4. září 2012
Firmy českého železničního průmyslu by přivítaly určitou ochranu českého trhu před zahraniční konkurencí. Stejná je koneckonců praxe například v sousedním Německu a dalších zemích. „Nevolám po nějakých zásadních ochranářských opatřeních, nicméně například v Německu je trh natolik neoficiálně chráněn, že tam jako dodavatel zabezpečovacích technologií nemáme prakticky šanci uspět,“ říká generální ředitel společnosti AŽD Praha Ing. Zdeněk Chrdle.
„Jste nejen ředitel AŽD Praha, ale také místopředseda asociace železničního průmyslu ACRI. Jak si letos stojí český železniční průmysl?“
„Já v ACRI zastupuji firmy z oblasti železniční infrastruktury, mohu tedy mluvit jen za tuto oblast. V letošním roce se vypsalo na české železnici několik významných tendrů na modernizace tratí, kde je prostor pro dodávky technologií od českých firem. Alespoň doufám, že uspějí české firmy, určitě je z čeho vybírat.
V této souvislosti bych rád řekl, že stát by měl vidět, že na trhu existují české firmy, a měl by si jich vážit. Zaměstnávají české lidi, mají stabilní vývojovou základnu a rozvíjejí původní české technologie. Odvádějí také na českém teritoriu daně, vytvářejí tolik potřebný multiplikační efekt a exportují. V příštím roce naše firmy půjdou s čísly dolů, částečně to doženeme exportem, jinak by ta čísla byla daleko horší. Nutno připomenout, že velkou část našich obratů tvoří export, tady je zase prostor pro aktivní proexportní politiku vlády. Je skutečně mimořádně důležité, aby zástupci vlády a ministerstev aktivně českým exportérům pomáhali a vyjížděli s námi zejména do některých zemí ve východní Evropě či v Asii. To pro nás znamená obrovskou podporu.“
„Když jste narazil na státní podporu exportu: loni jste prohlásil, že necítíte prakticky žádnou podporu vlády zejména při exportu do zemí, kde je naprosto nezbytná. Změnilo se něco v tomto směru?“
„ Ano, s ministrem průmyslu a obchodu Martinem Kubou, s jeho náměstkem Milanem Hovorkou i s dalšími významnými lidmi jsme se dohodli a pomoc cítíme. Očekávám i podporu ministerstva dopravy a dalších institucí blízkých našemu oboru. V nejbližší době otevíráme několik dokončených projektů v zahraničí, konkrétně v Černé Hoře, v Litvě a v Bělorusku, věříme, že tam s námi pojede zástupce ministerstva průmyslu a obchodu nebo ministerstva dopravy nebo SŽDC. V zemích našich partnerů vysoká politická reprezentace přítomna samozřejmě bude a bude čekat, kdo přijede s námi. Velmi by nám to pomohlo a velmi o to prosím.“
„Když jste hovořil o jisté ochraně českého trhu pro české firmy, jak byste si ji představoval v praxi?“
„Nemám na mysli nějaká ochranářská opatření. Podle mého názoru by se však již v soutěžních podmínkách jednotlivých tendrů by se mělo přihlédnout k tomu, že tady jsou české firmy s nabídkou kvalitních služeb a kvalitních produktů. Zaměřit se například na to, kolik tyto firmy zaměstnávají lidí či jak například podporují vysoké a střední školství, jestli rozvíjejí vlastní know-how atd.“
„O AŽD se často říká, že má prakticky monopol na zabezpečení české železnice. Je tomu skutečně tak?“
„Předně bych chtěl říci, že jsou tady i další firmy, které dodávají produkty na železnici, nicméně je pravda, že hodně zakázek v oblasti zabezpečení železnice děláme my. Není na tom nic špatného a podobně to funguje i v jiných evropských zemích včetně například Německa či Francie. Také tam mají historicky dominantnější firmu, opravdu to není nic neobvyklého.
