1. dubna 2011
Region s největší členskou základnou Sdružení ČESMAD Bohemia je v současnosti Region Brno. O tom, jak se jeho členům podařilo se vyrovnat s obtížnou ekonomickou situací v uplynulých letech a co jim nyní komplikuje podnikání, jsme hovořili s jeho ředitelem Ing. Vojtěchem Mášou.
„Jaký dopad měla na činnost vašeho regionu ekonomická situace v uplynulých dvou letech?“
„Roky 2009 a 2010 byly pro silniční dopravce velice obtížné, a to se samozřejmě projevilo i na naší členské základně, ale jsme stabilní sdružení s dopravci, kteří vědí, proč jsou členy.
Díky oživení průmyslu je o podnikání v silniční dopravě opět zájem. Bohužel se však někdy setkávám i s novými dopravci, spíše nadšenci, kteří ani pořádně nevědí, do čeho jdou, a i když jsou odborně způsobilí podle naší legislativy, jejich ekonomická a profesní vzdělanost je na velmi nízké úrovni. Kamarádi jim třeba řekli, že vědí o skvělé práci, ať si pořídí kamion a začnou jezdit do Španělska, že jim každý dá hned plno peněz, protože nejsou k dispozici volná auta. Tak si kamion vzali na leasing a teprve potom zjistili, že je tomu jinak a že potřebují nejméně dalšího půl milionu (na pojištění, naftu, mýto, mzdy a ještě musejí počítat minimálně s devadesátidenní splatností faktur), aby v dopravě vůbec mohli podnikat, než jim začnou přicházet nějaké peníze. Někdy mi je takových nadšenců líto, ale na druhou stranu si uvědomuji, že i takto někdy doprava funguje a řada dnes již zaběhnutých firem začínala podobně.
Právě z tohoto důvodu naše sdružení nabízí novým i stávajícím silničním dopravcům velmi úspěšné unikátní školení, které je akreditováno akademií Mezinárodní unie silniční dopravy IRU (CPC management).“
„Co dnes silniční dopravce tíží nejvíce?“
Jednoznačně nejvíce dopravce tíží vysoké ceny pohonných hmot v ČR, nízké ceny za dopravu, špatná kvalita silnic a s tím související nedostatek parkovacích míst, kde by si řidiči mohli udělat bezpečnostní přestávku. Například na Znojemsku je infrastruktura skutečně v katastrofálním stavu. Na mnoha silnicích v regionu se někde bezpečně nevyhnou ani dvě osobní vozidla, natož kamiony. A je zřejmé, že k některým smrtelným nehodám nedochází proto, že by někdo jel špatně, ale proto, že silnice je nebezpečná sama o sobě.“
„Jedním z největších problémů jsou podle vašeho průzkumu ceny za dopravu…“
„Práce už je sice relativně dost, ale bude asi trvat ještě dlouhou dobu, než se ceny upraví na přijatelnou úroveň. Navíc spoustu zakázek dopravci z regionu získávají přes internetové burzy, kde kvalita jde často stranou. Ale nepochybuji o tom, že v budoucnu budou zákazníci zase zvažovat, zda si najmout dopravce za dumpingovou cenu a jít do rizika včasného nedodání či zničení zboží, nebo dát přednost kvalitě za trochu vyšší cenu s dopravcem, který pro ně před nedávnem bez problémů jezdil.“
„Na co se letos hodláte dále zaměřovat?“
„Jeden z hlavních úkolů je usilovat v našem regionu o více parkovišť pro kamiony, alespoň na nejvytíženějších trasách. V současné době je sice již v provozu dálnice z Brna až do Zlína, ale není na ní jediné funkční odstavné místo pro kamiony. A podle mého názoru ne-jde v tomto případě jen o to, že by bylo složité je vybudovat nebo pronajmout. Například u Kroměříže, mezi Brnem a Zlínem, takové parkoviště po obou stranách existuje, ale je osazeno závorami, takže na něm pouze kvete asfalt. A to je bohužel problém celé D1, kde jsme si již zvykli spíš na sjezdy osazené závorami, než na místa, kde by řidič, který si chce udělat bezpečnostní přestávku, mohl odstavit vozidlo.
