6. dubna 2026, Petr Rožek
7.4. - Začínám konečně chápat slovo „resilience“. Slovník vám nabídne český ekvivalent „odolnost“, já nabízím „úpornost“ (nepleťte si prosím s úsporností). Jak jinak si totiž vysvětlit situaci, kdy na pozadí rostoucích problémů na evropských železnicích, ztráty objemů a z různých důvodů celkové konkurenceschopnosti vůbec dále probíhají intenzívní diskuze, konají se vědecké tematické konference a pomalu se ono heslo píše i na prvomájová mávátka - SHIFT2RAIL. Angličtináři se zasmějí při ztrátě jednoho písmenka, veřejnost neznalá věci jen nevěřícně kroutí hlavou, evropské orgány regulují a stanovují cíle na 10 až15 let dopředu.
Na několika místech ve světě probíhají intenzívní válečné střety, bohužel s vysokou útočností na infrastrukturální cíle včetně energetických zdrojů. Hoří zásobníky s palivem a kouř se vine okolo celé planety, zatímco evropské orgány dále řeší gramy CO2 z každého kilometru ujeté cesty jednotlivých typů dopravních prostředků a snaží se ty „nejšpinavější“ mávnutím kouzelného proutku zvaného regulace hodit do koše. Co na tom, že jinde letí do vzduchu gigatuny stejné špíny; nikdo si nedovolí žádat emisní povolenku na vyrobený šrapnel.
AI nám proniká již hluboko pod kůži, a nejenom tam. Virální aplikace nám nabízí alternativní světy, vytváří dojem propojené společnosti a neváhá se i obnažit v okamžiku, kdy vycítí šanci na naše ovládnutí. Samozřejmě že se lze ve většině případů zatím AI dočasně vyhnout, ale překotný vývoj stále nových a jakoby pomocnějších verzí nás brzy přivede nad propast. A evropské orgány sáhodlouze jednají o „jisté“ kontrole dávno nekontrolovatelného, o zákazu přístupu mladistvým na tuto matějskou pouť a samozřejmě se snaží z téhož něco vytřískat cestou pokut největším hráčům.
Krize v zálivu se spojuje především s omezením dodávek ropy a zemního plynu. Sem se však díky ekologické regulaci v EU přesunula jistě špinavá výroba i jiného zboží, surovin typu močovina či hliník. Objevují se již jasné známky nedostatku - cena AdBlue vyráběného právě z močoviny roste prudce k výšinám doby Covidu a je možné, že bude dříve nebo později na příděl (což bude i nafta, takže žádný strach). Hliník je jedním ze základních komponent pro výrobu osobních automobilů, naštěstí trh s auty zamrzl z jiných důvodů. A evropské orgány řeší rozšíření CBAM i do přepravy již zatíženého zboží od zahraničních dodavatelů – a to ještě nejsou cizelovány sazby CBAM třeba právě pro ten hliník v různých podobách.
V kombinaci těchto dvou faktorů – tedy hrozícího trvalého nedostatku energetických surovin, především plynu, a rychle rostoucího nároků na elektrickou energii z více stran (AI, elektrifikace tratí, elektromobilita vůbec) se jeví jako úsměvná diskuze o budoucnosti evropské energetiky. Zatímco i ti „šikovní Žaponci“ se vrací k jádru, evropské orgány stále nejsou plně rozhodnuty o uznání jádra jako bezemisního zdroje, což hrozí zavedením povolenek ETS i na tento produkt.
Blíží se nám doba dokončení zavádění plně digitalizovaného celního řízení, a předpis o digitální komunikaci občana či firmy se státem v oblasti dopravy je znovu odsunut do léta 2027. Je to pochopitelné, samy evropské orgány se zalekly protestů z velkých unijních zemí, kde pokrytí celé státní správy ve smyslu eFTi je nadlidský úkon.
Po úvodním hurá se jednotlivé státy odklánějí od cílů zavádění ETCS, evropské orgány jen mlčky přihlížejí či hrozí pokutami.
Hra na protesty proti zavedení letního času nabyla nové dimenze, kdy by byla Evropa rozdělena do více než 2 časových pásem. Nic proti tomu, i naše zemička má v Ostravě o pár minut víc než v Aši, a třeba taková Indie má odchylku od CET s půlhodinou, ale regulaci takového systému v dopravě si lze představit jen s velkou mírou optimismu.
Chce se mi proto navrhnout, zda by svátek svatého Apríla nebylo možné rozšířit na celý měsíc či dokonce rok. To abychom se nemuseli stále jen divit a hledat v domě svíčku a zápalky.
Petr Rožek
Ilustrační foto: LAN
