26. dubna 2012
Provoz systému elektronického mýta je v České republice podle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) dražší než v sousedním Rakousku i Německu. Při průměrných ročních provozních nákladech kolem 1,5 miliardy Kč systém generuje průměrný hrubý příjem ve výši 5,7 miliardy Kč. Vyplývá to z kontroly, o jejíchž výsledcích úřad informoval minulý týden. Ministerstvo dopravy na zprávu reagovalo oznámením, že závěr NKÚ nerozporuje a plně ho respektuje.
Podle mluvčího ministerstva Martina Nováka se ministr Pavel Dobeš již v minulosti opakovaně vyjádřil, že současná smlouva je nevýhodná. „Podle jeho slov by takové znění smlouvy nepodepsal, podmínky by se snažil vyjednat lépe. Vypovězení ve stávajícím znění je v současnosti v podstatě nemožné,“ dodal.
Český mikrovlnný mýtný systém vybudovala společnost Kapsch stejně jako v Rakousku. V Německu vsadili místo mýtných bran na satelitní technologii. Příprava a realizace výkonnostního zpoplatnění vybraných pozemních komunikací stála podle NKÚ k loňskému 30. září více než 16,4 miliardy Kč.
„Ekonomické parametry (nákladovost a nákladová efektivnost) v období let 2007 až 2010 zatím nedosahují úrovně parametrů deklarovaných v investičním záměru. Objektivněji lze ekonomické parametry zavedení systému výběru mýtného hodnotit až po ukončení celého projektu v roce 2017, tedy po ukončení smluvního vztahu s dodavatelem,“ uvedl úřad. Dodal, že zvolené řešení vyvolává riziko, že náklady na rozšíření systému budou vyšší.
Zadávací dokumentace veřejné zakázky na dodavatele systému podle kontrolního úřadu diskriminovala uchazeče nabízející satelitní technologii. Podmínka povinné a jednoduché palubní jednotky zvýhodnila mikrovlnnou technologii a byla v rozporu s deklarovanou technologickou neutralitou zadávací dokumentace. Do tendru se tak přihlásili pouze uchazeči s mikrovlnnou technologií a nemohly být porovnány nabídky uchazečů poskytujících jiné technologie, uvedl NKÚ.
Zadávací dokumentace veřejné zakázky na dodavatele systému také obsahovala požadavek na jeho otevřenost, aby bylo možné využívat dodávek různých dodavatelů. „Ředitelství silnic a dálnic doložilo k veřejným zakázkám zadaným v jednacím řízení bez uveřejnění posudky, že předmět jednotlivých dodatků může zajistit pouze dodavatel systému. To je v rozporu s deklarovanou snahou o vybudování otevřeného systému,“ zdůraznil ve zprávě Nejvyšší kontrolní úřad.
(čtk)