Ale naše dodávky jsou dodávky českých technologií, které vyvinuli čeští lidé ve spolupráci s českými vysokými a středními školami a vyrábí je čeští lidé zde doma. To je přece také hodnota. Myslíte si, že by si náš český zákazník a nebo zákazníci dalších dvadeti zemí, kam vyvážíme, vybral naše systémy, kdyby nebyly na světové úrovni a v konkurenční ceně?“
„Jako o dominantního dodavatele technologií na železnici o vás musí být velký zájem mezi stavebními firmami, které se hlásí do výběrových řízení na modernizaci železnici. Jak si vybíráte partnery?“
„Je pravda, že nás poptává řada stavebních firem, které se zapojují do modernizace železnice. Nicméně konkurence na trhu existuje i v oblasti dodávek zabezpečovacích technologií, neznamená to tedy rozhodně, že nám zakázky samy padají do klína. Každopádně se musíme i my snažit, aby si nás stavební firmy vybraly.“
„Na jakých projektech momentálně pracujete nejen u nás, ale i v zahraničí?“
„Pokud jde o zabezpečovací technologii, máme nové elektronické stavědlo řady ESA /44/, nový přejezd typu J, inovovaný autoblok a mnoho dalších novinek, které významně zvyšují bezpečnost. Pokud jde o konkrétní projekty, končíme v současné době stavby v Černé Hoře, Srbsku, Bělorusku, Litvě a pokračujeme v projektu na Slovensku, konkrétně v budování koridoru Bratislava – Žilina.“
„Jak se díváte na českou železnici z hlediska jejího zabezpečení? Na jednu stranu jsou tady velmi dobře zabezpečené koridory, na druhou stranu řada regionálních tratí na moderní zabezpečení teprve čeká…“
„Obecně si myslím, že bezpečnost české železnice je na velmi dobré úrovni. Svědčí o tom i počet nehod na železnici (pokud pomineme střety silničních a železničních vozidel na přejezdech, které by měly být zahrnuty mezi silniční a nikoli železniční nehody).
U nás všechno, co se stane na přejezdech, je železniční nehoda, když si sebevrah lehne na koleje, je to železniční nehoda. Tím se opravdu velmi narušuje statistika železničních nehod, která by měla opravdu evidovat jen nehody zaviněné železnicí. Pokud to separujeme, tak naše železnice je z hlediska bezpečnosti na evropské úrovni.
Pokud jde o vlastní bezpečnost, měl by se určitě zlepšit a automatizovat systém práce strojvedoucího. Máme poměrně dobře zabezpečenou infrastrukturu, ale strojvedoucí ve vlaku často nemá nad sebou žádné zabezpečení. Dopravcům by se měl nabídnout systém, který by více pomáhal strojvedoucímu, aby věděl, že pokud udělá chybu, je ještě něco, co může tuto chybu napravit. Chybí levné řešení pro regionální tratě, jako je náš systém RADIOBLOK testovaný v jižních Čechách.“
„Když už jste zmínil RADIOBLOK, jaké jsou zkušenosti s jeho provozem?“
„Systém je v provozu už tři roky a jeho fungování trochu komplikuje komunikace přes veřejného operátora. Neveřejný operátor by však provoz systému výrazně prodražil. Podařilo se nám nějaké nespolehlivosti eliminovat, nyní se stává maximálně dvakrát denně, že se musí datová zpráva odeslat dvakrát. Nicméně pokud se stanou dvě chyby denně a má to za následek minutové zpoždění vlaku, tak se to určitě vyplatí. Možností, jak zcela eliminovat i tyto chyby, by bylo vybudování sítě GSM-R nebo sítě TRS, což by však bylo velmi drahé.“
„Pilotním projektem zabezpečení regionální trati s poměrně silným provozem je trať Zdice – Protivín. Mohlo by to být řešení i pro další podobné tratě?“
„Určitě ano, tento projekt je velice povedený. Jen mě mrzí, že nebyla dotažena do konce rekonstrukce některých úseků této trati, kde by bylo možné následně zvýšit traťovou rychlost pomocí poměrně minimálních úprav.
Nové vedení Správy železniční dopravní cesty se však chce také více zaměřit na zvýšení traťové rychlosti, což je velmi pozitivní fakt. Pokud totiž chce být železnice konkurence-schopnější, musí být i rychlejší. Argumentace, že se tam jezdilo vždycky 75 km/h, a proto se tam touto rychlostí jezdí i nyní, jak jsem to slyšel, je přeci holý nesmysl. Vyšší hodnota železnice je přeci v její bezpečnosti, rychlosti, spolehlivosti a dostupnosti.“
Tomáš Johánek
