23. listopadu 2014
Kontroly dodržování dob jízd a odpočinku patří k těm nejčastějším, s nimiž se řidiči nákladních vozidel a autobusů setkávají. Pomineme-li skutečnost, že únava je ryze individuální stav, který se ne každému dostaví přesně po čtyřech hodinách jízdy či po denní směně, nutnost dodržování určitých pravidel v této oblasti dnes asi nikdo nezpochybňuje.
Skutečnost, že riziko nehody u unaveného řidiče je mnohem vyšší, je zohledněna i v sociálních předpisech Evropské unie. A je v zájmu všech účastníků silničního provozu, tedy i řidičů kamionů a autobusů, kteří takto mají být mimo jiné chráněni i před přetěžováním ze strany zaměstnavatelů. Je všeobecně známo, že někdy je obtížné najít včas vhodné místo k odstavení mnohatunového kolosu, a i když o něm řidič v předstihu ví, ne vždy se k němu kvůli nekvalitní infrastruktuře, dopravím omezením a kongescím stačí ve stanoveném limitu dostat. Tuto situaci lze do určité míry vyřešit poznámkou na vytištěném záznamu z tachografu a přetažení doby o několik minut může kontrolní orgán tolerovat, avšak řada řidičů z praxe ví, že bez ohledu na legislativu také nemusí.
Vše se však může vyvíjet i velice dobře, řidič všechny předepsané přestávky dodrží a s vozidlem včas zastaví na dálničním odpočívadle, aby si konečně pořádně odpočinul. A co se nestane? V době, kdy má a opravdu také potřebuje v klidu odpočívat, přijede na parkoviště kontrola a vyzve řidiče, aby dokladoval, že má vše v pořádku a zda také odpočíval vždy, když měl.
Neuvěřitelné, právě ti, kteří by nejvíce měli bdít nad dodržováním bezpečnosti a předpisů, sami v souladu s jinými předpisy jejich striktnímu dodržování brání – narušují odpočinek a nutí řidiče po pracovní době k práci související s výkonem jeho povolání! Děje se to naprosto legálně ve všech zemích a výsledky těchto kontrol jsou součástí oficiálních statistik, které dokládají, jak kontrolní orgány bdí nad bezpečností nás všech. Ano, asi bdí, ale proč nutí bdít i ty, kteří by v danou chvíli bdít neměli?