Dlouhodobým velkým úkolem, na nějž se hodláme v regionu přednostně zaměřit, je přesvědčit kompetentní orgány a politiky, aby při kontrolách zahraničních dopravců více využívali institut kaucí.“
„Ale policie tvrdí, že se kauce vybírají a jejich počet narůstá…“
„V celorepublikovém měřítku je výběr kaucí za nedodržování dob řízení, bezpečnostních přestávek a dob odpočinků (nařízení ES 561/2006) tristní. Kauce mohou vybírat jak Celní správa, tak Policie ČR. Co se týče policie, musím pochválit naši dlouholetou spolupráci s Jihomoravským krajem, kde se podle mých informací vedle Středočeského kraje loni vybralo kaucí nejvíce. Vezmu-li však v úvahu, že je tu dálnice D1 a kraj Vysočina, kudy denně jezdí tisíce zahraničních kamionů, je počet uložených kaucí stále velice malý.
Pokud loni v celé České republice Policie ČR na kaucích podle mých informací vybrala celkem zhruba 16 milionů Kč a na jižní Moravě vybrala 4,6 milionu Kč, jeví se to jako velký podíl. Ale když se vezme v úvahu, že se zde denně pohybují tisíce zahraničních nákladních vozidel a že maximální výše kauce může být 50 tisíc Kč, může se nakonec jednat jen o 320 zahraničních dopravců, kterým byla uložena maximální kauce, a to je žalostně málo. A pokud se někomu zdá, že kauce je příliš velká, tak dopravci hrozí ve správním řízení sankce ve až do výše 500 tisíc Kč. A český dopravce se ve správním řízení velmi často setkává se sankcí vyšší než 50 tisíc Kč za porušení, které je menší než přestupek, za nějž může zahraniční dopravce dostat maximální kauci.
Mimochodem, čeští silniční dopravci za posledních pár let udělali velký pokrok v oblasti dodržování pracovního režimu řidičů, nakoupili software pro kontrolu digitálních tachografů a zpřísnili postihy vlastních řidičů.
Stále jsme na tom ve výběru kaucí mnohem hůře, než srovnatelné země Evropské unie, zvláště směrem na západ, které mají méně policistů. Přitom to, co v České republice mnozí zahraniční dopravci předvádějí, představuje nekalou konkurenci pro naše podnikatele.
Jinak věřím, že situace se postupně zlepší a všichni pochopí, že zahraniční nekalá konkurence je rakovinou oboru silniční dopravy v České republice.“
„Jaká je ve vašem regionu situace v autobusové dopravě?“
„Konečně po letech máme zákon o veřejné dopravě, ale vyvstal nový problém s obnovou autobusů, na kterou letos nejsou finance. To se nám do budoucna, pokud chceme udržet kvalitu autobusů, nemusí vyplatit. Další komplikací v regionu je skutečnost, že dva roky platí zákon, podle něhož musejí zaměstnavatelé řidičům hradit při jízdě na linkách za čekání mezi spoji paušál ve výši 50 Kč. Původní dohoda z tripartity zněla, že tuto částku bude platit stát, ale letos stát tuto úhradu zastavil, protože nejsou peníze. Jenom pro představu, pro jihomoravské autobusové dopravce, kteří provozují linkovou dopravu, to představuje v souhrnu kolem 20 milionů Kč, které budou muset zaplatit navíc.“
„Zmínil jste, že vaše členská základna se začíná zase rozšiřovat. Co firmám členství ve vašem sdružení přináší?“
„Naše regionální komise funguje již druhým rokem v novém složení a její členové v čele s Ing. Ladislavem Sovou věnují této práci hodně času. V prvé řadě nám jde o to, abychom více oddělili členy a nečleny našeho sdružení – aby bylo dopravcům zřejmé, že členství ve Sdružení ČESMAD Bohemia jim přináší řadu konkurenčních výhod. Nyní například připravujeme projekt na výhodné tankování, jehož cílem je, aby uzavřená skupina našich členů získala na některých stojanech výhodnější čerpání pohonných hmot. Pro naše členy se také chytáme zavést vícejazyčnou telefonní asistenční linku, která bude fungovat 24 hodin sedm dní v týdnu a bude pomáhat například s tlumočením při policejních kontrolách, při dopravních nehodách nebo při poruše. Členům dále nabídneme výhodné bankovní služby a chystáme projekt spolupráce členů sdružení při vytěžování volných kapacit a nákladů. To je jen krátký výčet toho, co máme letos v plánu.
