17. května 2007
Mezinárodní unie silniční dopravy IRU a Evropská komise v dubnu zveřejnily výsledky studie o příčinách dopravních nehod kamionů v Evropě. Nejvýrazněji (85,2 procenta) se podle ní na nehodách nákladních vozidel podílí pochybení člověka – bez ohledu na to, zda řidiče kamionu nebo jiného účastníka provozu.
Za pozoruhodné IRU považuje především zjištění, že u nehod zapříčiněných lidským faktorem byli viníky ze
75 procent jiní účastníci silničního provozu, zatímco na řidiče kamionů připadlo pouze 25 procent. Podstatně menší roli hrály jiné příčiny nehod, jako například technické poruchy
(5,3 procenta), stav vozovky
(5,1 procenta) nebo nepříznivé počasí
(4,4 procenta).
Vedoucí delegace IRU při Evropské unii Hubert Linssen k výsledkům studie poznamenal, že lidské pochybení jako hlavní příčina nehod je očekávatelným faktorem nejen u silniční dopravy, ale i u ostatních druhů dopravy nebo jakýchkoli jiných činností. Zdůraznil však skutečnost, že ve třech čtvrtinách případů nebylo zjištěno zavinění řidičů kamionů.
Podrobná analýza jednotlivých případů selhání lidského faktoru ukázala, že nejrizikovějším počínáním byla nepřiměřená rychlost, nedání přednosti v jízdě na křižovatkách a hazardní předjíždění. Obecně je za hlavní příčinu nehod profesionálních řidičů považována únava, studie však tuto příčinu zaznamenala u pouhých šesti procent případů. Podle Huberta Linssena bude pro další snižování počtu nehod a zraněných a usmrcených osob nutné celkově zlepšit výcvik všech (profesionálních i neprofesionálních) řidičů.
Studie o příčinách dopravních nehod kamionů byla založena na vědecké, široce přijímané a mezinárodně uznávané metodologii. Výzkumné expertní týmy ze sedmi evropských zemí podrobně zkoumaly 624 nehod, v nichž figurovala těžká nákladní vozidla. Nejkritičtějšími se pro vozidla ukázaly křižovatky
(27 procent), kolony (20,6 procenta) a předjíždění (19,5 procenta). U všech sledovaných nehod byla vždy zraněna alespoň jedna osoba, ve všech případech provedla policie šetření příčin. Vytvoření studie včetně databází společně financovala IRU a Evropská komise.
