Německo

Několik evropských ministrů dopravy a ředitelů národních drážních podniků se ve dnech 7. až 9. listopadu v německém Dortmundu zúčastnilo železničního veletrhu a kongresu rail # tec. Českou republiku, která letos byla spolu se Švýcarskem partnerskou zemí akce, reprezentoval náměstek ministra dopravy Vojtěch Kocourek, generální ředitel Českých drah Josef Bazala, prezident Svazu dopravy ČR Jaroslav Hanák a zástupci zhruba čtyřiceti českých společností železničního průmyslu. Na rozdíl od největšího veletrhu oboru – berlínského InnoTransu, který je zaměřen především na železniční techniku, je bienální výstava v dortmundské Westfalenhalle považována za vrcholnou dopravněpolitickou akci evropské železniční dopravy. Vedle sedmi ministrů a čtyř ředitelů národních drah statistika jejího letošního pátého ročníku dokládá účast 410 vystavovatelů (+30 procent) ze 14 zemí na ploše 30 tisíc m2 (+25 procent) a 14 tisíc návštěvníků. Z drážních operátorů se v Dortmundu rozsáhlou expozicí prezentovala především Německá dráha, k tradičním vystavovatelům techniky – například společnostem Alstom, Bombardier, Siemens a Alcatel – letos přibyl i švýcarský Stadler. Celá řada firem byla zastoupena na národních stáncích obou partnerských zemí – jen pod střechou českého pavilonu, jehož polohu dávala v pravidelných intervalech tušit živá cimbálová hudba, se vedle Českých drah skrývalo kolem čtyřiceti dalších podniků, většinou členů Asociace podniků českého železničního průmyslu (ACRI). Celkem do Dortmundu ze zahraničí přijela více než čtvrtina vystavovatelů. K prominentním účastníkům „železničního summitu“ v největším vestfálském městě patřili odstupující německý spolkový ministr dopravy Manfred Stolpe, nizozemská minis-tryně dopravy Karla Peijsová, švýcarský spolkový ministr dopravy Moritz Leuenberger, ruský ministr dopravy Igor Jevgenijevič Levitin, státní tajemník maďarského ministerstva dopravy Tibor Szanyi a slovenský ministr dopravy Pavol Prokopovič. Železniční společnosti zastupovali například předseda představenstva Deutsche Bahn Hartmut Mehdorn a prezident švýcarských spolkových drah SBB a prezident Mezinárodní železniční unie UIC Benedikt Weibel. Evropská křižovatka „Podniky, instituce, svazy a výzkumná pracoviště odvětví dopravy nemají jen velký význam při zajišťování mobility, ale představují i významné hospodářské odvětví. Vytvářejí zhruba deset procent evropského HDP, jejich obrat se pohybuje kolem bilionu € a v ce- lé Evropě zaměstnávají více než deset milionů osob,“ řekl v úvodu konference ministr dopravy a stavebnictví pořádající spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko Oliver Wittke. Nejlidnatější a hospodářsky nejsilnější německá spolková země s osmnácti miliony obyvatel je podle něj zcela závislá na celoevropském řešení problémů nákladní dopravy. Země má nejhustší (jen v okolí Dortmundu je šest dálnic, kontejnerový terminál, přístav, letiště a důležitá křižovatka železničních cest), ale také nejzatíženější dopravní síť v celé SRN. „Jen mezinárodní dialog může podle mého názoru dnes Evropě zajistit mobilitu,“ uvedl Oliver Wittke v souvislosti s prognózou, že v centru EU se do roku 2015 zvýší objem přepravovaného zboží o 60 procent. „Významná je nejen výstavba transevropských sítí, ale také dialog mezi státy a řešení na dvoustranné úrovni,“ zdůraznil. Za pozitivní příklad označil výstavbu trati Lyon/Janov – Basilej – Duisburg – Rotterdam/Antverpy, která vede středem Severního Porýní-Vestfálska a měla by být dokončena příští rok. O evropské dopravní politice Unikátní příležitost k výměně zkušeností mezi třemi zeměmi s nejhustší železniční sítí v Evropě, mezi něž se vedle Švýcarska a České republiky počítá také právě Severní Porýní–Vestfálsko, nabídlo již zahajovací fórum věnované evropské dopravní politice. Švýcarský ministr dopravy Moritz Leuenberger na něm hovořil o vlivu zavedení výkonového zpoplatnění silniční nákladní dopravy na převod zboží