Chceme tak mimo jiné zdůraznit, že jsme schopni dopravcům pomoci nejen při hájení zájmů oboru silniční dopravy, ale i přímo s jejich podnikáním.
Nadto jsme se rozhodli, že budeme více řešit problémy dopravy přímo s poslanci v regionech, a více se proto zaměřujeme na ty, kdo rozhodují o smyslu zákonů. Někteří poslanci totiž mají nedostatečné či zkreslené informace. Příkladem může být problematika tzv. vysokorychlostního vážení či zvyšování mýtného a rozšiřování zpoplatněných komunikací – ni-kdo lidem neříká, že pokud se zvýší sazby či dojde k rozšíření mýtného na silnice nižších tříd, povede to nutně ke zdražení ceny za dopravu a tím pádem i zboží, protože silniční dopravci nebudou schopni nárůst dotovat ze svého.
Pořád mám pocit, že někteří politici a občané si myslí, že řidiči jezdí s prázdnými kamiony jen pro svoje potěšení či nějakou úchylku, ale opak je pravdou. Jejich práce si naopak musíme vážit a vytvářet maximální podmínky pro jejich činnost. Bohužel, bez kvalitních silnic a dostatečné infrastruktury to nepůjde.“
„Neustále se hovoří o tom, že je na trhu příliš dopravců a že řada z nich obcházením stanovených pravidel narušuje tržní prostředí. Změnilo se na tom během krize něco?“
„Myslím si, že bychom se v České republice měli zaměřit na to, aby zákony byly jednoduché, jasné a postihy za jejich porušení byly snadno vymahatelné. Možná bych tuto otázku otočil – máme v ČR v dopravě nějaký takový zákon? Mám pocit, že bohužel ne a že pouze právníci se předvádějí s různými stanovisky, což ovšem platí i o mnoha tzv. odbornících na dopravu. V této souvislosti se mi líbilo jedno vyjádření ministra Víta Bárty v televizi, že má pocit, že je tady každý odborník na dopravu. Vzhledem k situaci u nás v regionu Brno mu musím dát za pravdu. Vypadá to tak, že všichni vědí o dopravě téměř vše a že je jim naprosto jasné, jak postupovat vůči silniční dopravě. A také mají pocit, že s dopravci se o tom vůbec nemusejí bavit, natožpak při vytváření zákonů, které se provozování dopravy přímo dotýkají.“
*** „Co obecně očekáváte od letošního roku?“***
„Všichni věříme, že letos už bude konečně lépe, tedy alespoň v kamionové dopravě. Máme však za členy i stavební firmy, které provozují závodovou dopravu, a na ně krize teprve dopadá. V době, kdy silniční dopravci byli nejvíce postižení krizí a nebylo co vozit, měly stavební firmy zakázky na výstavbu infrastruktury a celkem fungovaly dál. Teprve nyní, s útlumem stavebnictví, začínají propouštět a dostávají se do situace, v níž ještě nedávno byli kamionoví dopravci.“
Milan Frydryšek
