Michaela Havelková (Sdružení ČESMAD Bohemia) pro DN

„Komputerizace systému TIR zvýší bezpečnost a zrychlí odbavování na hranicích“

V říjnu se v Ženevě uskuteční šesté zasedání expertní skupiny zaměřené na koncepční a technické aspekty komputerizace systému TIR. O tom, co by tato chystaná změna měla přinést a v jakém stadiu jsou její přípravy, jsme hovořili s vedoucí celního odboru Sdružení ČESMAD Bohemia Michaelou Havelkovou.

„Co je cílem připravované komputerizace systému TIR?“

„O komputerizaci systému TIR se začalo hovořit v roce 2001, kdy byla stanovena třetí fáze revize Celní úmluvy o mezinárodní dopravě zboží na podkladě karnetu TIR (Úmluvy TIR) – komputerizace systému TIR je vlastně její součástí. Důvodem pro její zavedení je jednak požadavek vyšší bezpečnosti celého systému, jednak skutečnost, že na základě Nového celního tranzitního systému (NCTS) je již komputerizován systém společného režimu tranzitu. Pochopitelně je cílem také zrychlit odbavování na hraničních přechodech – i při přepravách na základě karnetů TIR se totiž stále objevují některé komplikace.

K této problematice byly ustaveny dvě expertní skupiny. První z nich, která se sešla již pětkrát, je aktivní od roku 2002 a náplní její činnosti jsou v podstatě technické podmínky komputerizace systému. Druhá komise (v současné době není aktivní) má zkoumat právní dopady komputerizace karnetu TIR na vlastní Úmluvu TIR – zatím se předpokládá, že bude stanoveno přechodné období, v němž bude možné používat elektronický i papírový karnet souběžně.

Obě expertní skupiny získaly mandát od pracovní skupiny EHK-OSN pro pracovní otázky (WP.30) s tím, že cílem jejich práce je plně komputerizovat celý systém – od výdeje karnetů přes přijetí celním úřadem až po jeho ukončení včetně vracení.“

„Jaké jsou výsledky dosavadních jednání?“

„Na jednáních, která se dosud uskutečnila, byla zmapována jednotlivá stadia manipulace s karnetem od jeho vydání – byl vytvořen tzv. referenční model, v němž je popsáno, co se s karnetem děje – a nyní by se v podstatě měly navrhnout některé komputerizované procesy.

Určitým problémem může být skutečnost, že zatímco základem pro komputerizaci jsou požadavky celních orgánů, v současné době již existuje určitý paralelní systém Mezinárodní unie silniční dopravy IRU (tzv. SafeTIR), do něhož jsou vkládány některé z informací, které by měly být zahrnuty i v novém komputerizovaném systému TIR.“

„Zmínila jste se o tom, že komputerizace karnetu TIR je součástí třetí fáze revize Úmluvy TIR…“

„Ano, zároveň s úvahami o komputerizací karnetu TIR se ovšem začalo hovořit i o tom, že by se měla vytvořit v podstatě nová úmluva – a to Úmluva o elektronickém karnetu TIR.“

„Jsou již stanoveny nějaké časové horizonty?“

„Hovoří se o tom, že první výsledky a určitý projekt by mohly být k dispozici v příštím roce. Avšak vzhledem k tomu, že trvalo deset let, než začal být v Evropské unii funkční systém NCTS, lze předpokládat, že i zavedení elektronického karnetu si vyžádá určitý čas.“

„Budou muset dopravci po zavedení komputerizovaného karnetu TIR počítat s nějakými investicemi?“

„Investice by měly být vynaloženy především na straně celních orgánů, a to především do počítačových sítí. Úmluva TIR má v současnosti již více než šedesát signatářů. Už jen skutečnost, že jsou mezi nimi i země, které nepoužívají latinku, naznačuje, že vytvoření jednotného systému nebude jednoduché.“

„Jak se připravované změny dotknou například záruk TIR?“

„Výhledově se předpokládá jejich začlenění do systému, zpočátku se však bude spíše používat nějaká

karta.“

„Můžete stručně zrekapitulovat první dvě fáze revize systému TIR?“

„První fáze, která byla završena v roce 1999, měla na dopravce zásadní dopad, neboť začal fungovat jiný systém přijímání do systému TIR – nové bylo to, že dopravce musely do systému přijmout celní orgány (do roku 1999 je přijímalo pouze sdružení). Do Úmluvy TIR byly navíc začleněny základní požadavky a podmínky, které dopravci musejí splňovat, aby v systému TIR mohli fungovat. A byla také vytvořena Výkonná rada TIR se sídlem v Ženevě, která dohlíží na distribuci karnetů a celkové fungování systému a řeší spory v této oblasti. Druhá fáze, která se týkala spíše našeho sdružení a celních orgánů, vstoupila v platnost v roce 2002. Byla zaměřena především na doplnění definic – do té doby neexistovala například definice držitele karnetu a podobně.“

„Zmínila jste se o tom, že v současné době se při přepravách na základě karnetu TIR stále vyskytují některé problémy…“

„Součástí třetí fáze by měla být mimo jiné i určitá změna formy karnetu TIR. Ten lze nyní použít maximálně pro čtyři celnice odeslání a určení, což se za současné situace jeví jako nedostatečné.

Elektronický karnet by odstranil například i problémy, které jsou českým dopravcům dobře známé z maďarské hranice. Maďarská strana totiž před vstupem do Evropské unie vždy, když dopravce jel na karnet TIR, vyžadovala, aby řidič nejprve zašel na spedici, která mu za celníky karnet předvyplnila. Za tuto ,službu‘ musel zaplatit 10 DEM, po zavedení jednotné evropské měny 10 €. Naše sdružení proti této praxi pět let marně protestovalo a všichni jsme pochopitelně čekali, že tyto problémy s rozšířením EU skončí. K našemu překvapení však Maďaři začali vybírat poplatek na vnějších hranicích EU (maďarsko-rumunských) a částku zvýšili na 19 €. Dopravci jsou pochopitelně rozladění a naše sdružení již požádalo o pomoc Mezinárodní unii silniční dopravy IRU. Zaslali jsme také dopis Ministerstvu dopravy ČR a Generálnímu ředitelství cel se žádostí, aby nám pomohla v jednání s maďarskou stranou s cílem dosáhnout zrušení této praxe, která je v příkrém rozporu s Úmluvou TIR.“

„Jakým aktuálním tématům v celní oblasti by podle vás nyní dopravci měli věnovat pozornost?“

„Se zavedením nového zákona o DPH vyvstal problém, že od dopravců byly vyžadovány nákladní listy potvrzené celním úřadem výstupního státu EU. Docházelo tak ke komplikacím, neboť řada z nich – například v Maďarsku či na Slovensku – nebyla povinna toto potvrzení vydávat. Na základě jednání našeho sdružení s ministerstvem financí by v nejbližších dnech mělo být vydáno oficiální stanovisko ministerstva, podle něhož k prokázání opuštění Evropské unie (že se nejedná o komunitární, ale mezinárodní přepravu) bude stačit třeba přepravní smlouva. Kromě toho byl od 1. srpna také sjednocen seznam citlivého zboží, které je v rámci Evropské unie vyloučeno z přeprav na základě karnetu TIR.“

Milan Frydryšek

spinner