna další ustanovení a benefity pro zaměstnance, jako jsou například délka pracovní doby, různé formy příspěvků včetně penzijního připojištění a podobně.
Petr Rožek