na železnici. Kolegům z Evropské unie doporučil, aby zvýšili sazby mýtného tak, aby plně hradilo externí náklady silniční dopravy (ve Švýcarsku zaplatí provozovatel čtyřicetitunové soupravy za ujetí jednoho kilometru 0,65 €, v Německu jen 0,12 €). V zájmu dalšího převádění části dopravních toků na železnici by po-dle Moritze Leuenbergera příjmy z mýta měly významně sloužit rozvoji železniční infrastruktury. „Je škoda, že to Evropská unie zatím vidí jinak,“ poznamenal. V neposlední řadě pak podle něj bude nutné zvýšit dohled nad dodržováním stanovených předpisů v silniční dopravě (AETR). Dráhy naopak vyzval k vyšší efektivitě a snaze o co nejrychlejší technickou harmonizaci. Podle odstupujícího německého ministra dopravy Manfreda Stolpeho je současná výše mýtného na maximální výši, na níž se mohou členské země EU shodnout. „Nesmíme diskriminovat jediný skutečně funkční dopravní obor, který v Evropě máme,“ řekla k tomu nizozemská ministryně dopravy Karla Peijsová. „Železnice by navíc žádný významný nárůst ani nemohla absorbovat,“ dodala. Manfred Stolpe dále poukázal na obrovské pokroky, kterých Evrop- ská unie dosáhla při přípravě na liberalizaci nákladní železniční dopravy v roce 2007, a Karla Peijsová označila za obrovský úspěch nově vybudovaný transevropský koridor. „Nákladní vlaky dnes již mezi Nizozemskem a Itálií jezdí bez jediné vynucené přestávky,“ řekla. Spolu s Oliverem Wittkem pak nizozemská ministryně na fóru ohlásila průlom při jednání o prodloužení čistě nákladní železniční trati z Rotterdamu do Německa (známé jako Betuwe Line) na německém území z Oberhausenu do Emmerichu. Na první fázi plánování její výstavby, jejíž součástí budou i rozsáhlá opatření na ochranu proti hluku, poskytne Severní Porýní-Vestfálsko 1,8 milionu, Evropská unie pět milionů a Německá dráha DB AG 3,2 milionu €. Prezident Mezinárodní železniční unie UIC Benedikt Weibel na fóru oznámil, že UIC se hodlá stát skutečně celosvětovou organizací a vytvoří zvláštní kluby pro Evropu, Ameriku a Asii. Organizace se podle něj začne zabývat i novými možnostmi přepravy kontejnerů mezi Evropou a Asií a celosvětovým bench-markingem. Česká republika – železniční velmoc? „Česká republika je s devíti tisíci kilometrů tratí železniční velmocí. Na rozdíl od zemí západní Evropy je v České republice také kapacita železnice pro převod části toku zboží ze silnice dostatečná, nutné však bude dále urychlit modernizaci železniční infrastruktury,“ uvedl náměstek českého ministra dopravy Vojtěch Kocourek. I nyní je již ovšem podle něj Česká republika v tomto směru nejdál ze všech zemí bývalého východního bloku. „Dokončili jsme dva tranzitní koridory a hlásíme se k evropské dimenzi železniční dopravy a požadavku interoperability,“ řekl. Za hlavní příčinu poklesu podílu železnice na českém trhu nákladní dopravy po vstupu země do Evropské unie (snížil se z 24 na 20 procent) Vojtěch Kocourek označil to, že se dosud nepodařilo harmonizovat podmínky pro silniční a železniční dopravu (v této souvislosti informoval o přípravách na zavedení mýta v ČR). Za problém dále označil ve srovnání se západní Evropou horší technickou základnu a špatnou organizaci dopravy. Podstatně kritičtěji se na workshopu věnovaném mezinárodní spolupráci v integrované osobní dopravě, jehož hlavním tématem byl německo-český projekt EgroNet, na adresu současného stavu vyjádřil prezident Svazu dopravy ČR Jaroslav Hanák. „Dopravní síť je zanedbaná ve stovkách miliard Kč a česká ekonomika nebude moci dále zrychlit hospodářský růst, nebude-li země razantně investovat do dopravní infrastruktury,“ řekl. „Stát má také jednu z posledních příležitostí k podpoře veřej- né dopravy, jinak bitvu s individuální automobilovou dopravou prohraje. Je za pár vteřin dvanáct,“ uvedl dále. Velkým problémem je podle Jaroslava Hanáka i nedokonalá legislativa. „To, že ČR nemá kvalitní zákon o veřejné dopravě včetně parametrů týkajících se integrovaných dopravních