30. srpna 2014
Každý, kdo musel v poslední době jet autem z Prahy do Brna po dálnici D1, určitě nešetřil nadávkami na zhoršenou plynulost provozu nebo zácpy v některých úsecích. Nechme stranou polemiky, zda zvolený způsob její rekonstrukce je ten pravý, stejně jako úvahy, proč nebude v rámci oprav vybudován třetí pruh v celé délce dálnice. Je pravda, že naše nejdůležitější dálnice už modernizaci potřebovala jako sůl.
Ještě před zahájením modernizačních prací se diskutovalo o možnosti přepravy kamionů po železnici ales-poň po dobu rozsáhlejších uzavírek dálnice D1. Bohužel připravovaná varianta využití systému Ro-La se z několika důvodů ukázala jako nereálná. Tím hlavním byla nízká kapacita železničních tratí vedoucích do Brna, a to ať už přes Českou Třebovou nebo přes Havlíčkův Brod. Tratě by bylo navíc nutné upravit pro provoz „malých kol“ a také vybudovat potřebné terminály na obou koncích uvažovaného spojení. Finanční a technická náročnost navrhovaného řešení by byla příliš velká, nehledě na omezenou kapacitu a flexibilitu celého systému. Nicméně i bez provozu vlaků v systému Ro-La se ČD Cargo na modernizaci dálnice podílí – spolupracuje totiž na zásobování cementem pro tuto stavbu se společností Českomoravský cement, a. s., která patří do nadnárodní skupiny Heidelberg Cement. Tato společnost je největším výrobcem cementu v České republice a je zároveň dlouholetým zákazníkem ČD Cargo.
Železnice se zapojila do zdánlivě nesouvisející aktivity
Po společném vyjednání všech podrobností přepravy a zohlednění technologických možností zabezpečení železničních přeprav bylo možno železnici do zdánlivě nesouvisející aktivity plně zapojit. Speciální druh cementu používaný při rekonstrukci dálnice do cementobetonových krytů se sype do železničních vagonů v cementárně Mokrá (přípojová stanice vlečky Blažovice), odkud je odesílán na vhodné stanice v blízkosti stavby. Byly vybrány takové stanice, které splňují požadavky vykládky a zároveň jsou co nejblíže místům spotřeby cementu – betonárnám. Zvláště u liniových staveb je nutné eliminovat zpoždění dodávek vstupních materiálů a ohrožení plynulosti dodávek betonu při kontinuální pokládce cementobetonového krytu. Protože tento kombinovaný způsob dopravy materiálu doposud fungoval bezproblémově, můžeme si po dokončení dílčích betonáží dovolit malé průběžné hodnocení.
Železnice sehrála značnou roli již při výstavbě dálnice D1, kdy ve stanicích v blízkosti budoucí dálnice byla vybudována překladiště stavebních materiálů – štěrku, písku, betonových prefabrikátů apod. Jedno z takových překladišť se nacházelo i ve stanici Zruč nad Sázavou, na trati tzv. Horního Pacifiku, tedy tratě Čerčany – Světlá nad Sázavou. Toto překladiště, dnes vlečka společnosti ASA, je i v současnosti využíváno pro překládku cementu na již zmiňovanou modernizaci dálnice D1. První vlak s cementem dorazil do Zruče nad Sázavou v sobotu 17. května 2014. Cement je přepravován dále do betonáren u rekonstruovaného úseku dálnice.
Na poslední míli se cement překládá do silničních cisteren
Ucelené vlaky sestavené z 26 vozů jsou dopraveny z Blažovic do Hav-líčkova Brodu, zde rozděleny a po dvou částech převezeny dvojicí lokomotiv řady 750 do Zruče nad Sázavou. Zde je cement přečerpáván do silničních cisteren. Obsah jednoho vagonu řady Uacs se přeloží do dvou silonávěsů. Podobným způsobem se od května letošního roku zajišťují i přepravy ucelených vlaků cementu do stanice Jihlava-město. Vlaky s cementem se zavádějí nepravidelně podle potřeby, harmonogram na další období je sestavován ve vzájemné spolupráci dopravce ČD Cargo a zákazníka. Tato skutečnost klade vysoké nároky na provozní zaměstnance PJ Brno a dispečery dopravy společnosti Českomoravský cement. Pro přepravy cementu jsou využívány soukromé vozy Uacs patřící právě společnosti Českomoravský cement. Ten jich v současné době vlastní více než 200 a využívá je zejména pro přepravu cementu z Blažovic do Berouna. Přepravy cementu na modernizaci dálnice D1 jsou ukázkou dobré spolupráce ČD Cargo a společnosti Českomoravský cement a důkazem flexibility a schopnosti železniční dopravy zajistit specifickou vnitrostátní přepravu.
Michal Roh
