18. května 2020, Ing. Michal Mervart, Ph.D.
Tak jako všechny oblasti života zasáhla současná pandemie, nejinak je tomu i v oblasti city logistiky. Pokud bychom ji chápali pouze jako doručování v rámci „poslední míle“ ve městech, lze říci, že ze dne na den, kdy byla uzavřena větší část kamenných obchodů, se zásadně proměnily distribuční řetězce v maloobchodu, protože e-shopy a na ně vázané kurýrní a balíkové služby naopak omezeny nebyly.
Nastal jejich silný rozvoj, který vedl i k operativnímu vzniku nových firem, což na uživatele klade větší nároky v orientaci - je třeba více prověřovat spolehlivost nových poskytovatelů a více než dříve se zákazník nesmí zaměřovat jen na cenu. Rozhodně lze říci, že již zavedené e-shopy a firmy věnující se doručování do domu svou roli významně posílily. Vedle toho také nastal prudký posun k digitalizaci, masivnějšímu využívání bezhotovostních plateb a také omezení osobních kontaktů mezi zákazníky a doručovateli (kurýry), což vede ke změně kontrolních mechanismů při doručování.
Vývoj do budoucna se odhaduje velmi těžko, protože není jasné, jak dlouho bude současná situace trvat. Čím déle by omezení trvala, tím je pravděpodobnější, že se původní poměr využívání typů distribučních řetězců již nevrátí. V každém případě lze ale již nyní očekávat, že podíl doručování do domu vzroste, jednak kvůli obavám některých zákazníků vrátit se do kamenných prodejen, jednak kvůli pohodlí. Pokles kamenného prodeje nastane zejména u zboží, u kterého není osobní výběr nutný - trvanlivé potraviny, drogérie apod., naopak u oblečení či obuvi se po čase zřejmě vrátí původní poměr. Stejně tak zaniknou některé účelově založené firmy.
Hrozí, že přepravní výkon ve městech vzroste
Co ale s největší pravděpodobností zůstane, je vyšší úroveň využívání digitálních technologií i ze strany dosud konzervativních obchodníků a obecně vyšší podíl nehmotných toků na úkor hmotných. Otázkou je, zda tyto trendy jsou stoprocentně společensky vhodné, protože vyšší podíl dodávek z e-shopů může vyvolat větší dopravní zatížení komunikací, protože nelze očekávat, že by zákazníci natrvalo přestali nakupovat napřímo a vše se realizovalo jen kurýrními službami, celkový dopravní výkon tak nepochybně vzroste.
Tím se dostáváme ke komplexnímu pojetí city logistiky, která řeší veškerou dopravu na území měst, neboť její segmenty se navzájem ovlivňují a nelze je řešit vůbec odděleně. Především osobní doprava je klíčová, po odeznění epidemie bude obtížné, aby veřejná doprava získala zpět svůj původní podíl na přepravním výkonu, opět kvůli obavám některých cestujících zejména při delších cestách, ale také kvůli pohodlí poskytovanému individuální dopravou. Může tak vzrůst i v tomto segmentu dopravní zatížení komunikací, i když nemusí dosáhnout takové míry růstu díky tomu, že v řadě firem zůstane zaveden jistý podíl práce z domova a bude pokračovat rozvoj videokonferencí a jiných digitálních kontaktů na úkor někdy až zbytečného osobního kontaktu. Pokud by se fyzické docházení do zaměstnání vrátilo na původní úroveň, nepochybně by zatížení komunikací vzrostlo.
Bude třeba podpořit návrat k veřejné dopravě
Kombinace vyššího využívání individuální dopravy a doručování zboží kurýrními službami, aniž dojde k zániku většiny kamenných obchodů, by vedla ke zhoršení situace v dopravě ve městech, proto je třeba záhy začít s podporou návratu cestujících do veřejné dopravy za dodržení doporučených bezpečnostních opatření - segment osobní dopravy samozřejmě vytváří výrazně větší podíl dopravních problémů ve městech než doprava nákladní.
V rámci doručování může také rychleji dojít k zavádění nových technologií jako je doručování drony (i když to spíše v otevřených oblastech než ve městech), případně používání nových k životnímu prostředí šetrnějších distribučních řetězců (balíkomaty nebo dvoustupňové doručování, kde jsou zásilky hromadně doručeny do relativně malého depa a z něj pak rozváženy pomocí kol, elektrokol a podobných dopravních prostředků konečným zákazníkům). Celkově lze doufat, že si z pandemie odneseme příležitost k zamyšlení se nad naším přístupem (jak z pozice zákazníků, tak poskytovatelů) a využijeme šanci na optimalizaci procesů včetně logistiky, a to i s ohledem na životní prostředí.
Ing. Michal Mervart, Ph.D.
Katedra logistiky
Vysoké školy ekonomické v Praze