systémů, je hrubým nedostatkem a i v tomto případě se při odborných diskusích potvrdilo, že tlak, který Svaz dopravy vyvíjí na státní správu, je naprosto oprávněný,“ uvedl Jaroslav Hanák. Další nezbytností je podle prezidenta Svazu dopravy zapojení soukromého kapitálu do výstavby dopravní infrastruktury v rámci takzva-ných PPP projektů. „Česká republika velmi zaostává také v tom, že nejsou činěny patřičné kroky k zajištění výstavby veřejných logistických center, to by mohla být obrovská brzda budoucího obchodu ČR,“ řekl Ja- roslav Hanák. Pokud stát usiluje o to, učinit z ČR velmoc automobilového průmyslu, je hrubou chybou, že se tato centra dosud nebudují, dodal. Podle výkonného ředitele Svazu dopravy Petra Kašíka bylo prostředí veletrhu rail # tec inspirující tím, že na téma veřejné dopravy se v Německu vede široká odborná diskuse. V příštím roce proto Svaz dopravy plánuje uspořádat akci Den dopravy, která by otevřela podobně širokou diskusi mezi českými politiky, zástupci regionů, výrobci a provozovateli dopravy. Prvního, „politického“ dne veletrhu se jako jeden z diskutujících zúčastnil také generální ředitel Českých drah Josef Bazala. „Diskuse se točily kolem tří základních témat. Za prvé se hovořilo o technické specifikaci interoperability (TSI), která by měla zrychlit železniční dopravu. Nezaznělo nic nového, nicméně je dobře, že se tato problematika diskutuje,“ zhodnotil debatu Josef Bazala. Tato problematika je z pohledu ČD významná především pro osobní dopravu, například pro jednotky Pendolino, ale týká se také německých jednotek ICE, které v současné době právě z různých technických důvodů nemohou jezdit po celé Evropě. „Dalším problémovým okruhem je harmonizace nákladů jednotlivých dopravních oborů. Nezbytnost zavést zpoplatnění silniční dopravy tak, aby se zvýšila konkurenceschopnost železniční nákladní dopravy vůči silniční, je v současnosti z celkového pohledu pro další rozvoj železniční dopravy určitě důležitější než TSI,“ řekl dále generální ředitel ČD. Třetí ožehavou otázkou je podle Josefa Bazaly budování železniční infrastruktury. „Politici i zástupci drah se shodli na tom, že tempo výstavby koridorů je pomalé a že je při těchto stavbách nutné zvýšit zapojení soukromého kapitálu,“ řekl. „Na veletrhu rail # tec zazněla dvě vyhraněná stanoviska. Jedno nizozemské, jehož příkladem je budovaná trať Betuwe Line – dvoukolejná elektrifikovaná trať čistě pro nákladní dopravu mezi Rotterdamem a Porúřím, jejíž provoz by měl být po prvních asi pět let subvencován z veřejných zdrojů. Takovéto formy financování však musejí být zakotveny v zákonech,“ sdělil své postřehy náměstek generálního ředitele ČD pro nákladní dopravu Rodan Šenekl. V ČR však na rozdíl od Nizozemska taková zákonná úprava chybí, dodal. „Druhý vyhraněný pohled mají švýcarské železnice, které se zaštiťují veřejným míněním. Domnívám se, že i to je cesta, po které by se ČD měly vydat,“ řekl Rodan Šenekl. Dráhy by podle něj do budoucna měly mezi veřejností systematicky zvyšovat povědomí o možnostech a výhodách železniční dopravy. Příležitosti pro český železniční průmysl Asociace podniků českého železničního průmyslu (ACRI) se letos veletrhu rail # tec zúčastnila poprvé. Její čelní představitelé ocenili možnost sledovat v průběhu diskusí, co nového se děje v zahraničí a jaké jsou příležitosti pro český železniční průmysl. „Je zřejmé, že velké příležitosti jsou právě v regionální dopravě a dopravě přeshraniční, kterým byl věnován český diskusní blok. Jak dodavatelé železniční infrastruktury, tak výrobci kolejových vozidel a komponent mají v rámci českého železničního průmyslu co nabídnout i do zahraničí. Velkým úspěchem je dodávka motorových jednotek z produkce ČKD Vagonka pro finské dráhy či dodávka zabezpečovacího zařízení pro železnici od AŽD Praha určená pro indické dráhy. S výrobky společnosti Bonatrans, předního evropského výrobce soukolí, či Třinec-kých železáren se setkáte na všech kontinentech, snad kromě Austrálie a Antarktidy,“ řekla ředitelka ACRI Marie Alžběta Vopálenská. Hlavním cílem účasti ACRI na veletrhu bylo seznámit odbornou veřejnost s širokou škálou výrobků a služeb, které v ní sdružené společnosti nabízejí. „Přímo na stánku ACRI se uskutečnilo několik odborných diskusí,“ podotkla ředitelka ACRI. Významné společnosti, které se v ČR zabývají modernizací železniční infrastruktury, například AŽD, EŽ, Třinecké železárny, ŽPSV, SSŽ, ŽS Brno či Skanska, marketingově zastupovala na veletrhu společnost KPM CONSULT. Podle jejího zástupce Bronislava Němečka bylo záměrem veletržní prezentace uceleně na veletrhu představit dlouholetou a úspěšnou tradici, kterou ČR v budování a v modernizaci železniční sítě má a díky níž jsou tyto firmy schopny podílet se na modernizaci evropských železničních koridorů. Švýcarsko: příklad hodný následování Druhý letošní partner veletrhu rail # tec – Švýcarsko – má podobně hustou železniční síť jako Severní Porýní-Vestfálsko a Česká republika, ale stupeň využití železniční dopravy vykazuje podstatně vyšší. Na nákladní dopravě se dráha podílí 33 procenty, a na dopravě přes Alpy dokonce 63 procenty. Vyšší je obliba osobní železniční dopravy – každý Švýcar ročně ujede na dráze v průměru 1900 kilometrů. Právě na příkladu Švýcarska tak lze nejlépe vidět, jaký má železniční doprava potenciál a jaké šance nabízí. Nejdéle sloužící evropský ministr dopravy Moritz Leuenberger (ve funkci je již více než deset let) připomenul, že dopravní politika v jeho zemi je předmětem přímé demokracie, takže není závislá na momentálním rozložení politických sil. Občané opakovaně v referendech schválili převedení části toku zboží na železnici a pro nákladní dopravu výkonové zpoplatnění všech komunikací. Posílení veřejné dopravy a převod na železnici jsou od roku 1994 dokonce ve švýcarské ústavě. Výkonové mýto dnes tvoří jádro dopravní politiky země; při jeho zavedení v roce 2001 se zastavil nárůst počtu tranzitních jízd kamionů, který od té doby dále klesá (z 1,4 mi- lionu v roce 2001 na 1,25 milionu loni). Již dnes se ve Švýcarsku dvě třetiny tranzitu přes Alpy uskutečňují po železnici, zatímco v okolních alpských zemích – Francii a Rakousku – to není ani čtvrtina. Další převod na železnici se očekává od hlavního infrastrukturního projektu – dvou tunelů pod Alpami, které se označují jako Nová alpská transverzála (NEAT). Gigantické dílo v hodnotě 10,2 miliardy € je součástí bilaterální smlouvy s Evropskou unií a Švýcarsko je do značné míry hradí právě z příjmů z výkonového zpoplatnění silniční nákladní dopravy. První, Lötschbergský tunel je již proražen (s 57 kilometry jde o zatím nejdelší tunelovou stavbu světa) a po jeho otevření by se měl počet tranzitních jízd dále dramaticky snížit – ročně jen na 650 tisíc. Otevření druhého, Svatogotthardského tunelu Švýcarsko plánuje na rok 2015. Další program Doprovodný program, rozdělený ve třech dnech konání veletrhu na den politiky, den hospodářství a den mobility, kromě švýcarského a českého fóra dále přinesl zajímavou diskusi na téma privatizace drah s podtitulem Kdo bude investovat do evropských drah? Jako host na něm vystoupil mimo jiné i profesor Toru Sakurai z katedry obchodu japonské Nihon University, který informoval o projektu privatizace japonských drah. Náplň výborně připravené akce pak doplnily nejrůznější workshopy a burza kontaktů pod mottem Contacts guaranteed. Horkým tématem bylo samozřejmě i logistické zajištění mistrovství světa v kopané v příštím roce (v Severním Porýní-Vestfálsku se bude konat čtvrtina všech zápasů). Ke zvládnutí očekávaného náporu bude sloužit například nový informační a řídicí systém Ruhrpilot, který jako praktický výstup projektu partnerství soukromého a veřejného sektoru bude v Porúří spuštěn právě před mistrovstvím světa. Příští ročník rail # tec se v Dortmundu uskuteční v roce 2007. Jeho partnerskou zemí bude Maďarsko. (spa/jet) www.railtec.de